 Nabrušte
si mozkové závitky – dnes bude hádat jméno jedné velmi – velmi slavné dámy… V
listopadu 1914, před sto devíti léty, se ve Vídni, tehdy v Rakousko-Uhersku,
narodila nesmírně krásná herečka, budoucí
hollywoodská hvězda. Její otec byl ředitelem banky, matka pocházela z aristokratické
rodiny. Dívce se dostalo skvělého vzdělání, mj. studovala jazyky, chodila na balet, hrála na klavír. Studovala na několika
známých školách.
Zajímavost: měla i velké technické nadání. Byla dokonce autorkou
několika vynálezů. Úspěšně navrhla mj. lepší konstrukci křídel letadel,
vymyslela rozpustné šumivé tablety a svítivé obojky pro psy. Jednoduše – co ji
zaujalo, s tím uspěla.
Je však známa nejvíc svou krásou – už od šestnácti let natáčela filmy.
Během dalších dvou natočila čtyři úspěšné filmy – ale celosvětovou pozornost
vzbudil až její, tehdy neskutečně skandální, film, který je známý především
erotickými scénami. Pro světovou společnost to tehdy byl šok - snímek odsoudil
i papež Pius XII., v Německu ho zakázal Adolf Hitler. Všude, kde se promítal,
většinu scén vystříhali. 
Jednalo se o příběh mladé vdané ženy, kterou manžel nedokáže uspokojit,
a tak hledá útěchu v náručí jiného muže, aby se následně realizovala v
mateřství. Tohle bylo, přitom v době nevěstinců, pro tehdejší mravní veřejnost
moc.
Herečka se ve třiadvaceti odstěhovala do Spojených států amerických, kde
se téměř vzápětí stala hvězdou první velikosti. Novináři ji označili za
nejkrásnější ženu světa.
Jak jsem už psala, nebyla pouze úspěšnou herečkou. Jejím největším
vynálezem byl systém pro tajnou komunikaci, tzv. FHSS (Freqency Hopping Spread
System). Její tehdejší manžel ve svém domě hostil četné významné armádní
důstojníky a zbrojní odborníky, kteří otevřeně diskutovali o různých vojenských
problémech. V té době právě zkoušeli nový systém dálkového řízení torpéd pomocí
rádiových signálů. Problémem byla ochrana signálů proti odposlechu a rušení.
Nikdo nepředpokládal, že by mladá kráska mohla mít o odborné řeči zájem nebo
jim rozumět. To byl velký omyl, mladá paní o problém zájem měla.
A dostala geniální nápad. Pokud se bude nosná frekvence signálů
nepravidelně v krátkých intervalech měnit, nebude odposlech možný. Musela být
ještě vyřešena synchronizace ladění vysílače a přijímače… A vynález byl na
světě..
Za svůj vynález však nikdy nic nedostala, ale své satisfakce se dočkala.
Roku 1997 jí bylo v USA uděleno čestné uznání za zásluhy o rozvoj
elektrotechniky.
Tak
– to bylo opravdu hodně informací,
podle
kterých byste měli odhalit její jméno.
Její
pravé,
případně
i to později přijaté, slavné…
d@niela
|
