Milá Kudlanko a pisatelé zde přispívající! Jsem dlouholetou čtenářkou a protože jsem nesčetněkrát viděla, že tady nikomu med kolem pusy nemažete, ale přesto se vždy snažíte pomoci, rozhodla jsem se vás poprosit o nezaujatou radu na můj malý - velký problém... Je mi 35 let a jsem něco přes dva roky po rozchodu s mužem, se kterým jsem si plánovala budoucnost a jestli to tak můžu - s ohledem na mé předcházející vztahy - napsat, tak to opravdu byla láska mého života.

     Dala jsem do toho vztahu všechno, jenže on si to jaksi „rozmyslel", takže happyend se nekonal. Tohle ale samozřejmě (tedy doufám) není ten problém, který mě trápí. Problémem je to, že celé ty dva roky nejsem jaksi schopna k někomu pocítit něžné city - prostě zamilovat se.. Samozřejmě jsem to nezkoušela hned, ale asi tak po půl roce jsem si řekla, že bych to mohla zkusit. A tak jsem se vrhla do randění; ze začátku jsem se uklidňovala, že se nemůžu zamilovat proto, že je to moc brzy, ale jak už jsem psala výše, už to jsou dva roky a nic se nezměnilo.

     Vždycky to má stejný průběh, s někým se seznámím - většinou přes internetovou seznamku (do barů a na diskotéky fakt už dost let nechodím), chvíli jsem celá nadšená a asi po 14 dnech mě to totálně přejde a ten člověk mi začne lézt na nervy. Když s nikým nejsem, tak si říkám, že s někým budu i bez lásky, ale sotva to nastane, tak si řeknu: ...a vlastně proč bych měla?! Přitom - nejsem typ člověka, který chce být single, od docela raného mládí jsem měla samé dlouholeté vztahy a život ve vztahu mi vyhovuje; proto nerozumím, proč to pořád nejde.

      Nejspíš mi napíšete, že se moc analyzuju a možná je to pravda, ale když já opravdu nechci být sama a nevím co s tím. Samozřejmě nemůžu pominout stránku „sociálního nátlaku" okolí - všichni jsou spárovaní, kamarádky nikam nechtějí chodit, protože mají partnera a mají strach ho jen na okamžik spustit z očí (no chápu je, nás lovících je asi víc). A můj věk už mě taky tlačí - co děti atd.?

      Zkoušela jsem si najít i novou kamarádku (taky volnou) a odpověděla na pár inzerátů na „ hledá se kámoška", ale nikdo na moje odpovědi nereagoval. Jinak pokud zde můžu pro dokreslení vypsat svůj profil: taková ta sebevědomá a vtipná holka, žádná tichá myška, s muži flirtovat umím a nebojím se jich, docela atraktivní a soběstačná... Navíc se mi už párkrát stalo, že když se mi opravdu někdo líbil, ale jakože opravdu, tak jsem pak zjistila, že je ženatý anebo má přítelkyni...

     Já už i uvažovala, že zajdu za psychologem, jestli nejsem nějak zablokovaná (a záda tím fakt nemyslím), ale ještě jsem se chtěla vydat do vašich spárů...  Už předem díky moc za rady a omlouvám se, pokud někomu tenhle problém přijde malicherný (ano, jsem zdravá, mám co jíst, mám kde spát - a uvědomuju si to).

A už mě můžete začít cupovat...

RONJA-H

O D P O V Ě Ď :

     tak nejprve si tě přejmenuju, protože mi jde špatně do pusy "Ronjo-h" - tak ti budu říkat třebas Hani, OK?

     Takže - prosím tě, neblbni,  nedělej ze sebe psychopata... Je to docela jednoduché. Zažila jsi obrovské zklamání, které nejde den ze dne zapomenout. Ano, jsou to už dlouhé dva roky, jenže ty jeho "parametry" jsou v tobě doposud nafest zafixovány. A tak, aniž bys chtěla, mechanicky každého s ním poměřuješ. Průšvih je v tom, že sis ho za ty dva roky už moc zidealizovala. Já vím, i když si to budeš rozumově vysvětlovat, snažit se to zvládnout, tak to nijak neovlivníš... 

      A ještě: ono něco jiného je někoho "sbalit", a něco jiného je s ním potom být... To sis  přála s tím svým, a teď  nejdeho z hlavy (a srdce) vygumovat. Pochopitelně taky je nepříjemný tlak pětatřicítky a touhy po miminku. A když se na to všechno soustředíš, přímo upneš, nemáš moc šanci to zvládnout. Ty teď ještě na nějakou novou vážnou známost nejsi zralá...

      Ale vřele doporučuju:  pokračuj v tom "seznamkování". Vymysli si trochu jiný - neběžný inzerát, nebo spíš  dva - tři, rozhoď je po různých seznamkách a odepisuj si. Ale na rande zatím nechoď. Uvidíš, že se ti z třiceti abonentů brzy vytříbí pár zajímavých, se kterými si můžeš psát o něco víc. (Vymysli si nějaký věrohodný důvod, proč na schůzku zatím nepřijdeš.) A později si s nimi zas jen telefonuj.... Určitou dobu. Během ní odpadnou další... Dost možná, že napoprvé odpadnou všichni, tak to nevzdávej a pokračuj. Proč? Protože to pro tebe bude taková škola - budeš se znovu - pomalu -  učit být  s někým.

      Neboj, když to bude někdo fajn, tak to velmi brzo poznáš. Najednou nebudeš myslet na nic z toho, co jsi nahoře psala;   ale jen na to, jak vám spolu prima...

     Každopádně - ozvi se mi ještě...

d@niela

Komentáře (13)

Zobrazit/Skrýt komentáře klíííííííd!! : alík puntík Nelámej to přes koleno.Najdi si zatím jiný hobby, ono to přijde samo, až to budeš nejmíň čekat. červenec 17, 2011 23:31 ... : bb2 Když to tam není, tak to tam nenacpeš. Až to přijde, tak to přijde. Je jasné, že pociťuješ ten tlak z okolí i vlastních biologických hodin, ale zjevně nejsi připravená, naladěná. Tak zkus netlačit na sebe a nechat tomu ještě chvíli volný průběh. Jinak skončíš ve sňatku z rozumu a časové tísně, to by nebylo dobré, začínat párový život a vztah hned kompromisem. tato Ronja-h..? http://www2.kudlanka.cz/100498-en-ten-tyky-dva-spaliky-.php červenec 17, 2011 23:36 ano, je to ona... : evule holka, asi něco děláš mizerně... zítra si to ještě znovu přečtu (to minulé) červenec 17, 2011 23:58 A není to tím : Petrxxx že už ti není 16 a hormony s tebou už tolik necvičí ? červenec 18, 2011 07:09 Roňo, : Sidon nebudu se příliš rozepisovat, ale co to zanmená, to - "dala jsem do toho vztahu všechno a on si to pak rozmyslel" ? Mně to připadá, že jsi ho zaskočila právě tíhmle "všechno", ale asi to nebyl ten "správný" chlap, když to "všechno" nepochopil. Na druhé straně, ženská v pětatřiceti už by mohla mít jakous-takous představu, co by měla do toho vztahu dát. Ale poradit Ti stejně nedovedu. Možná by Ti mohli poradit právě ti chlapci, se kterými jsi "neuspěla", pokud je k tomu ovšem nějak přiměješ, když nemáš ty kamarádky, nebo aspoň kamrádku, která by Ti v tom pomohla. I to je malinko podivné. Ale stejně - Good Luck ! červenec 18, 2011 10:13 Teda nevím jak vy, : Zdena ale já si taky tak psala s vícero, ale pak jsem ztratila přehled a musela jsem si vést dost složitou evidenci. Je fakt že pětatřicet už mi bylo a se sklerozou se kamarádím, třeba to jde. Ale že to bude trvat moc moc dlouho, to je teda fakt. Dva roky nic nejsou. červenec 18, 2011 14:28 Petřexxx : Kamila kolik ti jě? Hormonální cvičení většinou o věku není. Dva roky nejsou moc, někdy to trvá déle, bohužel... Sidon má taky pravdu, pozor na to, vztah musí být v rovnováze! Jinak se tu nedávno psalo o internetové seznamce, být tebou bych to vyzkoušela červenec 18, 2011 14:41 Kamilo : PetrXX O drtek víc než Ronje Hormonální cvičení většinou o věku není. Myslím, že věk je přinejmenším o té intenzitě hodně. V 16 to dokázalo zaplnit celou mysl po celý čas. červenec 18, 2011 14:57 nojo : Kamila tak to asi budu do smrti puberťák červenec 18, 2011 15:04 Vrele doporucuju metodu EFT : kajuli Kdo ji vyzkousel, vi o cem mluvim,pani Kopeckova v Brne,ktera pomaha spouste lidem metodou EFT me a taky memu blizkemu okoli se spoustou veci,jedna z nich byla dokonce lekari diagnostikovana jako neplodnost ,ktera se zazrakem po navstevach u ni zmenila nahle v plodnost, to jen krome jineho,protoze to na sobe muzu klidne momentalene ukazat, uz se valim jako koule :-))ale je schopna zbavit te vsech tvych strachu, nenavisti, horkosti, vzteku a trebas taky toho,ze odpustis tomu kdo ti ublizil, jakoze v tvem pripade to je asi tvuj ex partner.Co je zajimave, je hlavne to, ze za ni treba prijdou lide,kteri maji v podstate klid a pohodu, maji treba i vsechno co by si mohly prat a presto jsou nestastni a jak sami rikaji, ani nevi vlastne sami proc.A kdyz tento typ cloveka potkas po nejake dobe, zjistis, ze se jim zivot zacina menit pod rukama. Neni to ale nic prijemneho protoze jedno sezeni je asi 2-3hodiny ve kterych se dozvis spoustu veci sama o sobe a je to velmi psychicky vycerpavajici, je to nejrychlejsi metoda kterou jsem kdy sama na sobe zazila.Mozna se vam to bude zdat divne, ale nekdy ma clovek hlavu nakupenou minulosti tolik, ze tam proste zadne dalsi misto neni a pak se proste nemuze hnout z mista,jak se rika , ze casem se vsechno samo upravi, to jo jenze ve 35letech zase toho casu neni tolik a presne jako u moji dobre zname, ta uz ceka 7 let na to ze se neco v jejim zivote zmeni, ze se zamiluje a bude mit rodinu a dokonce se i snazi, ale ona je proste z minuleho chlapa hotova dodnes, coz je skoda, protoze je to opravdu moc pekna a chytra holka.Na EFT chce zkusit jit az ted,po tom co vidi u me, ze zazraky se deji :-))Aby si ale nekdo nemyslel, ze je to nejaka psycholozka, ktere reknes co te stve, ona si udela carku, shrabne penize a zase jdes domu, tak o tom to vubec neni.Kazdy kdo k ni jde musi opravdu usilovat o to aby nejaka zmena v jeho zivote nastala a ne ze si rekne, no tak pujdu k babe ta me zacaruje a pujdu domu...to jen co pomohlo ,me od mych starosti. červenec 18, 2011 16:47 jo, budeš si klepat na čelo : evule a muži se o tebe poperou... Holka, to je ale blbost. Myslím, že máš toho předchozího ještě moc pod kůží. Vykašli se na ty kamarádky, netrap se. Ono ti nic neuteče, neboj. Ale - zauvažuj, co bys tak asi chtěla od toho svého případného partnera - protože pak podle toho ho můžeš vyhledávat. To víš, v hospodě nenajdeš chlapa, který bude sedět doma, ale co občas zajít do nějakého zajímavého spolku? Na nějakou akci? červenec 18, 2011 22:41 mně pomohlo : Magdalenka po třech nevydařených vztazích se na to úplně vykašlat, myslet na sebe a svou budoucnost absolutně bez partnera, stát jen na svých nohách a pak bum, přišla láska a vše jak z pohádky. Po svatbě bum, a chtěla jsem se rozvádět. Pak ještě několikrát dokola, ale vše se časem ustálilo... Nicméně bez stálého partnera se dá žít. Bez dětí asi taky, ale to si fakt neumím představit, takže bych volila svobodnou matku nebo ještě spíš pěstounskou péči. Dnes děti můžeš získat do péče i jako samožadatelka, pokud nemáš přehnané představy. Pokud bych trpěla samotou, hledala bych jiné zaměstnání. červenec 18, 2011 22:52 Prosííím pomozte mi!! : Andyxka Ahoj !! Mám na vás malou otázku: děsně jsem se zamilovala do jednoho úžasnýho kluka a "myslím" , že on do mě taky... moc ráda bych sním chodila, ale nevím jestli se ho mám zeptat jestli by semnou chodil, nebo jestli mám čekat než se zeptá on mě...?!? Já opravdu nevím budu moooc ráda, když mně porádíte.. Díííky červen 18, 2012 21:25

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment