|
 "Meteorologové varovali před silným větrem, který Česko zasáhne. Doporučují omezit v tomto počasí pobyt venku i jízdu autem. Lidé by také měli přísně dodržovat zákaz vstupu do lesů, kde hrozí padání větví i celých stromů. Vyloučit se nedají ani výpadky elektrického proudu..." Nu, a jak to dopadlo? Nehoda jedenácti osobních a dvou nákladních aut zablokovala na 96. kilometru dálnici D1 směrem na Prahu...
Jak je to možné? říkám si, když slyším ta otřesná čísla. Ale pak jdu po ulici, dívám se na kolemjedoucí auta a vím proč. Nezodpovědnost, neschopnost, bezohlednost, fanfaronství... Škoda jen, že to odnese i tolik nevinných.  Lumír (28. 2.) Je to nepopiratelně slovanské jméno a zdálo by se, že velice starobylé. Ale není tomu tak. Je ryze umělé a poprvé se objevilo v rukopisu Královédvorském, jehož autorem je Václav Hanka a kolektiv. Měl se tak jmenovat bájný pěvec. Vzniklo patrně ze jména Lubomír, které je složeno ze základu "Lub, Ljub" a "mir" - což jak víme, znamená milý, libý a mír, nebo svět. Čili někdo mírumilovný, či ve světě milovaný. Lumír je tedy jméno umělé, ale sem tam se něco prostě povede. A Lumír se ujal a žije vlastním životem. Jmenuje se tak celkem dost mužů či chlapců. Takže až nějakého Lumíra potkáte, vězte, že mu pod hrubou slupkou bije čisté a něžné srdce, které dotyčný podědil po své romantické mamince. Musela být taková - jinak by svému synáčkovi tohle jméno nedala.
Horymír (29. 2.) My všichni školou povinní jsme povinně, ale mnohdy i s potěšením, přečetli Jiráskovy Staré pověsti české. Proto všichni známe pověst o Horymírovi, jenž se snažil o to "aby v horách zavládl klid a mír" - čeština je prostě humorný jazyk, hory se totiž původně říkalo dolům (odtud horník), takže horníci fárali dolů do hor. Namouduši. (Zaměstnání "dolník" neexistuje). V tomto případě šlo o stříbrné doly. Za vlády knížete Křesomysla totiž zavládla v Brdech "zlatá horečka" a lidi se vykašlali na plahočení po poli a místo toho začali těžit zlato a stříbro. Horymír patřil mezi vladyky, kteří upozorňovali na to, že půjde-li to takhle dál, nastane hladomor. Ale to víte, každá vláda dává přednost zlatu před jídlem. Vladaři totiž nikdy nehladověli a bohdá hladověti nebudou. Horníci se to dověděli a v obavě o ztrátu zisku chtěli Horymíra zabít. Tomu se ovšem podařilo uprchnout a tak rozlícení horníci alespoň vypálili Horymírovu ves Neumětely. No a Horymír, aby se pomstil, vypálil osadu Březové Hory. Čímž ovšem sáhl na zisk Křesomyslovi a ten ho odsoudil k trestu smrti. Jako poslední přání se chtěl Horymír naposledy projet na svém bílém koni Šemíkovi - no a zbytek všichni známe. Kůň přeskočil vyšehradské hradby, přistál ve Vltavě, přeplaval na druhý břeh a pak pádil i s Horymírem k Neumětelům. Křesomysla to tak dojalo, že dal Horymírovi milost. Chudák Šemík to ovšem nepřežil.Ta pověst vešla do obecného povědomí a když si v jarních dnech uděláte výlet na Vyšehrad, krom nádherného výhledu na Prahu můžete spatřit též místo, odkud údajně Šemík skočil. Hezké, že? Bedřich (1. 3.) Toto jméno - ač díky hlásce "ř" zní slovansky - slovanského původu není. Je to původně jméno staroněmecké, které znělo Fridurihi - tedy člověk mírumilovný, či mocný vladař. Také se tak jmenovala spousta vládců - za všechny uveďme např. Fridricha Barbarossu - tedy "Rudovouse". Nicméně jméno Bedřich, Fridrich, Frederic, Federico, Fréderic, Fryderyk (a mohli bychom jmenovat mnoho dalších variant tohoto jména), se těší velké oblibě. Jmenovalo se tak mnoho slavných lidí. Například Bedřich Smetana, Fryderic Chopin, Federico Fellini, Fréderic Jolliot Curie, ale to bychom tu mohli být do rána, než bychom je všechny vyjmenovali. A také nesmíme zapomenout na Méďu Béďu, samozřejmě. Takže oslavy svátku budou patrně důstojné, což všem Béďům, Bédům a Bedříškům ze srdce přejeme. Anežka (2. 3.) je jméno řeckého původu. Pochází ze slova hagnos - tedy čistý, neposkvrněný. Má též spojitost s jiným řeckým slovem hagios - svatý. V Istanbulu - dříve Cařihradu - stojí chrám Hagia Sophia (tedy Svatá Moudrost), ze kterého je dnes ovšem mešita, ale krásná a za vidění také stojí. Polatinštělá forma tohoto jména je Agnes, z níž se posléze vyvinula i Inés. Dnešní den si ovšem připomínáme Anežku Českou, jež byla dcera krále Přemysla Otakara I. Byla to šlechtična, která se mohla bohatě provdat za významného panovníka (a takových byla řada), ale ona se rozhodla pro cestu duchovní. Svůj život, stejně jako svůj majetek, věnovala péči o chudé a nemocné. Dokonce údajně konala zázraky. V každém případě zaujala významné místo jak v dějinách, tak i v srdcích lidí. Jméno Anežka je velmi hezké a jmenuje se tak mnoho žen, dívek a holčiček a jeho obliba neklesá, ba spíše naopak. Takže všem jeho nositelkám přejeme krásný sváteční den a příjemnou oslavu. Kamil (3. 3.) pochází z latinského Camillus a tímto jménem se označoval hoch (nebo dívka) vznešeného původu, který byl vhodný pro chrámovou službu. Také se tak jmenuje voňavá bylinka, velmi oblíbená zejména mezi blondýnkami - tedy heřmánek. Jméno se ujalo a dává se mnoha dětem po celém světě. Věděli jste třeba, kdo byl Kamil Zeman? Bylo to občanské jméno českého spisovatele Ivana Olbrachta. Takže všem Kamilům přejeme všechno nejlepší a k jejich svátku jim blahopřejeme. Stela (4. 3.) nebo Stella, je latinského původu. A neznamená nic menšího, než slovo "Hvězda" - z něho se pak vyvinuly různé varianty, jako Estella, Esther, Aurora, Zora. Ester například vznikla ze starořeckého Astér, tedy opěr hvězda - odtud pak astronomie, astrologie atd. atd. Věnujme se ovšem Stellám (nebo Stelám). To jméno se u nás holčičkám moc často nedává, což je škoda. Ale mnohé nositelky tohoto jména hvězdami skutečně jsou. Například nezapomenutelná a všemi milovaná Stella Zázvorková, nebo další česká herečka Stella Májová (Zpěvanka ve filmu Byl jednou jeden král), ve světě je to například Stella McCartney - která je nejen dcerou slavného hudebníka, ale i vynikající a známou módní návrhářkou. Všem Stelám, Stellám a Stellinkám přejeme všechno nejlepší a ač se třeba nestanou slavnými, hvězdné místo v našich srdcích zaujímají už teď. Kazimír (5.3.) je jméno slovanského původu. Jak je patrno, byl to člověk, který "kazí mír", tedy válečník, bojovník. Tenkrát bylo doba krutá a bojoval kdekdo s kdekým, takže jméno Kazimír nemělo pejorativní význam, ale přesně naopak. Byl to člověk bojovný, statečný, schopný se zbraní v ruce chránil svou rodinu či vlast. U nás se moc neujalo, ale v Polsku je velice oblíbené a dodnes je velmi četné. Jmenovalo se tak mnoho polských králů. Anglická a francouzská forma pak je Casimir. Ač Kazimírů u nás moc nežije - a může za to hlavně pohádka o princezně se zlatou hvězdou na čele, v níž je král Kazimír záporným hrdinou, i tak se jich u nás pár najde. A tak jim přejeme, ať hezky oslaví svůj svátek a žijí s námi v míru dál. Pidřich
|
