![](http://obrazky.kudlanka.cz/porad.jpg) Milá Danielo, moc jsem rozmýšlela, jestli vůbec to mám napsat, ale protože jsem nenašla nikoho, komu bych se svěřila osobně (mám pár kamarádek, ale bojím se, že by to asi vzaly spíš se smíchem a že by ze mne měly legraci), tak jsem se dnes rozhodla. Už jsi poradila tolika lidem a tak věřím, že poradíš i mně.
Nemám žádný problém s láskou, tedy s konkrétním člověkem, protože nikoho nemám. Já jsem dokonce ještě nikoho neměla. Ano, jsem stará panna a v tom je ten můj velký problém. Je mi devětadvacet a je to každým dnem čím dál tím horší. Já už se bojím s někým i jen promluvit, natož jít na rande, protože si říkám, že to musím všechno zákonitě zvorat a že se mi pak ještě vysměje. Já to s tím opačným pohlavím prostě neumím. Hned mám pocit, že začínám být trapná, že jen hloupě povídám - a vždycky od všeho uteču. Přitom bych opravdu ráda někoho měla. Mezi kamarádkami vypadám jako docela úspěšná ženská, která dělá kariéru a myslím, že mne tak už berou i mužští. Jako takovou ženskou, co není na nějaké flirtování, co je uzavřená. A tak se opravdu uzavírám. Většinou jsem doma, když mám volno, s nikým nejsem nějak víc důvěrná, jen aby nikdo nepoznal, jaký mám mindrák. Můžeš mi poradit? ZDENKA
Milá Zdenko,
ach jo, ach jo, ach jo.... To je příšerný, tak se mi zdá, že za pár let budou zoufalé holky psát, že je jim třináct a ještě jsou panny.... Zdeničko, NEBLÁZNI, to není nic, za co by ses, proboha, měla stydět!!! Promiň, ale teď budu drsná: není nikde určeno věkem, do kdy musí každá někomu roztáhnout nohy, nebo bude vadná! To, že jsi zatím nenašla toho pravého, není opravdu tvoje chyba!!! Jsem přesvědčená, že jen se ti zatím nepřipletl do cesty.. A tak ti říkám: rozhodně se za to nestyď, neber to jako něco trapného, něco, co by tě nějak deklasovalo. Ovšem, něco jiného je, že nevíš, jak jednat "s chlapem". Základním předpokladem je, aby ses zvládla k nějakému tomu, co se ti trochu líbí, chovat jako k bezva kamarádovi, jako ke klukovi od vedle, jako k tomu fajn mužskýmu, co se s ním bavíš v kanceláři, jako ... prostě co nejběžněji. Zatím si to jen trénuj, takové to navazování kontaktů. A když to z obou stran zajiskří, tak v tomhle "módu" pokračuj i dál. Mj. neboj, pokud vaše zalíbení bude vzájemné, tak dost možná bude i on v rozpacích, i jemu se povede plácnout něco, o čem si pak bude říkat "ježíšmarjá, co ona si o mě pomyslí, já jsem ale blbec!", atd. atd.Fakt se z toho nestřílí...
Ono v té prvotní komunikaci vlastně ani tak moc nejde o slova, jako o pohledy, úsměvy a jakési náznaky. Nech raději akčnost na něm (pokud to zvládne), jen v případě, že bys zjistila, že je na tom ještě hůř než ty (ohledně oněch rozpaků), tak se neboj, a klidně cokoliv navrhni ty. Kdy se uvidíte, kam půjdete, připrav si téma hovoru... Opravdu není nutné, aby všechno záviselo na něm. Navrhni třeba nějaký bezva film, který ti byl doporučen, jeďte spolu na výlet na kole... No, vymýšlej. Jedno je ale důležité: nespěchej. Například - nebuď na randeti, zvláště na tom prvním, nebo těch prvních, moc dlouho. Já vím, ve dvou čas šíleně letí, ale i kdybys měla říci nějaké kamarádce, aby ti třeba po dvou, třech hodinách zavolala a ty se mu pak omluvila, že "musíš jít", tak s nim nebuď o mnoho déle. Slyšela jsem od jedné vyprávět, že s tím svým byli spolu 12 hodin - a že si řekli totálně všechno... Ale taky se pak divila, že toho na něj bylo fakt moc. Věř mi. Ono, co je moc rychlé, je levné a není důvod si toho vážit :-))). Vím, že je mnoho dvojic, které během jediného večera zvládly všechno - od seznámení po početí dítěte, ale věř mi, že když nebudeš spěchat, užiješ si svou první velkou lásku tak, že na ni budeš pak s okouzlením vzpomínat. A až přijde na věc? Nebo ještě spíš - když budeš čekat, že by se k milování už mohlo schylovat? Tak se neboj a klidně mu to pověz. Vždyť mu to nebudeš říkat někde na náměstí v pravé poledne... Jde to i v přítmí a v objetí... Nech i jemu čas, aby si uvědomil, co pro tebe následující chvíle představuje, a aby i on si to užil do poslední pusinky. Věř mi, spěchání - to je jako bys četla místo celé krásné knížky jen ten stručný obsah na záložce... Tak neboj, a držím ti palce. Uvidíš, že to bude fajn. d@niela
|