Milá Danielo, velmi se mi líbí Váš kritický nadhled nad něšťastnými životními osudy a Vaše schopnost ukázat, že lze vše nějak řešit. Mohla bych i já poprosit o Váš názor? Zdá se mi, že toho snesu asi až moc a pořád jako bych neměla dost... Takže stručně, jedná se o naprostou klasiku: já 38, manžel 40, 2 děti 5 a 7 let, 7 let společné soužití před svatbou, 12 let manželé.

      A - poslední 2 roky se k nám "přidala" jeho milenka: bezdětná, 28 let, studentka. Náš vztah byl do té doby neskutečně pevný, provázaný, absolutně jsem si byla jistá. Náš problém však jsou děti. Po narození prvního se ukázalo, že budu úzkostlivá matka; viděla jsem jen dítě, všechno jsem u něj řešila strašně složitě, stal se středobodem mých myšlenek.

      Zvládla jsem ale přitom dodělávat druhou vejšku. Pak přišlo druhé dítě a teď už jsem viděla jen děti, ale i při tom jsem si udělala třetí vysokou, bez potíží. Zkrátka toho dokážu zvládat současně abnormálně moc. Zapomněla jsem jen na jediné - manžela.

      Vzdálil se mi, měl nějaké zdravotní potíže, což tomu výrazně napomohlo; najednou přestal s námi lehat v jedné posteli, přestal se mě dotýkat (vadilo mu, že kojím - každé dítě přes dva roky), pak zas, že jsem těhotná, prostě jednoho dne jsem se probrala, a zjistila, že naposledy jsme se milovali, když jsem otěhotněla podruhé. A mě taky nějak přešla i chuť. Nelíbil se mi, zdálo se mi, že málo pro rodinu funguje - nedokázal třeba děti pohlídat sám, natož se o oba starat třeba i jen půlden.

      Pořád potřeboval mít nalajnováno ode mě, jak a co má dělat. A když měl někdo z nás někam jít, tak on, nebo já - protože  s dětmi to nešlo, jsou hrozně živé.

     Všechno jsem táhla já - domácnost, manželovu nemoc, děti. Mým nástupem do práce se kolotoč roztočil ještě více. Manžel nechápal, že teď pracuju taky, že jsme na tom zkrátka stejně, takže musí i on víc zabrat směrem k dětem. To jsem mu vyčítala často... K ničemu to ale nebylo.

      Jemu zas vadilo, že jsem prý zplaněla, přestala jsem se starat o svůj odborný růst... ach Bože, kdy? Já byla vyřízená už po večerníčku:-) Společný čas byl jen ten s dětmi.

      A teď ta bolest, když jsem přišla na jeho paralelní vztah. Uvědomila jsem si, jak moc ho potřebuju vedle sebe. Myslím, že jedna nevěra proběhla už dřív, ale tento vztah je opravdu vážný. Napřed se okamžitě rozhodl, že to skončí, ale za pár dní byl u slečny zpátky a škemral, aby se k ní mohl vrátit. Dovolila mu to.

      Nastal otřesný půlrok, kdy se snažil zvládat oba vztahy, já napřed totálně zhroucená, ale po měsíci jsem se dala natolik do kupy, že jsem vytvořila skvělé rodinné zázemí: bez výčitek, slečna se stala pro nás oba tabu, začali jsme spolu žít jako rodina i partneři. Ze začátku se se mnou miloval rád, pak začal zase ochládat, 3 měsíce nebylo nic, ale pak se naše milování zase vrátilo, ovšem - musela jsem začít já.

      Nakonec se z tohoto všeho prý zhroutila milenka a on se rozhodl, že ji nebude dál takto trápit a odešel. K ní. Se mnou si dohodl odluku - půl roku bez sebe, aby zjistil, kam patří. Ve skutečnosti svůj mimomanželský vztah veřejně přiznal. Nyní  žije  v jiném městě, takže já o tom jakoby nevím. Děti vídá ob víkend. A zdá se, že je spokojený - stesk po dětech zvládá, mě odboural úplně. Teď žijeme bez sebeuž čtyři měsíce - a najednou začíná usilovat o častější kontakt se mnou: přivede děti a hned neodejde, lelkuje, chce si povídat... Dokonce mě vyhledal i v práci pod jakousi záminkou. Máme společné zájmy, domlouval si se mnou spolupráci na jednou našem společném nápadu.

      Nevím, co to všechno znamená... Přestala jsem mu totálně rozumět, nedokážu odhadnout, co za tím je. Snažím se s ním mluvit zběžně, věcně, ovšem to, co mám ráda, to nedokážu komentovat bez emocí, takže to jsou vlastně strašně hezké hovory nad věcmi, které nás baví oba.

     Nepláču, neprosím, dávám si sakra dobrý pozor, abych byla před ním v dobré náladě. Ale nevím, jestli ta taktika k něčemu je - protože on je schopný mi  říct, že vidí, jak všechno úžasně zvládám, a proto musí být s tou druhou, která ho potřebuje víc.

Tak nevím - mám být poraněná laň, nebo sebevědomá ženská? Hrozně ráda bych s ním začla zase znova, zkouším zapomenou na to špatné a představuji si, jaké by to mohlo být, protože chyby jsem snad už rozpoznala...

ANIČKA

O D P O V Ě Ď :

Milá nešťastná Ančičko,

      dost dlouho jsem nad tím přemýšlela - ne nad obsahem odpovědi, ale na tom, zda to říct "na plnou pusu", nebo zaobaleně, nebo tě jen konejšit... Tak jak to dělají kartářky a nejrůznější jasnovidky. Ale - pro to jsi mi nepsala a taky to ani nedokážu. Protože bych to brala spíš jako ubližování...

      Hele, kdybys něco podobného četla od někoho jiného - a měla obsah říct jen několika slovy, co by to asi bylo? Vdala se, z přítelkyně se proměnila na manželku a maminku, jen tak mimochodem i studentku a takového Ferdu mravence - práce všeho druhu. Manžel po sedmi letech svobodného soužití a pár letech, kdy těžce snášel běžný manželský život a "trapné nepříjemnosti otcovství", se odmiloval a posléze si našel zas "něco jako byla ta původní". A - vzal roha.

       Ty se zcela pochopitelně nechceš s tím smířit, to žádná z nás, jenže jedinej chlap, kterého "za každou cenu" přiměješ, aby se k tobě hezky choval, je gigolo. Ano, tomu zaplatíš a on bude dělat to, co budeš chtít - bude tě hladit, bude dětem číst pohádky, bude s tebou sedět u televize a držet tě za ruku, půjde s tebou do kina i na víno... Ale - bude to nájemná síla. Nedokážeš nikoho na světě přinutit k lásce. 

       To, jak se on nyní chová, je přesně stav, který mu vyhovuje. Ty jsi nyní vyrovnaná, příjemná, povídáš si s ním, jednou za 14 dní to vydrží s dětmi... co mu schází? Ani se rozvádět - a dělit o majetek a peníze - nemusel, ty jsi mu vše usnadnila a dala na stříbrném podnosu. Svou slušnost, poctivost, lásku, ochotu odpustit.... mj. věřím, že by se mohl zase natolik vybičovat, že by se s tebou i pomiloval, ale - pro něj by to byla jen příjemná změna a povyražení, kdežto pro tebe drásání rány. Nedělej to, nedopusť to, neubližuj si.

       Vím, je to teď strašně všechno těžké - máš všechno na starosti ty (stejně, jako jsi to měla i předtím), a navíc jsi sama. Jen se svým smutným srdíčkem. Ach jo... Holka, napíšu ti pár bodů k zamyšlení - a je na tobě, co si z toho vezmeš:

 - když on se chová jako rozvedený - platí ti na děti? Kupuje jim věci? Já vím, jsou to jen čtyři měsíce - ale ani ty přeci nejsou zadarmo...

-  kam bere děti, když je s nimi? Ke svým rodičům, k té své milence, má pro ně vymyšlený nějaký zajímavý program, aby si děti s tátou užily?

- nechápu, proč bereš všechnu vinu na sebe - je přeci pochopitelné, že se novopečená maminka o dítě bojí a pokud je novopečený otec jen trochu normální, tak to chápe a snaží se ji naopak uklidňovat, pomáhat, případně pomoc nějak zajistit - jaký máte vztah vy se svými rodiči? 

- mj. nějak jsem nepochopila, že byste vy dva nezvládli dvě "více živé" děti. Prostě - jemu se nechtělo, ty ses podvolila. Proč jsi couvala?

- uvědomuješ si, že vlastně stále jen couváš? 

- holka, neboj se svého věku; je to super, když je ženské tolik, jako tobě... už máš všechno - vzdělání, kde bydlet, máš práci, máš děti - a teď se jen bojíš, že "budeš sama". PENDREK! To je totální hloupost! Ano, jsi v podstatně nevýhodnější situaci než on, ale pokud budeš jen trochu míň poddajná, tak máš šanci vyhrát. Ano, mohla bys toho svého "jediného" dostat zpátky, pokud bys se chovala víc sebevědoměji - ty totiž sebevědomí díky jeho jednání s tebou - máš téměř nulové...

     A věř mi, vím, co říkám - pokud se ti povede ho získat zpět, tak pak už ho chtít nebudeš... Ozvi se mi, abych ti mohla konkrétněji poradit, potřebuju znát víc.

d@niela

Komentáře (14)

Zobrazit/Skrýt komentáře Nikdy bych nebojovala : Eny o člověka, který mně a mým dětem takhle ubližuje. Já bych si být Tebou Ani vzala zpět svou ztracenou hrdost a nechala bych ho jít kam jen chce. Nechce mne on, bude mne chtít někdo jiný. říjen 21, 2015 07:11 ... : Aggitta Časové shrnutí - "naposled" jste se milovali při početí mladšího dítěte. Pak mu vadilo, že jsi těhotná, že kojíš... ale jakž takž to klapalo, dokud jsi neskončila mateřskou, že? Předpokládám, že když jsi kojila dva roky, tak jsi do práce nenastoupila půl roku po porodu, že? Ale až tak před rokem a začalas tlačit na manžela, aby ti pomáhal s dětmi a domácností, že už doma nebude servis, co byl. Byl nějaký sex, ale méně, než jsi chtěla ty, on se "vyřádil" u milenky, doma "plnil manželské povinnosti". Tím, že jste nikam spolu nechodili, jste už dávno žili jen vedle sebe, ne spolu, ne? A vida, najednou si bere ob víkend děti a ač jsou "živější" zvládne je? Rozvést se nerozvedl, ale nevím, jestli jak píše Daniela, je negativní, že se "o majetek nemusel dělit". O jaký? Odešel a Vlaďka o nic nepřišla - má zařízený byt. Pro Vlaďku možná bude rozvod ekonomicky těžší než pro něj. Každopádně to chce víc informací. říjen 21, 2015 07:18 .. : kolemjdoucí No, a proč to teď nějak násilím řešit. Oba dva to zvládáte, jediný, komu tady vadí ubíhající čas je milenka. Takže ho časem buďto vykopne, nebo si s ním pořídí dítě a dokope ho ke svatbě. Ty nemusíš dělat nic. říjen 21, 2015 07:59 K tomu jen praktický upozornění : Náhodný čtenář VŽDYCKY, když je na obzoru milenka s touhou stát se budoucí manželkou, je třeba, aby se doposud stávající manželka hmotně a právně neprůstřelně zajistila (společný účty, majetek, atd.). On ten chlap může klidně doteď bejt JINAK docela čestnym člověkem, ale nová buchta ho zpracuje ancvaj! říjen 21, 2015 08:20 Aničko : mia I ať čtu, jak čtu, čtu jen záporné stránky Tvého muže a vyzdvihování vlastních kladů. Pak ovšem nechápu, proč ho chceš zpátky, když je tak nedokonalý I s tím sexem jsi přišla první po jeho návratu Ty, což taky o něčem vypovídá. Děti se naučily tak jako tak být jen s Tebou, zahrnula jsi je svojí pozorností, takže ač jsem pro zachování rodiny (jsem tímto postojem na Kudle celkem profláklá) , tenhle rozbitý vztah už bych zpátky nelepila. Nesedíte mi k sobě, nemohu si pomoci. A Ty schopná jsi, o tom není pochyb, jako solitér se uživit, ustát ekonomicky roli samoživitelky. říjen 21, 2015 08:26 máš kamaráda? : vlk Co takhle jednou, až pan tatíček přijde s dětmi z vycházky nebo pro ně, bude u tebe někdo další? Reakce na takovou situaci hodně napoví, stačí, že se minou ve dveřích ... říjen 21, 2015 09:17 ... : Sandra. Jestli čekáš na to, že se nějak rozhoupe, tak bych opravdu zkusila nějak naznačit, že se s někým zajímavým začínáš vídat...a že je tedy konkurenční samec na obzoru. Protože proč by se jinak měl nějak rozhodovat? Pro něj je tahle situace ideální- milenka je určitě přešťastná, že si ho konečně urvala pro sebe, zároveň cítí, že je její pozice až do rozvodu nejistá a zcela určitě okolo něj tancuje tanečky "já jsem ta nejlepší samička na světě, s nikým jiným ses nikdy tak dobře, jako se mnou neměl." Zároveň ty na něho čekáš s otevřenou náručí, což si on občasným přátelským pokecem na společné téma, ověří. Hezky si popovídáte a on vidí, že zadní vrátka domů jsou stále zcela otevřená. Proč by tedy měl něco měnit? Rozhodnout se bude muset jen když uvidí, že se věčně na dvou židlích sedět nedá- buď mu dá milenka s rozvodem nůž na krk, nebo uvidí, že ty už s ním nadále nepočítáš a že jeho místo u rodinného krbu začíná zabírat někdo jiný.... říjen 21, 2015 10:04 nenervovala bych se, : babka kořenářka Nechala bych ho jít, at´si jde kam ho srdce táhne, lepit něco, co nefunguje, k čemu by to bylo? Nechala bych bolest přebolet a až bych byla znovu připravená,našla bych si nového partnera.Pokud by jednou chlap ode mě a od dětí odešel, zaklapla bych za ním dveře a hotovo. At´už byla situace jakákoliv,pokud mu něco ve vztahu chybelo, měl se ozvat a měly jste to řešit ale ne tím, že si on najde milenku, protože ty máš pochopitelně děcka na krku, tak jsi mnohem více omezená.Nech ho jít a zaklapni dveře, nenech sebou manipulovat podle toho jak se paníček vyspí, nejsi žádný pes, ale dospělá a zralá ženská.Jak si myslíš, že by se on choval,kdyby jsi ty udělala to samé jemu? Představ si, že by se ve stejné situaci ocitla tvoje dcera, co bys jí poradila? Co by bylo v jejím nejlepším zájmu. Hodně štesti! říjen 21, 2015 12:56 tohle prožívala jedna moje kamarádka : mila1 jelikož se záletným manželem měla dvě děti, a k nim se choval velmi pěkně, zapřela se a "dala se do kupy" - zhubla, pozměnila šatník, chodila doma upravená, nevyčítala mu, spala s ním.. akdyž odcházel za milenkou a zabouchly za ním dveře, tak plakala. Trvalo to asi rok, hodně jsme si psaly a vím, že už nevěřila, že se to srovná, ale pak milenka začala tlačit a pilu, dokonce chlapíka podvedla a on se vrátil naplno domů. A kamarádka najednou zjistila, že má trochu problém žít s ním dál, protože se jí zošklivil. Ale nějak to překonala a jsou spolu dál a myslím, že jim to klape. Jen je tam jasný vzkaz od kamarádky - zkusíš to ještě jednou a končíme. Je dokázáno, že chlapům trojúhelník on-manželka-milenka nevadí, klidně to tak praktikují, je pak na obou ženách, jak to nervově zvládnou. Výhoda na straně milenky je neokoukanost, výhoda na straně manželky jsou společné děti, společný majetek, společní prátelé... takže na straně manželek silná převaha.. jen to chce počkat.. s rizikem, že si pak uvědomíte, že o toho chlapa vlastně nestojíte.. říjen 21, 2015 14:37 Aničko, budu za zlou : bb. já 38, manžel 40, ...7 let společné soužití před svatbou, 12 let manželé. první láska, málokomu to vyjde na celý život, jemu je 40, je to mladý chlap, který žije od svých 20 s jednou ženou 20 let. Náš vztah byl do té doby neskutečně pevný, provázaný, absolutně jsem si byla jistá. Náš problém však jsou děti. Vztah, kde se děti narodí chtěně a plánovaně po 13 letech soužití nemůže mít děti za problém, když jo, tak to není pevný provázaný vztah, ale vztah průšvihový, časovaná bomba, která před 2 lety bouchla Zvládla jsem ale přitom dodělávat druhou vejšku. Pak přišlo druhé dítě a teď už jsem viděla jen děti, ale i při tom jsem si udělala třetí vysokou, bez potíží. Zkrátka toho dokážu zvládat současně abnormálně moc. Zapomněla jsem jen na jediné - manžela 3 vejšky jsi potřebovala, manžela ne? tik tak, tik tak, tik tak.. ...Vzdálil se mi, měl nějaké zdravotní potíže, což tomu výrazně napomohlo ...A mě taky nějak přešla i chuť. Nelíbil se mi, zdálo se mi, že málo pro rodinu funguje - nedokázal třeba děti pohlídat sám, natož se o oba starat třeba i jen půlden. ...Pořád potřeboval mít nalajnováno ode mě, jak a co má dělat. ...Všechno jsem táhla já - domácnost, manželovu nemoc, děti. ...A teď ta bolest, když jsem přišla na jeho paralelní vztah. Uvědomila jsem si, jak moc ho potřebuju vedle sebe najednou? I když je celkově k ničemu, jak jsi podrobně popsala - k dětem nic, doma nic, sex nic..? najednou přestal s námi lehat v jedné posteli, přestal se mě dotýkat (vadilo mu, že kojím - každé dítě přes dva roky) s NÁMI, znamená to, že v posteli lehaly i děti? Možná ano, když byly obě přes 2 roky kojené. Tak je to zdravé, ano, a normální táta to jen podporuje, když jde o miminko, většině se to i líbí, ale u dětí "přes 2 roky", co běhají, mluví to není prostě sexy :-) tomuhle taky nerozumím: Jemu zas vadilo, že jsem prý zplaněla, přestala jsem se starat o svůj odborný růst... jakto? 3 vysoké školy nejsou známkou snahy o odborný růst? ani tomuhle nerozumím: ach Bože, kdy? Já byla vyřízená už po večerníčku:-) Společný čas byl jen ten s dětmi. jakto, že tě práce a 2 větší děti tak vyřídily, víc, než 2 mimina-batolata a studium vysoké, třech vysokých po sobě? Do třetice nerozumím tomu, proč chlap nezvládl pohlídat půl dne doma své vlastně 2 děti - protože byl nemocný? A proč nebylo možné najmout hlídačku dětí na pár hodin, studentku VŠ nebo důchodkyni, abyste s manželem mohli někam taky spolu, nejen bez sebe. A na druhou stranu - když jste vyráželi sólo, tak teda nakonec děti pohlídal, ne? Nejdřív jsem chtěla napsat, že jsi byla možná maximální matka a studentka, ale vás dva jsi zanedbala, ale nakonec si říkám, zda to dlouhé kojení a studium 3 vejšek nebylo náhradním programem. Teď program skončil, děti už (konečně!) pijou samy a 4. vysokou už asi nechceš, a budeš tedy muset řešit sebe. Nepíšu váš vztah, ten je na draka, ale sebe. Jak dál, abys byla nakonec spokojená ty i děti, aby příští vztah nebyl na draka.. a tak. Jinak souhlas s tím, co psaly holky přede mnou, Eny - proč chtít někoho, kdo tě nechce, a Sandra - že on je teď spokojený, má klid. A já dodávám, že možná není spokojený proto, že má zadní vrátka otevřená, jak píše Sandra, (i když i tak to může být), ale že je prostě spokojený, že se to nějak usazuje, uklidňuje, že se to nakonec vyřeší. Že se třeba bude chtít vrátit, když se budeš snažit, nedělat problémy atd. - to je možné, pokud se ho ona nabaží, tak on najednou prozře a "uvědomí si", co v tobě ztratil a bla bla bla. No tak bych si to vychutnala a vyjádřila radost, že jsme zůstali přáteli a své přesvědčení, že to tak bude nadále. Nechtěla bych být paběrkovanou bramborou, protože ho lepší brambora odkopla, to ne. A proč taky. Nikdy už to nebude dobré, když to předtím nestálo za moc, a ty máš šanci se poučit a časem se ti v životě objeví někdo, s kým si sednete. říjen 21, 2015 18:19 Milá Aničko, : Magdalenka myslím, že jsi měla doma 3 děti a teď jedno odešlo, s čímž se matky všeobecně špatně vyrovnávají. I když by si mohli oddychnout, že mají o nějakou tu povinnost méně. Rýsuje se mi několik scénářů. Možná si upravuješ realitu. Manžel o tebe stál, chtěl děti, pomáhal ti, ale tys to nevnímala. Budeš to vnímat jinak? No 3 vejšky vypovídají o tvé výkonnosti. Možná manžel pochopí, že se o něj nikdo jako ty v životě nepostará, a přijde jednou s prosíkem zpět. Ale. Neumím si představit, že tě náhle zastoupí ve výchově, péči o dům, odebere ti některou z tvých starostí. Spíš bude zdrojem dalších. A ty o to usiluješ. Ženské jsou opravdu iracionální tvorové. Měla bys té milence poděkovat a poslat ji jeho věci v úhledném balíčku... říjen 21, 2015 18:26 Jsou dva typy lidí, : Krakonoš (když vynechám alkoholiky, feťáky, gamblery, kriminálníky a psychiatrický pacienty), se kterejma, i když jsou "v normě", se nedá žít, pokud partner nejni jako voni: Extrémní lenoši a hyperaktivci. Když jsem četl, Aničko, co všecko jsi zvládala, tři vejšky a k tomu děti, tak vím - protože už mám dost zkušeností s ženama nejrůznějších "výkonností" (ne, to nejni nic vo sexu, klid ) - že tohle bych nedal. Takový nesmírný zaujetí vším možným, jen ne tím vztahem, žádnej vztah nevydrží, sama jsi hlavní příčinu pojmenovala. Netvrdim, že by se to nedalo zachránit, ale museli byste voba strašně moc chtít a museli byste voba dva (a vobávám se, že ty víc) naprosto změnit svý priority a životní styl. Myslim, že jsi trochu nezdravě ambiciozní, von se tím nechal zahnat do pasivity, řiká se tomu taky, žes ho "vykastrovala". Vzhledem k tomu, že jste se dostali v tom rozkladu už hodně daleko a že už je to fakt hodně rozbitý, asi bych to vzdal a spíš se z toho snažil poučit. Třeba bych si položil votázku, jestli mi ty tři vejšky za to stály a jestli to je vopravdu to nejpodstatnější pro šťastnej a spokojenej život. Nicméně je fakt, že mě, ani mejch předřečníků ses na názor neptala. I tak hodně štěstí. říjen 21, 2015 18:31 Tři vejšky nemusí být tak náročné ... : micka Vystuduje se první naplno a další se dostudovávají dálkově doplňkově. Není to celá zátěž, jen se studuje určený směr. Pokud je žena na mateřské, má školu ve městě ... proč ne. Dva roky kojit ... no je to dnes neobvyklé, ale proč ne. To znám z minulé generace i delší dobu. A že se paní starala o děti ... a co má jako máma dělat. To jsme si už opravdu odvykli, že máma má děti? Je to opravdu jen můj názor, že máma má se starat o děti a zázemí a má za to mít plnou úctu a ochranu ze strany partnera? říjen 22, 2015 00:47 A tak já neměl na mysli : Krakonoš zrovna plzeňskou právnickou fakultu... říjen 22, 2015 02:25

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment