... tak je to fakt na draka. Jednoduché je zajít k doktorovi a odnést si prášky na deprese. Jenže - ne vždy je to opravdu nutné, a ne každý to bez prášků nezvládne. Někdy je nálada dlouhodobě pod psa, a opodstatněně. Nevychází to ve vztahu, doma (s rodiči či dětmi), v práci to taky nestojí za nic, někdy dokonce to hrozí průšvihem. A pak se má jeden držet, a být fit a nad věcí...

Přesto stojí za pokus to zvládnout sám/sama. 

Vím přesně, jak je to těžké:

něco jiného je radit ostatním (i když dobře a úspěšně), a něco jiného sám/sama sobě.

Jéje, kolikrát jsem si řekla: "Co bys poradila ženský, která by ti přišla s podobným problémem? A skučela by, jak je to situace neřešitelná, jak je v tom až po krk a ještě výš, že tohle prostě nemá řešení, a když, tak, že zvládne jen udělat obrovskou scénu, aby to tedy bylo jasný, kdo má pravdu... atd. atd."

No, jistě chápete, jaká byla odpověď: takovou dámu bych poslala do nejtemnějších končin, doporučila jí hodně dlouhou studenou sprchu, silný kafe (pokud ho může) a sebekriticky rozebrat, kdo a jak asi má na tom kterém problému větší vinu.

Mj. ono to mnohdy nezáleží jen na té vině, například nemůžete chtít po někom, kdo nedosahuje vašich úžasných kvalit, aby jednal klidně, mírně, vyrovnaně - to přeci zvládnete jen vy! Takže na vzteklé dítě, rozzuřeného mužského, otravnou příbuznou, jedovatou a ironickou spolupracovnici či superegoistického šéfa - na nikoho z nich nemůžete klást stejné požadavky, jako na sebe...

Protože jen vy je můžete zvládnout! A levou zadní! Jak? Správnou manipulací, drahouškové!

Nemůžete to řešit systémem: on/ona je blbej, tak já budu taky. A dám to sežrat! To je sice jednoduché, ale rozhodně k úspěchu to nevede. Jedině k tomu, že se postupně průser vyhrotí tak, že třeba už nepůjde nijak smírně vyřešit.

Nabídnu vám postupně pár příkladů:

Dejme tomu, že práci, kam jste nedávno nastoupili, je žena, která tam je od nepaměti (rozhodně déle než vy, a má tam už své "slovo") a do té doby měla rozhodně nadřízenější postavení, byla si tam jistá a v podstatě to tam měla "na dožití". Firma celkem prosperuje, ale byl to doposud takový líný proud. Všichni se uživí, ale nic víc, nic míň.

A najednou tam přijde vítr, hromy, blesky, vichřice, uragán - prostě začnete se snažit všechno oživit, vylepšit, upozorňujete na nedostatky, kritizujete zbytečnosti, navrhujete nová řešení ... 

Ta paní, co to tam měla "jasné", najednou začne proti vám kverulovat, nejprve nenápadně, později nápadněji - a vám bude znepříjemňovat život.

Nakonec to dopadne tak, že se seberete, a najdete si něco jiného, i když by se vám tam líbilo a i když víte, že by to šlo všechno perfektně "do kopce".

Chyba? 

Ano, je na vaší straně, respektive ve vašem přístupu k oné ženě. Ona se pochopitelně cítila ohrožena - co když ta "nová" ji časem nahradí? No, a tím, že ukazujete předčasně všechny svoje drápky, tím se vlastně odkrýváte, tím jí dáváte příležitost, aby zas ona proti vám nějak brojila. Jo, jak se říká - na každym pracovišti se vždycky najde nějaká ta mrcha... Samozřejmě, že to není opravdu na každém, ale... znáte to.

Takže není dobré ukazovat hned, jak "JÁ" jsem dokonalá, ale je vhodné a výhodné, postupovat diplomaticky - občas najít něco dobrého na té dotyčné a POCHVÁLIT.  Pochvalou přeci nikdy nikomu neublížíte, naopak. I když je to jen opravdu drobnost... Přeberte si to na sebe: přijdete do práce, a někdo vám s milým úsměvem řekne: "Jé, to je moc hezký svetr, ten vám sluší". Myslíte, že je to malichernost? Je to tak jednoduché, udělat radost několika slovy, maličkostí...

A stejně tak i při pracovním jednání - požádat o informaci a pak za ni mile poděkovat. S tím, že to je od dotyčného fajn, jak vám to dobře vysvětlil... Nevím, jestli to píšu pochopitelně - ale ona se dá říct jedna stejná věta pokaždé jinak: stroze, mile, uštěpačně, či tak, aby druhému udělala hezkou chvilku... Chápu, nemůžete se "mile" zeptat, kam se "tohle dává" - ale můžete pak za informaci mile poděkovat a něco nádavkem příznivého přidat. To vás nebolí, a ostatní potěší.

A pak, když se vrátíte domů, kde to třeba taky zrovna "nevoní láskou", tak pokračovat ve stejném módu. Neoplácet nepříjemné ještě nepříjemnějším, snažit se být nad věcí, i když se cítíte vy nevinně. Ono se to fakt vyplatí...

Tak prozatím a prodnes konec,

d@niela

Komentáře (24)

Zobrazit/Skrýt komentáře ... : *deeres* Ty, Dani, žes´ ty nikdy nedělala v nějakém čistě ženském kolektivu? srpen 09, 2018 09:40 ... : NČ Já jo, v ženskym kolektívu. V Tesle Karlín. Asi od 21 do 24 let. A bylo to tam naprosto skvělý, přímo bombový! Dozvěděl jsem se uplně všechno o uplně každý babě (všechny byly nejmíň o 15 let starší). Jakmile kterákoliv dotyčná za sebou zavřela dvéře. Paní Beránková si dokonce jednou vykasala i sukni a "podívejte Pepíčku, že mám pěknou pidinku, a proto mi báby záviděj, že si ještě můžu dovolit, mít pěknýho pipánka.....". Tehdá mi to zcela nedošlo, byl jsem strašnej bažant. Dneska už asi s hrůzou tuším, co mi naznačovala. Měla asi 40 let, 165 cm a 100 kg..... Ale nejen to, dozvěděl jsem se, i koho a kdy která mrcha (když ona dotyčná zrovna šla na záchod) pích*ala na podnikovejch oslavách a školeních. Vrchní pomr*dnej byl tehdá nějakej ing. Svoboda, šéf odbytu součástek (relé, kabelový formy, ...), moc fajn chlap, urostlej, štíhlej, nesmírně decentní, nikdy o žádný bábě nepromluvil, přestože je stoprocentně vojel uplně všechny (nebo vony jeho). Krapet jsem mu záviděl, i když v některých případech jsem ho i litoval. Leč, on holt musel vyjít se všema a tak se i musel podle toho zachovat. Jóóó - byla to nádherná doba mládí. A nějakej komunismus?; ten mi byl uplně up*dele. srpen 09, 2018 12:38 ... : *deeres* NČ, naprosto přesný popis. Ženský v klidu mezi sebou nevydrží. Začínala jsem v materiálové účtárně, vydržela jsem to necelé dva roky a pak už jsem nikdy nešla do místa, kde byly jenom ženy. Asi by mne uštípaly za to, že postrádám "diplomatické" vlohy a nechválím hnusné halenky. Takhle si to ženský tradičně vyřizují mezi sebou v Peru. Tanec a boj, prostě folklor. https://www.mojevideo.sk/video/2b301/takanakuy__vybi_zuby_svojej_susede.html srpen 09, 2018 13:08 ... : NČ Ale jo, Deer. Jen mi to připadá, že už jen my dva jsme si z kudly udělali vzájemnej chat. Jiný reakce zde, i na cokoliv jinde, jsou nulový, škoda. Ale třeba je to jen tím vedrem ... I když - myslím, že jen tím vedrem to není. Asi se nikdo nechce dohadovat, došly argumenty, nastaly povinný dny truchlení po mrtvejch hrdinech. To zase nevim, co je hrdinskýho na tom, bejt zrovna v blbej okamžik na blbym místě, ale nevim, třeba se mejlim, když i pan prezident míní. To by třeba mohla objasnit Lenka jednička, která tady jediná z nás všech má o těch věcech ponětí. Kdyby se ovšem chtěla zabejvat třeba mnou - zaprděnym blbem, volícím Bábišku. No nic. Zjevně se zabejvat nechce. Jukón taky mlčí jak zaříznutej (možná už i podříznutej), černota z Afriky se valí bez přestávky, mořskejm hlídkám asi došly náboje.... No tak jo. Když už si teda chatujeme jen my dva spolu, tak měj skvělý další dny, snad i trochu deště. A brunoc. srpen 09, 2018 20:29 ... : Iris NČ jsem ráda, že sis toho všiml. Argumenty rozhodně nedošly, reakce se občas dostaví. Pokud vyprovokují tvoje vzteklé až agresivní komentáře, uchcípne chuť se zúčastnit jakékoliv další diskuse. Diskuse, ne přitakávání. srpen 10, 2018 08:22 ... : NČ Vzteklé až agresívní? To jako fakt? No, fakt je, že na lidskou blbost a tupost možná občas zareaguju podrážděně nebo ironicky, a na lidskou hrubost občas zareaguju způsobem "na hrubej pytel hrubá záplata". Takže občas, snad, reaguju i krapítko podrážděně, podrážděn až neuvěřitelnou lidskou blbostí, zmanipulovanou denně omílanejma pravdoláskařskejma kecama, vydávanejma za vlastní "myšlenky". Už je to slovo "myšlenka" zní u jejich mozečků přímo komicky. Ale žeby i vztekle? No, budu se teda muset nad sebou zamyslet. Ale hlavně! A na tom si trvám, vždycky jde o reakce. Nikdy nezačínám jako první. To je všechno. P.S: Teď zrovna napjatě čekám na tv zprávu, kdy bude speciálem dovezenej, grippenama doprovozenej a vzápětí vyznamenanej, českej hrdina, kterej v Egyptě hrdinně obětoval život žralokovi. srpen 10, 2018 12:00 ... : Iris NČ - jo, to jako fakt. Že si to vůbec neuvědomuješ, je typické, není to krapítko podrážděně, je to hodně agresivně s vědomím vlastní nadřazenosti. Jestli jsem já poskytovala debatu ve stylu "hrubej pytel", projevila jsem tedy schopnosti, o kterých jsem doposud netušila. Rozdělils nás tady na Kudlance (i když ne úplně sám) na ty správně myslící a na ty neuvěřitelné hloupé zmanipulované blbečky, komické pravdoláskařské mozečky. Provokuješ a čekáš, který z těch debilů se do tvé debaty nechá zavléct. Občas se rozhovor s tebou vyvíjí docela fajn, než jsi nucen reagovat na něco, co ti nesedí. A pak už to jede. Máš pravdu, že pak už jde z tvé strany jen o reakce. Protože když se debatuje, reaguje se. Jinak si tu můžeš povídat sám, event. si přitakávat s prověřenými a stejně smýšlejícími. Občas se smrtelně urazíš a odejdeš, aby ses znovu objevil. Možná hledáš společnost podobně jako já, já se cítím sama a moc mi schází společnost, která tu kdysi bývala, a proto sem občas nahlížím. Kudlanka byla první, co jsem si dřívě každý den "naladila". Ale opakovaně vzdávám pokusy si tady příjemně pokecat. Vždy se do toho natáhne politika a údajná lidská blbost. Že by někdo stejně nesmiřitelně považoval za blbé právě opačné názory, to vůbec nepřipouštíš. Je to tady skoro jako Kudlanka jedné strany. Před skoro deseti lety jsi to byl ty, kdo mne sem svými komenty nalákal. Řekla bych, že teď Daniele Kudlanku ničíš, promiň. srpen 10, 2018 12:35 ... : mila1 Iris, mám stejný dojem. Taky jsem chodívala na Kudlanku za příjemným popovídáním s fajn lidmi. Ale ti slušní se někam vypařili a zůstali tu jen ti, co přitakávají NČ a jeho "pravdám".. A běda, když si někdo dovolí oponovat, tak se to tady hned hemží zaručenými odkazy z parlamentních listů a podobných "pravdivých" zdrojů... Je to velká škoda, ale s tím my dvě nic nesvedeme. srpen 10, 2018 14:16 ... : Iris Milo ahoj, doufala jsem, že zavítáš. Ne, nesvedeme. Je to velká škoda. Někdy si říkám, že napíšu Daniele a poprosím o závěrečný kontakt na pár fajn lidí, abychom si nezmizeli jeden druhému ze života definitivně. Pak si zase říkám, že ještě počkám a zkusím doufat. Moc Tě zdravím srpen 10, 2018 14:26 ... : Iris ...a neodpustím si dodatek... dnes má narozeniny můj mladší syn, stejně starý, jako jeden z těch vojáků, co byli v blbej čas na blbym místě. Ať už se věci mají jak se mají, štípou mě stejně vždycky slzy v očích, když je vidím a netruchlím skutečně nijak zvlášť povinně. srpen 10, 2018 15:38 ... : mila1 nastaly povinný dny truchlení To přece nemůže někdo myslet vážně.Ti kluci zemřeli při výkonu svýho povolání a patří jim za to uznání nás všech. Jak tohle může někdo tak shodit.. srpen 10, 2018 18:02 ... : Iris Milo - to není jen NČ názor, sdílí ho spousta spoluobčanů i některých veřejných představitelů....nebudu se k tomu vyjadřovat. Ostatně myslím, že by byla vůle tohle téma tu rozňahňat do vášnivé diskuse, ale ta se doufám neuskuteční. Leda by přišla Lenka. Necháme toho srpen 10, 2018 18:49 ... : d@niela Děvčata, díky! srpen 11, 2018 03:39 ... : NČ Přeju všem dobré jitro a krásnej letní víkend. srpen 11, 2018 04:50 ... : Sidon ... : mila1 Iris, mám stejný dojem. Taky jsem chodívala na Kudlanku za příjemným popovídáním s fajn lidmi. Ale ti slušní se někam vypařili a zůstali tu jen ti, co přitakávají NČ a jeho "pravdám".. Takže už jen jediné, dvě "slušné" dopisovatelky, jsou Mila1 a Iris. Ano, máte pravdu, já tu politickou situaci vidím stejně, jako NČ a takových je nás ovšem pěkná řada. Asi to bude tím, že někdo nedovede rozpoznat "špatnou" politiku a "špatné" politiky, někdo jiný si ovšem myslí, že to poznat dovede, proto se podle toho řídí. To je docela přirozená věc. Akorát je to povětšinou velice těžké, říct, že hlavním viníkem, je ten a ten, a tudíž odsoudit jeho. Tak bych se Vás chtěl zeptat dámy, jaké "opravdové" důvody přivedly naše vojáky do Afghánistánu? O zbytečné smrti mladých vojáků, není třeba hovořit, ale čí je to práce? srpen 11, 2018 18:25 ... : Iris Sidone - když tedy "slušné" v úvozovkách, tak budu za dámy neslušná. Jdi s tím už do háje, prosím. Pokud se tedy Kudlanka nestala - nějak bez mého vědomí - vysoce fundovanou politickou diskusní platformou. srpen 11, 2018 18:57 ... : Sidon Iris, jistě víš, kdo tady velice a vehementně "politicky" působil. Je to taky věc redaktorky, jaké články sem dá a se kterými (potažmo) souhlasí. My všichni máme právo se nevyjadřovat, anebo se vyjádřit, toť vše. Jakou formu k tomu kdo zvolí, je jeho věc. Ona ta politika se týká každého z nás, ale ne každý si to připouští, někdo to prožívá intenzívněji, někdo ne. Jinak, autorkou těch "slušných" dam, je Mila1, já jsem to jen trošku vypíchl, protože se mi to zdá být trošku "pumprdentlich". srpen 11, 2018 20:06 ... : Iris Sidone, název tohoto článku je: "Když se nic nedaří" a čekala bych pokec na téma vztahů v práci nebo jinde. Politiku najdu všude jinde a vybírám si, kde ji chci nacházet. srpen 11, 2018 20:20 ... : Sidon Iris, tohle se tady ale stává velice často, takže mě to ani nepřekvapuje. Překvapuje mě, že sis toho za ty roky nevšimla. Spíš je vidět, že je ta politika prolezlá ve všem. Mně se taky mnohdy nechce psát nějaký komentář, nebo s "někým" diskutovat. Je to asi tak, jakobych přišel do hospody, tam seděl u stolu Pepek Vyskoč, vynášel svá moudra, a já bych se s ním snažil diskutovat. Někdo to klidně udělá, ale jak říkal Werich - když se baví normální člověk s blbcem, za dvě minuty už se baví dva blbci. srpen 12, 2018 01:11 ... : mia I Sidone ráda Tě čtu, máš moudré komentáře. Irisko jaká je cena lidského života? V životě se nehraje napodruhé. Ti kluci tam šli prioritně vydělat velké peníze, nešli tam za žádnými ideály. Syn našeho známého taky jezdí na různé mise , jezdí tam vydělat peníze a ne bojovat proti nepříteli. A peníze jsou tím , co všechno dává do pohybu. O politiku se nezajímám, ale v případě Afghánistánu si říkám, že těch obětí už je přespříliš. Jak na domácím obyvatelstvu, tak na straně vojáků. Rusové tam byli devět (?) let , teď tam už sedmnáct dlouhých let operují vojáci NATO. Komu tak dlouhá válka prospívá? Užitek mají zase jen zbrojařské koncerny a banky. Ve středu v poledne houkaly sirény a kolik lidí si tak asi uvědomilo, že to je za ty padlé vojáky ? Když každou první středu v měsíci je zkouška sirén, tak si myslím, že to ani lidi nenapadlo, ač to byla už druhá středa. S velkou pompou se klukům vystrojí státní pohřby , ale život půjde dál. Dál budou umírat zbytečně lidi pro něčí prospěch. A pokud bych na setrvání armád NATO v Afghánistánu nahlížela jako obranu nás všech proti islámu, tak bych raději viděla nějaký kratší zásah než sedmnáct let trvající martýrium. srpen 12, 2018 08:05 ... : zuza Bohužel máš mio pravdu, tam kluci jdou především za velkými (?) penězi, neznám nikoho s ideály... A válka tam tedy trvá už strašně dlouho, nevěděli si s tím rady Rusové a ani Američané, ani NATO. Je to o vyzkoušení si zbraní. Je mi líto lidských životů na všech bojujících stranách. srpen 12, 2018 09:20 ... : *deeres* Před časem šel v ČT dokumant o herci Ivanu Lutňanském - "Život dobrodruha". Úďajně zahynul ve Vietnamu při autohavárii. Jeho bratr a matka podplatili tehdy pohřebního zřízence, protože by se s ním jinak nemohli rozloučit. Po otevření rakve zjistili, že je bez vnitřností, pomalovaný a s prostřelenou hlavou. Prý je to tak ve Vietnamu, až na tu prostřelenou hlavu, tradiční způsob přípravy na pohřbení. Ale proč o tom píšu. Podle dokumentu bylo pro Lutňanského typické heslo - " Kdo s čím zachází, tím také schází". Byl blázen do zbraní a žádné dobrodružství mu nebylo nikdy dost. Kdysi k nám do práce hned po škole nastoupil kluk, čestvých osmnáct.Brzy na to, ještě za socíku emigroval a dal se k Cizinecké legii. Nedožil se ani dvaceti. Ne všichni ti kluci , co jdou dobrovolně do války, to dělají pro peníze. Prostě ten adrenalin mít musí a válka je podle nich vzrůšo. Je škoda těch zmařených životů, ale pro nějaké ideály to fakt nebylo. Víc než by mně mělo být líto těch kluků, cítím velikou soustrast s bolestí jejich blízkých, těm klukům už je to jedno. srpen 12, 2018 09:25 ... : Iris Překvapuje mě, že sis toho za ty roky nevšimla Sidone,všimla jsem si toho. Ale tohle nebyl ten případ, to přece musíš vidět. Ráda jsem Tě potkala. srpen 12, 2018 10:30 ... : Sidon Iris, já mám taky k Tobě určitou náklonnost, za tu dobu tady, jsem si stačil všimnout, že jsi dobrý člověk, taky i proto, že jsem si prošel podobným osudem jako Ty, proto třeba odpovídám na Tvé komentáře, které se mi však někdy zdají být drobátko "donkichotské". Ono vidět tu realitu, která bývá většinou drsná a nepříjemná, mnoho lidí nějak vidět nechce. Ale, bohužel, je to tak. Nějak mi připadá, že se snažíš vidět jen tu stránku věcí, která je pro slušné lidi běžná a normální, jenže jsou tam i ty další symptomy, mnohdy dost silné a převažující, které však už nejsou tak "ušlechtilé" a ryzí. Proto tady a mnohde jinde slyšíš, nebo čteš reakce, které Tvému dobrému srdci nesedí. Jak řekl polír Máčala (V.Lohniský) ve filmu Všichni dobří rodáci - politika je sviňa! Je to boj o moc, majetek, nadvládu, území, postavení apod., za použití všemožných prostředků, které, jak už razili Jezuité, jsou posvěcené k plnění těchto účelů. Shlédl jsem asi půlhodinové video, ve kterém diskutují dva velice renomovaní američtí novináři o tom, jak se dělají zprávy a co se z nich obyčejný lid má, vlastně může, dozvědět. Tak prý to, co se pak lidé dozvědí, je jen pouhých deset procent pravdy, všechno to, co se děje a vlastně řídí politické procesy, lidé neznají. Takže je pak pro spoustu lidí dost "schůdné", nepoužívat svůj vlastní mozek, ale přidají se snadno k těm, kteří jsou lehce "ovlivnitelní". A o to těm nahoře hlavně jde.. srpen 12, 2018 16:49

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment