![](http://obrazky.kudlanka.cz/VTIP.jpg) Dědo, vyprávěj mi své zážitky z války!" "Chlapče, to byla opravdu strašná hrůza. Nechce se mi skoro o tom
mluvit. Ráno jsme tam byli já a moje četa, které jsem velel a asi stovka
partyzánů. Celý den se střílelo a střílelo, a večer jsme byli naživu jen
já a moje četa. Druhý den přišli noví partyzáni, zase se celý den
střílelo a střílelo, a zase jsme večer byli naživu jen já a moje četa. A
tak to bylo celou válku." "Dědečku, vy jste ale byli hrdinové! A co to
bylo za četu, které jsi velel?"
"Popravčí!"
![Miroslav Kemel vtipy č. -](https://kreslenyvtip.cz/sites/default/files/styles/large/public/cartoons/miroslav_kemel/miroslav_kemel_7443.jpg?itok=QKaqst2D)
S pomocí gynekologa specializovaného na plodnost se jedné šedesátileté ženě podařilo porodit děcko.
Když se dostala domů z porodnice, všichni příbuzní ji přišli navštívit,
aby se podívali na nový přírůstek v rodině. Když chtějí děcko vidět,
novopečená maminka povídá:
"Ještě ne."
O chvilku později se ptají znova a maminka zas: "Ještě ne."
Za chvilku se ptají potřetí a maminka povídá: "Ještě ne, až bude plakat."
"A proč až bude plakat?"
"Protože jsem zapomněla, kam jsem ho dala!"
![Dan Collins č.3298 -](https://kreslenyvtip.cz/sites/default/files/styles/large/public/cartoons/dan_collins/dan_collins_1.jpg?itok=n7qGxp-p)
Nastoupí děti do autobusu a obsadí všechna místa. Nastoupí stařeček s
hůlkou, děti ho ale nepustí sednout a tak musí stát. Autobus vjede do
zatáčky a stařeček se skácí na zem.
Jeden chlapec mu říká: "Kdybyste měl na té hůlce od spodu gumičku tak byste nespadl."
"Kdyby měl gumičku tvůj otec, tak by mohlo být o jedno volné místo na sezení víc."
![Miroslav Kemel - Vyděsit, vystresovat, dotlačit k urně?! Mluvíte o životě, nebo o volbách? Miroslav Kemel č.2819 -](https://kreslenyvtip.cz/sites/default/files/styles/large/public/kresleny_vtip/miroslav_kemel_157.gif?itok=m6AlQlit)
Už jste se někdy zadívali na druhé lidi stejného věku s tím divným
pocitem: "Snad nevypadám tak staře!" Jestli ano, tak tenhle vtip se vám bude
určitě líbit!
Seděla jsem v čekárně svého nového zubaře a prohlížela si to tam.
Zahlédla jsem i diplom, který uváděl celé jméno svého majitele. Najednou
jsem si vzpomněla - vysoký, hezký, tmavovlasý kluk stejného jména se
mnou chodil na gympl - už je to nějakých 40 let. Že by to byl tentýž
chlapík, na kterého jsem tehdy měla tajný zálusk? Když jsem ho však
uviděla, rychle jsem podobné myšlenky zahodila. Tento téměř plešatý,
prošedivělý muž s vrásčitým obličejem, ten byl příliš starý, než aby
mohl tehdy být mým spolužákem. Nebo - že by?
Poté, co mi prohlédl zuby, jsem se ho zeptala, jestli nechodil na gymnázium Klementa Gottwalda.
"Ano. Ano, chodil jsem tam. Byl jsem jedním z nejlepších," zapýřil se.
"A kdy jste maturoval?" zeptala jsem se.
Odpověděl: "V šedesátém šestém. Proč se ptáte?"
"Tak to jste byl v mé třídě!" prohlásila jsem nadšeně.
Pozorně si mě začal prohlížet. A pak se ten hnusný, starý, vrásčitý chlap zeptal: "A co jste učila?" "Tatíííí, babička mě kousla!"
"Patří ti to, kolikrát ti mám říkat, že nemáš chodit k té kleci?"
d@niela :-)))
|