|
 Sněhurka přijde do opuštěné chaloupky a tam vidí sedm mističek s kaší. Postupně všechny ochutná a až tu sedmou sní. Přijde do ložnice, všechny postýlky vyzkouší a až v sedmé usne. Zanedlouho přijdou trpaslíci. První řekne: "Někdo ochutnával moji kaši." "Moji taky," řekne další. "A moji někdo sněd," řekne sedmý. Přijdou do ložnice a první řekne: "Někdo ležel v mé postýlce."
"V mé taky," řeknou ostatní trpaslíci. Jenom ten sedmý rychle říká: "Tak kluci, zhasnout a jde se spát." 
Jde Červená Karkulka lesem a potká vlka.
Vlk jí povídá: "Ahoj krávo. Kam jdeš?"
Karkulka: "Proč mi říkáš krávo? Podívej, mám červený botičky, červenou sukýnku, červenou vestičku."
Vlk: "A kde máš košíček?"
Karkulka se plácne do hlavy a řekne: "Já kráva...!" Přijde Červená Karkulka k babičce, ale vlk nikde.
Po chvíli přijde myslivec a vlk stále nikde.
Po dvou hodinách přispěchá vlk a omlouvá se: "Promiňte, ale v lese jsem potkal Cevina Costnera a musel jsem s ním celou noc tancovat." "Pane vrchní mám hlad jako vlk."
"Lituji, ale Červené Karkulky nevedeme."
Paní baronka Goldsteinová pořádá večírek při příležitosti svého vstupu do společnosti. Vše, jak se zdá, pokračuje k úplné spokojenosti, ale náhle, zrovna když se podává káva, rozpačitý šum mezi dámami. "Paní baronko, u vás se kostky cukru nabírají z cukřenky prostě rukou?" "No jistě, co by na tom mělo být zlého?" "No víte, paní baronko, ono to není zrovna apetitlich, když pánové jdou na záchod, no a - a pak na ten cukr sahají." "Ah tak, ale co s tím?" "Nejlepší věc, co můžete udělat, je pořídit kleštičky, nejlépe stříbrné."
Baronka slíbí toto nedopatření napravit. Zanedlouho se u ní opět schází vybraná společnost na večírku. "Ale paní baronko, kde máte ty kleštičky?" "Jen se račte zajít podívat na pánský záchod - tam jsou v plné připravenosti." Sedí smutně pán u jídla. "Proč nejíte?" "Štratil šem žuby!" Druhý pán sáhne do kapsy, vytáhne hrst protéz, pán si je vyzkouší, jedna pasuje, tak si ji nechá a nají se. "Děkuji, kolik za ní chcete?" "Nic!" "Vy jste zubař?" "Ne, hrobník!" Přijde host do baru v nejvyšším patře mrakodrapu. Vypadá to tam slušně, tak si přisedne k pultu, objedná si a dá se do řeči s chlapíkem vedle. "Jsem tu poprvé, stojí to tu za to?" "Jo, já jsem tu furt. Je to tu vážne mimořádný místo." "V čem?" "Vidíš tamhleto okno? To třetí zleva? Vítr tu naráží na stěnu budovy tak zvláštním způsobem, že když vyskočíš ven, uletíš jenom pár metrů a hodí tě to zpátky."
"Ale to přece nejde." Chlapík se místo odpovědi zvedne, otevře okno a vyskočí. A opravdu - uletí sotva deset metrů, zastaví se ve vzduchu a proletí oknem zpátky dovnitř. "Je to sranda, měl bys to taky zkusit," řekne a vrátí se k baru.
Host zaváhá a pak proskočí otevřeným oknem. Deset metrů, dvacet, třicet, padesát... a plác, rozmázne se o chodník. Barman se nakloní k chlápkovi a utrousí: "Poslyš, Supermane, ty, když se napiješ, seš vážně pěkná mrcha!"
 Žena: "Co si dáš k večeři?"
Muž: "Mě je to docela jedno, co uvaříš, to sním." Žena: "S tím už přestaň, snad víš, na co máš chuť, ne?" Muž: "Jo chuť? Tak to bych si dal třeba smažený hermelín a opečený brambory s fazolkama." Žena: "Hele, já tu nemám čas na blbosti, zatímco ty jsi přijel z práce až v sedm večer, já už stačila napsat s dětmi úkoly, uklidit nákup a vyprat prádlo. Tak řekni, co si dáš k večeři." Muž: "No vždyť jsem ti to řekl, já mám chuť na smažený hermelín a ..." Žena: "Hele, já na to fakt nemám náladu, nemůžeš někdy říct něco normálního?" Muž: "No dobře, pak bych tedy měl chuť na bramborák." Žena: "V půl osmý večer? Ty jsi se snad zbláznil. A stejně nemáme brambory. Kdyby jsi přišel domu dřív, mohl jsi je koupit!" Muž: "Já bych je klidně koupil i v těch sedm, vždyť v supermarketu mají do devíti, stačilo aby jsi mi to řekla." Žena: "Proč bys je prosím tě kupoval ty, brambory vždycky kupuju já, odjakživa. Navíc jsme je měli včera, tak je přeci nebudeme žrát každej den." Muž: "No já jen, že jsi se ptala na co mám ..." Žena: "Nech už toho prosím tě, jseš s tím ...že jsi se ptala... už trapnej. Naposledy se tě ptám, co si dáš k večeři?" Muž: "A z čeho si můžu vybrat?" Žena: "No to seš celej ty. Já se tě zeptám a ty mi odpovíš otázkou." Muž: "No... tak tedy..., co třeba tousty?" Žena: "Ty bys byl schopnej mi sežrat toustovej chleba, když víš, že je jedinej, po kterým nemám zácpu? K večeři ti udělám buď špagety nebo ohřeju nějakou omáčku. Konečně se už rozhodni." Muž: "Tak ja bych si... asi... dal..., no třeba tu omáčku, tu jsem už dlouho neměl." Žena: "Omáčku, jo? A proč si nedáš špagety?" Muž: "Dobře, udělej mi špagety."Žena: " No konečně, z tebe taky něco dostat. Chceš na ty špagety sýr?" Muž: "Nechci, vždyť víš, že si ho na špagety už léta nedávám." Žena: "No to je zvláštní, já se ženu dneska extra pro sýr na tvoje spagety a ty mi nakonec řekneš, ze si ho už na špagety nedáváš. To by mě zajímalo, jak dlouho." Muž: "Už deset let miláčku, to jsem tě ještě neznal, když jsem si naposledy na špagety sýr dal." Žena: "Takže já ti teď v osm večer udělám špagety. Já je teda nebudu, děti taky ne, takže je budeš jíst sám. A přitom jsi si klidně mohl dát tu omáčku z mrazáku." Muž: "To mohl, klidně, proč ne, tak mi ji dej" Žena: "No vidíš, kdybys to řekl hned, nemuseli jsme tady půl hodiny šaškovat a já z tebe nemusela tahat co si dáš!" ........ Žena: "Tak, tady máš tu svoji omáčku. To jsem jen zvědavá, co budu dělat s tím sýrem...."
|
