Židovské vtipy vždy reagovaly na řadu okolností, které byly typicky židovské, například otázky soužití s nežidy, křest, asimilace a podobně. Šlo tedy o téměř nepřenosné náměty. Jako když si Kohn stěžuje Roubíčkovi, že se jeho syn dal pokřtít, načež Roubíček mu řekne: „Mně to budou povídat? Můj syn se taky dal pokřtít!“ Jdou tedy za rabi Kollinerem, a ten jim povídá: „Mně to budou povídat? Můj syn se taky dal pokřtít!“ A co dělal rabi Kolliner? Šel do templu a hovořil k Hospodinu. „A poslouchal Hospodin? Poslouchal. A hovořil s Kollinerem? Hovořil. A co řekl? „Mně, ausgerechnet mně, to budou povídat?“

Realitnímu makléři Grünovi táhne na osmdesát, zdravíčko mu přestává sloužit, a tak se začne zabývat věcmi hlubokými, o tom nad námi, o Šamajim, o Gehenně - o ráji a o peklu. A jak to tak bývá u těch, co se o podobné věci začnou zajímat, neumí si odpustit o těchto věcech začít mluvit, kdykoli je k tomu, byť jen malá, příležitost.

Jednou takhle sedí starý Grün v kavárně u zhruba třetího koňáčku s letitým přítelem Levym a poněkud mladším notářem Katzem, a znovu začne: "Pánové, mě i je to jednou potká, co myslej, že nastane, až náš pozemský život skončí, Šamajim nebo Gehenna, nebe nebo peklo?"

"Ptaj se na to imrvere už přes rok a já jim dnes konečně můžu něco odpovědět," opáčí Levy, "ode dneška mám jistotu, že po mé smrti nastane peklo."

"Inu, Levy, pravdou je, že za život vydělali nemravné peníze, navíc především lichvařením, vetešničením a zastavárničením. Ale rozhodně mi nepřijdou člověk tak hříšnej, aby nutně museli hned po smrti rovnou do Gehenny." rozjímá zamyšleně Grün.

"Nechaj si to vysvětlit. Tady Katz dosvědčí, že ausgerechtnet dneska jsme dokončili všechny formality mojí závěti a ta vešla v platnost. A taky dosvědčí, že na jeho radu jsem v závěti použil prerekvizity, to je takové drobné požadavky, co mám na své pozůstalé.

Například moje první žena Ethel musí do roka od mé smrti přestat chovat kočky.

Moje druhá žena Hannah se musí, též do roka, rozvést s tím příšerným ředitelem tenisového klubu. Moje třetí a současná žena Rosa zas nesmí být alespoň rok viděna po boku, ani v jiné společné situaci, jestli mi rozumějí, s Juvi Reifem, naším zahradníkem.

Moje nejstarší dcera Sára se musí opět do roka počestně provdat za toho svého góje, mají spolu už tři děti, tak by bylo na čase.

Můj nejstarší syn Moše musí do roka vystoupit z Labour party a rezignovat na post v parlamentu.

Můj prostřední syn Šimon musí odejít z té mezinárodní korporace a převzít rodinný podnik.

Můj nejmladší syn David musí do roka konečně přestat studovat a najít si poctivou práci; uznaj, že čtyři doktorské tituly už je zu viel.

Moje prostřední dcera Ester musí do roka odejít z té protivné rockové kapely a nastoupit na protidrogové léčení.

No a moje nejmladší Rachel se musí do roka pojmout za manžela jednoho z bratří Ringerů, dědiců firmy Ringer a Davidoff, která mě ve věcech práva léta zastupuje.

U všech samozřejmě platí, že pokud svoji prerekvizitu nesplní, neuvidí ze svého dílu - a pro každého z nich to nejsou malé peníze - ani fenik a jejich díl půjde rovnou jako příspěvek Armádě spásy," líčí Levy.

"No to je všechno pěkný, ale jak z toho všeho usuzujou, že půjdou do Gehenny?" stále nechápe Grün.

"Inu, kam půjde moje duše po mé smrti nemám tušení, ale ráčej uznat, že až moje hodina nastane, pohřbí mě, a tady doktor Katz jim všem přečte takovouhle závěť, že nastane peklo."

S úsměvem jde všechno líp – i ta poslední vůle …

d@niela

Komentáře (0)

Zobrazit/Skrýt komentáře

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment