Dobrý den, jsme s manželem spolu 24 let a máme dvě dospělé dcery. Asi před rokem mne manžel přestal brát do společnosti, říkala jsem si, že si asi po tolika letech potřebuje ode mne odpočinout a nebýt pořád jen se mnou. Ale o Vánocích jsem se „probudila", když mi řekl, že sice se mnou bude žít, starat se o domácnost a všechno - ale krom postele...

     V lednu to tak bylo, v únoru jsme se k sobě vrátili, ale milenku má pořád, i když mi zprvu lhal, že to skončilo. Už jsem vždycky poznala, že byl zase u ní. Při našich rozhovorech mě stále ujišťuje, že se mnou zůstane. Ale protože už dostal od milenky ultimátum, že se musí se mnou rozejít, tak se nakonec rozešel s ní. To mu ale vydrželo jen čtrnáct dnů a teď je zase s ní. Asi jí slíbil, že s ní bude častěji, protože už měsíc k ní dochází v úterý, ve čtvrtek a v sobotu. A já? Sedím doma a stále čekám, brečím...

     Pokud jsme spolu, chováme se k sobě hezky, tak jsme k sobě neměli blízko už dost dlouho. I když - občas mu ztropím scénu, brečím a prosím, ať to skončí. Nevím ale, jak to ještě dlouho vydržím, je vidět, jak je zamilovaný a moje prosby jdou jen kolem jeho uší. A vyslyšet mě nechce. Už mi dokonce řekl, že si mám taky někoho najít, abych zase poznala, co je láska, že je to krásné... Ale copak bych tohle mohla udělat, když i přes všechny problémy ho pořád miluji a pořád věřím, že to všechno bude jednou jen zlý sen?

GIZELA

O D P O V Ě Ď : 

Milá Gizelo,

    Já věřím, že ho máš stále ráda, přeci jen, 24 let společného života je dlouhá doba. A ještě jedno: nechce se ti „vzdávat", předat ho jiné. Chápu, ale věř mi, tímhle způsobem, jak to zatím děláš, to asi nezvládneš. Ona voní novotou; tebe zná hladce obrace, takže s tebou si bude povídat, s tebou bude mít „domov", ale s ní - to je „láááááska". Nojo, je to ten známý ujíždějící autobus... Ona ještě nezná všechny jeho vtipy, na ni může znovu působit svým šarmem (který ty znáš hladce obrace), s ní se cítí zase čerstvý. Bohužel, proti tomu tvoje slzičky ani rozhovory (natož smutné scény) nezaberou.

     Nevím, jak dalece si dokážeš poručit, jak dokážeš být opravdu důsledná  -  protože jedině tak můžeš mít šanci tohle všechno zvrátit a toho zbloudilce si zase vrátit. Ale pokud to chceš zkusit, tak:

- Přestaň brečet a trápit se (alespoň před ním!).

- Už se o tom vůbec nebav, je to pro tebe ponižující!

- Rozhodně ho nepros, nedoprošuj se, nechceš přeci, aby s tebou byl jen ze soucitu.

- Pokud to zvládneš, snaž se k němu chovat jako „spolubydlící", jako příbuzná.

- Tedy ne sex.

- Pokud to půjde, omez full servis - když tě nebere jako manželku, nechovej se ani jako služka!

- Tvoje výhoda - velká - jsou dospělé děti, jsi svobodná v rozhodování, takže si vymysli nějakou prima dovolenou, a jednoduše

   odjeď. Nejlépe ještě s nějakou další „babou", ovšem ne takovou, abyste si pak jen spolu skuhraly :-))

- NESEĎ DOMA A NEČEKEJ, KDY PŘIJDE OD NÍ!!!

     Gizelo, nesmíš se nechat ponižovat, ani se sama ponižovat. Abych ti to trochu přiblížila: když tě dejme tomu puberťák zlobí, tak, i když tě to trápí, tak ho neprosíš, aby to už nedělal, nebrečíš, nedoprošuješ se - prostě následuje trest, aby věděl, že „toto" se jednoduše nedělá. No, s manželem je to o něco horší, ale také bys měla být víc odtažitá... Nebýt tou známou ledničkou, co jen doma odevzdaně čeká, připravena kdykoli posloužit...

      Psala jsi o lednu, únoru. Pravděpodobně je situace stále stejná. Tak teď už musíš začít jinak, chápeš? Napiš, co ty na to...

d@niela

Komentáře (26)

Zobrazit/Skrýt komentáře znam to : luca Prave prozivam to same s tim rozdilem, ze s manzelem jsme spolu 16 let a deti mame ve veku 15 a 5 let. Vim co prozivas a sama nevim jak z toho ven, jen me udivuje pohled chlapu na tento problem ...doma svy jisty a venku nadherna svoboda. Drz se sama se snazim. srpen 03, 2011 06:39 je to běh na dlouhou trať : mona.ra Taky jsem si tím prošla a nemám dobrou zprávu. Pokud jej milenka něčím nenaštve bude vše trvat hodně dlouho. Jestli spolu nebydlí zamilovanost opadne nejdříve po dvou letech - vlastní zkušenost. Pak je ale šance že to dopadne tak jak si přejete. Nové přestane být novým, to co bylo zajímavé se stane nudným a je možné že bude chybět společná minulost.... A to je dámy Vaše chvíle! Do té doby neseďte doma a netruchlete, dělejte to co jste nestíhaly když byl doma a staraly jste se o jeho pohodlí. Užívejte si ,,svobody,, v rozhodování a dělejte to co Vás baví nebo vždycky lákalo ale nějak na to nedošlo. Nové zážitky z Vás udělají něco nového, neokoukaného (změna image také není na škodu), zajímavého.... srpen 03, 2011 07:36 Gizelo, : Sidon nejlepší by bylo, zjistit tu pravou příčinu jeho odcizení, To je ale velice těžké, a potom, pokud je to reálné a proveditelné, se pokusit o "nápravu". Jenže ! Pokud se teda jedná jen o tu "postel", tak se mi to zdá být "v čudu", tam toho asi moc "nenaděláš", i když se rozkrájíš. Bohužel ! Ale je zajímavé, že to "vydržel" až dosud, neměl snad už nějakou tu známost i dříve ? 23 let je celkem dlouhá doba, mně se nezdá, že by se najednou jentak "obrátil". Tohle člověk neudělá ze dne na den. Aspoň, že už máte dospělé ty dcery, já vím, žádná útěcha to není, ale přecejen je to horší, když jsou děti malé, ty to většinou odnesou nejvíc. Měla bys být "silná" a dodržet ty rady, co Ti dala Daniela a ty dvě předpisatelky přede mnou. A děvčata ! Nejste samy, komu se takovéhle neštěstí přihodí, ony to dělají i ženské chlapům. Já jsem taky jednou "obětí". Mimochodem Gízo, mám dojem, že už jsi sem ten svůj příběh kdysi napsala, nebo to byla možná nějaká jiná kudlanka, ale je to velice podobné, ty Vánoce v tom. srpen 03, 2011 08:31 Sidone, : Sinix a není to už teď jedno? To manželství je "vyhořelé". Z manželů se stali sourozenci. Já bych v takovém manželství nebyl, ale každý to má jinak nastavené. Napravovat není co, on jasně prohlásil, že s manželkou bude žít, ale milovat se bude s milenkou. Co na tomhle chceš ještě zachraňovat??? Jediné, co se s tím dá dělat, je to, co píše Daniela: - Přestat se před ním ponižovat pláčem, prosbami, vyčítáním. Tím jí ho jen vhání do náručí. - Osamostatnit se. Hlavně psychicky, protože pláčem do polštáře po nocích nejen že nic nevyřeší, ale ještě si užene zdravotní komplikace. - Pokud se nechce přímo rozvést, tak s ním prostě "nepočítat". Žádný "full-service", vyváření, praní atd. A taky nebýt pokaždé doma, když se vrátí. Je takových akcí a dá se jet na týden až 2 na dovolenou aj. Najít si kamarádky a vyrazit do společnosti. Jinak není o čem... srpen 03, 2011 09:44 přesně jak říká Sinix : al�k punt�k nebreč, nevař, nepeč, jneper, neuklízej. Prachy, který vyděláš utrať za kosmetiku a hadříky - ale hlavně - buď pořád někde v luftě. Jestli máš dovču, tak vyjeď sama někam k teplému moříčku. Tam přijdeš na jiný myšlenky a dáš se dohromady. Jozalož si svůj účet a zvolna tam převáděj všecky prachy...budeš je potřebovat. Nakonec ta dovča a různé akce a šatičky taky n ěco stojej, že jo. Nakonec zjistíš, že kromětvýho chlapa je na světě ještě dalších několik miliard mužskejch - takže je z čeho vybírat. A že zrovna tenhle není zas až tak úžasnej a že není žádná škoda se ho zbavit. Ono až začne milence nosikt balíky špinavýho púrádla, vyžadovat od ní teplé večeře a u večeře mluvit jen o tobě....ne, že by tě chválil, ale bude ho to zaměastnávat....tak jsem fakt zvědavá, jak dlouho jim ta "veliká láska" vydrží. srpen 03, 2011 10:11 ... : Sandra. Já bych si dovolila nesouhlasit s radami typu: nevař, neper, neuklízej,... Pokud si ho chce udržet doma, tak je naopak podle mého potřeba udržet něco jako teplo rodinného krbu, něco, co chlapa přitáhne zpátky domů. Jasně, chce to rozumný kompromis, není nutno ohřívat teplou večeři a čekat, jestli se manžel domů vrátí, nebo ne a jestli náhodou nebude mít hlad, může si namazat chleba, ale třeba přebírat prádlo na její a jeho, prát jen svoje a okázale ignorovat jeho vršící se hromady, to už je schválnost. To je podle mého dobrý způsob jak se toho chlapa zbavit... pokud milenka není vdaná a nemá ho jen na sex, tak by ho ráda brala i s tím špinavým prádlem...nebo alespoň všechny milenky, které znám, by se rády staly manželkami a ty špinavé fusekle by praly s láskou, pokud by to znamenalo, že se od nich chlap nebude vracet k rodině. Takže já bych doporučila to, co už tu zaznělo- myslet víc na sebe, relaxuj, vymysli si nějaké aktivity, začni si dávat peníze bokem, ať nejsi švorc... ale abych demonstrativně opláchla jenom svůj talíř a jeho nechala ležet, to by mi přišlo jako dost dětinské gesto. Stejně tak předpokládám, že i on v domácnosti bude nadále fungovat normálně, když bude potřeba opravit opraví, apod. jinak snad ani nemá smysl spolu zůstávat. srpen 03, 2011 10:37 to je povinný? : mura1 Prachy, který vyděláš utrať za kosmetiku a hadříky fakt si musím naložit na záda ještě další trest v podobě nákupu hadrů a kosmetiky? jinak, co k tomu říct... asi nic. poctivě jsem se 20 minut snažila vžít do pocitů gizely a představit si, někoho, kvůli komu bych byla ochotná tohle snášet, ale nejde mi mi to, fakt nejde. jinak přistoupit na hru "sice se mnou bude žít, starat se o domácnost a všechno - ale krom postele a 3x týdně budu veřejně docházet za milenkou", pokud jsem ten, co je v tom vztahu ještě zaháčkovanej, je pěknej masochismus. srpen 03, 2011 10:52 No tak : Krakonoš štyryadvacet let v jednom vztahu, to už je sakra pořádná porce. Už jsi asi mockrát četla, že člověk na něco takovýho vůbec nejni nastavenej. Manželství, který něco takovýho vydržely, těch je fakt jen zlomek z celkovýho počtu. A z nich ještě míň takovejch, kde partneři nebyli ani jeden ani jednou nevěrný. Chci tim říc, že ačkoli nám pohádky vod dětství vtloukaj do makovice, že "žili spolu šťastně až do smrti" je jedinej "správnej" scénář života, realita je skutečně zcela vopačná. Zaprvý nás žádná pohádka, ale ani žádná součást vzdělávání neučí, jak se takovej partnerskej vztah vlastně buduje, dokonce nám nikdo až do dospělosti neprozradí ani to, že se budovat musí a že je to nepřetržitá práce na živym vorganismu, kterej se neustále vyvíjí. Ne, my jsme vychovaný (máme vymytý mozky, chce se mi říct) v tom, že je nutný toho pravýho potkat-ulovit-dotáhnout na radnici-vokroužkovat, a pak už je náš náš náš, na věky věků, ámen, všecko už pude samo. To je první zádrhel. A za druhý vopravdu jen málokdo, možná tak jeden ze sta, je vybavenej tak, že dokáže bez újmy žít jeden partnerskej vztah několik desítek let. Naprostá většina lidí na to prostě nemá. Neřikám, že nejni pěkný se vo to aspoň pokusit, ale člověk by měl realisticky počítat s tím, že pokud to vyjde, bude to zázrak, a spíš to teda nevyjde. Já vim, že to nijak nezmenší bolest z vodchodu někoho, koho máš ráda. Ale je prostě možný - a je to dost pravděpodobný - že skutečně nadešel ve tvým životě čas, kdy budeš muset začít žít něco jinýho, napřed jen sama za sebe a časem možná s někým jiným. Ve chvíli, kdy je tvůj partner zamilovanej do někoho jinýho, nemáš žádný prostředky, jak váš vztah zachránit - von totiž minimálně po vobdobí tý zamilovanosti žádnej skutečnej vztah mezi váma neexistuje. Měla by ses začít soustředit na sebe, svůj život, svý zájmy, svoje přátele. Měla bys v sobě najít sílu "pustit koně". Přesně podle toho přísloví, ve kterym se praví, že je-li tvůj, vrátí se. A nevrátí-li se, tak tvůj nikdy nebyl. A věř mi, že ti to píšu se zkušeností toho, kdo svýho nejdražšího koně pustil (a moc dobře věděl, že už se nikdy nevrátí). Přesto žiju krásnej a šťastnej život, na kterým bych neměnil vůbec nic. Přeju ti, aby tě štěstí zase potkalo, jedno zda s tímhle člověkem, či úplně jinak. srpen 03, 2011 10:52 no já nákup šatiček : al�k punt�k kosmetiky nebo jinejch příjemnejch věcí rozhodně nepovažuju za trest. A proč se starat o nějaký teplo domova pro hajzla,kterej si ho neváží. Povalování se na plážičce a pochlastávání s kamarádkama považuju za příjemnější náplň času, nerrž skákání kolem vola, kterýho tím vlastně "odpuzuju". Tak to ať si hoch trhne nohou a k milence se klidně odstěhuje....Já nemůžu ztratit, než své okovy. V novejch hadříčkách, opálená a vyladěná budu zas kočka...a to by v tom byl čert, abych někoho neklofla a ten by mi dal na toho blbečka zapomenout>. V momentě, kdy Gizela zjistí, že ten její není žádný sv ětlo boží a že rozhodně není jedinej na světě, má vyhráno. Ale tohle, Sinixi (a ostaqtní), chlapi holt neradi slyšej.Jo Můro, povuinný to není,l taky může chodit ve starý zástěře, neb o v igelitovým pytli, ale pochybuju, že jí to přinese radost a potěšení. srpen 03, 2011 11:15 Krakonoši, : Ivča moc hezky napsaný. Jako vůbec poslední dobou spousta tvých příspěvků... srpen 03, 2011 11:23 no ja nevim.... : mila1 byla jsem kdysi v opacne pozici - milenky. Muj drahy se dva roky rozhodoval, zda vymenit teplo domova a okoukanou, lec hodnou a spolehlivou manzelku za neco jineho, novejsiho, zajimavejsiho. Nakonec jsem nevydrzela s nervy ja. Jeho manzelka zabodovala tim, ze mu celou tu dobu, co blaznil, varila, pekla, spala s nim, byla na neho mila a starala se o deti. A chlapi velmi neradi odchazeji z takoveho domova. Vetsinou prohrava ta, co ji rupnou nervy. Takze moje rada je - zachovat fungovani rodiny (varit, pect, prat), kdyz je chut, tak s nim i spat, ale jen pro moje poteseni, ne proto, ze bych se obetovala a pochopitelne si obcas vyrazit s kamaradkou nekam do kina, na cviceni nebo i na dovolenou. Proste delat to, co mi dela radost. srpen 03, 2011 13:57 ale jeste dodatek... : mila1 na druhou stranu si ale uvedom, zda o nej opravdu stojis.. znam pripady, ze zena-manzelka bitvu s tou druhou-milenkou vyhrala a pak zjistila, ze o takoveho troubu vlastne vubec nestoji a ze bude radsi sama nebo si najde nekoho, kdo ji bude vice vyhovovat. Vyhodu mas v tom, ze deti mate velke a muzes ted myslet jenom na sebe.. a diky, Krakonosi, za pripomenuti toho krasneho moudra: •Když někoho miluješ, dej mu volnost. Když se vrátí, je Tvůj, když ne, nikdy Tvůj nebyl. srpen 03, 2011 14:02 a největší volnost mu dáš, : al�k punt�k když nebudeš kdykoli k dispozici srpen 03, 2011 15:01 Alenka ma pravdu.. : mila1 oni zenaci, ikdyz sami zahnou, strasne zarli na sve manzelky takze az Te prestane mit zaparkovanou vedle lednicky ci sporaku (pritom navareno muze byt, ale ohrat si to muze klidne obcas on sam) a zjisti, ze misto vycitek a place si dokazes s nahle nabytou svobodou docela dobre poradit (zmena image vubec neni na skodu a nejaka ta zumba ci pilates ci masaze se na vzhledu a pohode taky velmi rychle projevi), tak zacne byt nejisty.. no a kdyz ne, tak treba sama zjistis, ze zivot bez nej neni zas tak strasny, jak se ti ted zda.. hlavne ted mysli prakticky a nejak se pro kazdy pripad zaopatri - napad s vlastnim uctem neni vubec spatny srpen 03, 2011 15:49 Pokud : babi manžel navrhuje,ať si taky někoho najdete,je v tom až po uši.Taky jsem kdysi dostala tohle doporučení.Já odjela na dovolenou,přestala vařit,prát,ani knoflík jsem mu nepřišila.Po čase dostal z konzerv vředy,milenka bohužel za půl roku zemřela.Muž je také nemocný a náš vztah je jen spolubydlení.Když měl milenku,byl mistr světa.Dokázal mě ponižovat,měl o sobě vysoké mínění.Ale žádný strom neroste do nebe. srpen 03, 2011 18:16 Ivčo, : Krakonoš děkuju za pochvalu. Snažím se... srpen 04, 2011 01:19 Myslim, : KK ze ty aktivity nemely byt "trucovite", jestli mi rozumis. Proste nedelat neco jen proto, ze to asi manzela nastve/znejisti/... spis se k tomu postavit tak, jakoze je ted debilni obdobi zivota, ktere si s sebou nese jen jedno pozitivum, a to vic casu pro sebe. Takze spis bych si snazila najit takovou aktivitu, kterou jsem vzdycky chtela delat, ale nebyl cas, atp. Ten nazor, ze bys mela zachovavat jakys takys chod domacnosti a nerozlisovat "moje tvoje", se mi zda rozumny. srpen 04, 2011 08:09 někdy zabírá spíš hysterie : Hankahanka Tak já mám spíše zkušenost opačnou - byla jsem milenkou a když po roce a půl ten můj milý svou ženu opustil, do roka se k ní vrátil... A proč? Ona se hroutila, zoufala si, nepřímo zmiňovala sebevraždu, nebyla schopná zbalit na dovolenou... dělala scény, brečela, vyčítala i obviňovala... takže jsem se od něj dozvěděla: ona je na tom hrozně, potřebuje mě, zatímco ty jsi silná a zvládneš to... (a taky že jo ) Jiná moje známá to měla podobně, hysterické scény, nástupy tchýně apod. no a manžílek se nakonec vrátil tam, kde je "cennější" jestli mi rozumíte... byť jen v jeho hlavě. Takže holky - někdy funguje i opačný postup, než který tady radíte - ono to bude asi kus od kusu H. srpen 04, 2011 10:40 Gizelo : Ahabibi mám jasnou představu v čem žiješ, protože to mám za sebou. Tím smutkem musíš projít, aby sis některé věci v životě dokázala přehodnotit (závislost na manželovi,odvahu řešit SVŮJ život, jít dál...), protože nic už nebude stejné. Je to cesta bolestná, ale posílí tě a rozvine tvoji osobnost. Pokud chceš radu...začni u sebe, viz Daniela a pak...ZASE U SEBE ! protože manžel tě předběhl, řešení pro sebe už má. Nabídni mu volnost a netlač na něj. Než se rozhodne (není kam spěchat), pracuj pro sebe a na sobě. A k nějakému rozhodnutí dojdeš i ty. Nepočítej, že to vyřešíte za pár týdnu, někdy to trvá i léta. Je dobré si uvědomit, že v životě se stávají horší věci, a že ten, kdo odchází nemusí být později vůbec šťastnější. Extáze pomine a všední realita každého posune...někam ?! Přeju ti odvahu a dobré konce, ať s manželem, či bez něj. srpen 05, 2011 01:00 Krakonoši : Ahabibi máš mé sympatie. srpen 05, 2011 01:07 Ahabibi, : toulavej fakt pěknej komentář. I ten druhej :-) srpen 05, 2011 15:24 Milá Gizelo, : magdalenka na dlouhodobých vztazích si nejvíc cením dvou věcí - společných dětí a vzpomínek na společně prožitý čas. Nenech si to obojí zkazit. Tvá sokyně v lásce je nemá. Má sice možná jiné přednosti, ale pokud váš společný čas s mužem byl naplněný, nemůže ti jej nikdo už vzít. Pokud jsou dcery již dospělé, zamyslela bych se nad ´výše uvedenými radami a ve společné domácnosti se zdržovala nepředvídatelně. Tu si udělala zajímavý víkend s kamarádkou, tu se zdržela v práci dlouho, tu si odjela na svou dovolenou. A ZRUŠILA bych společné plány do budoucna. Hlavně v tvé hlavě. Nečekat společné večery, víkendy, ani svátky. Když přijdou, přijdou. Možná tam budeš a možná ne. Potom nebudeš mít myšlenky na to, jestli vypereš nebo navaříš. Proč? Nejlepší by bylo, kdybys zvládla v tichosti pár schůyek s akvokátkou, lepší je být připravena, sebevědomá a bohatá, než zoufalá, opuštěná a chudá. A ruku na srdce, fakt byl ten tvůj chlap takový borec, žes nikdy ty sama nechtěla prásknout dveřmi nebo ho opustit? Nebo patříš do skupiny podvedených, smutnících a zhrzených až do konce života? srpen 06, 2011 19:04 Gizelo,všechno jak přes kopírák : maja 229 My byli spolu 25 let, měli jsme slavit stříbrnou svatbu, místo toho jsme podepisovali rozvodové papíry. Ona milenka byla věkem mezi našima dcerama.tehdy jí bylo 22, naším holkám 20 a 25 let. Byla to lááááááááska, jakou svět neviděl, konečně měl pro co žít, život vedle mě ho ubíjel, 25 let společného života nic neznamenalo. Taky jsem se trápila, za dva měsíce jsem zhubla 15kg, ale život musel jít dál, překousla jsem to, přestala jsem se užírat, vymazala ho ze svého života. Dnes po čtyřech letech mám skvělého chlapa, budujeme si malý domeček se zahradou a těšíme se, až moje nebo jeho děti budou mít prcky, aby k nám mohli na návštěvu, prázdniny, dovolenou..... srpen 08, 2011 10:59 I mě to potkalo : Romča Dnes v noci jsem vyslechla manžela ,jak volá své... jak to bez ní nemže vydržet a představuje si ji nahou. Polilo mě horko v 1 hod ráno. Jsme spolu 28 let, máme 27 a 17 leté syny. Před 11 lety provedl něco podobného , kvůli mladšímu jsme se usmířili a dali to dohromady. Celých 11 let byl ten nejlepší táta a manžel, dala bych za něj ruku do ohně. Posledních 8 let jezdil s kamionem a doma byl na víkendy. O dům, zahradu a tchýni jsem se starala já, aby neměl o víkendy starosti. Před 4 měsíci začal pracovat doma a začali problémy, protože řadu prací podotýkám mužských jsem na něj přesunula. Občas to zasskřipalo ale tak normálně a dnes mi i s matkou vyčetli, že jsem ho uvázala jak psa k boudě a on to prostě udělat musel. Poznámkou zůstává, že při výměně oen před 6 lety jsem zedníkovi dělala přidavače- manžel nedostal dovolenou. Když praskla v domě voda s instalatérem jsem opět sekala a natahovala v domě já novou- havárie byla v pondělí a v pátek jsem měla i vymalováno. Když jsem p=řišla na 6 měsíců o práci položila jsem chodník - dlažbu. Komín jsem 18 let čistila já - manžel se bojí výšek. Co ted - sedím a řvu sama nad sebou. srpen 25, 2011 19:07 mozna ze se jeste nevyradil jako tato slecna : Filip http://sex.dama.cz/clanek.php?id=17296 listopad 11, 2011 18:05 poradte : Meri před měsicem manžel přišel stim že už tak žit nechce,a musime se rozejit.jsme spolu 4 roky s toho 3 v manželstvi,mame 3 letou holčičku.vim že ma milenku a hodně mně to trapi,rozvadime se ale kvůli mali se rozhodujem ano nebo ne řika že ji miluje a mně už ne.jednou řika že to musime kvůli mali dat zase dohromady pak zase že nevi a jestli mal je dostatečny důvod aby jsme spolu zůstali,takže jsem jak na houpačce březen 01, 2012 16:10

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment