O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

KDYŽ JÁ TO VŠECHNO ZVORALA... PDF Tisk E-mail
Středa, 04 květen 2011

Ahoj, potřebuju poradit... Je to všechno tak zamotané, že mi snad ani nebudete věřit. Strašně v tom lítám a trápím se! Tři roky jsem měla nejlepšího kamaráda, byli jsme spolu skoro denně a trávili spolu hodně času.

 

 

 

 

 

 

      Nikdy mě nenapadlo, že by nás vztah přerostl v lásku, nikdy jsem nad ním jako nad potencionálním partnerem nepřemýšlela. Až jednou, někde jsme něco slavili, pili a tak... Nechtěla jsem večer zůstávat sama a tak jsem ho poprosila, jestli u mě nechce přespat... Spali jsme na jedné posteli, poznala jsem, že je vzrušený, že by mě chtěl a mě se to líbilo, hrala jsem si s nim, sváděla ho a potom jsme se poprve polibili...

 

     Bylo to zvláštní, věděla jsem, že je jen kamarád, ale něco mě k němu táhlo, tak jsme spolu začali spát a pak i chodit. Asi po měsíci vztahu se mi to přestalo zdát, nevěřila jsem, že to bude na dlouho a tak jsem to chtěla raději ukončit s tím, že se vrátíme do starých kamarádských kolejí.

 

     Bral to těžce, ale rozešli jsme se. Začal mě ignorovat a ještě mě všude pomlouval. Tím, jak si mě nevšímal, mě ale psychicky rozežíral... Napsala jsem mu, chtěla jsem ho zpátky, byla jsem ochotna předstírat, že ho miluju, jen aby se mnou byl. Tak jo, vrátil se ke mně, bylo to krásný a já se opravdu zamilovala, bylo to dokonalé a byli jsme šťastní... Ale asi po půl roce jsme začali mít neshody; drobnosti, ale hádali jsme se.

 

      Pak jsme šli pít a rozhodovali jsme se v partě, kam půjdem. Půlka chtěla tam, druhá jinam... rozdělili jsme se, já se cítila ublíženě, že mě nechal jít samotnou, s těmi druhými, že mě nepřemlouval. No, a opila jsem se a spustila se s jiným. Druhej den, když mi všechno došlo, jsem věděla, že ho stále miluju, že s ním chci být - jenže, on se to dozvěděl a rozešli jsme se. Postupem času se to urovnalo a my se k sobě zase vrátili.

 

      Bylo to zase hezké, ale nebylo to jako dřív, cítila jsem, že je tam rezerva, že mi nedává vše. A řekla jsem mu, že mám pocit, že mě nemiluje naplno - a on místo toho, aby řekl, že se bude snažit, se naštval, řekl spoustu hnusných věci a nemluvil se mnou, cítil se najednou zhrzený, a že mě miloval jak mohl, a já mu nevěřila.

 

     A teď o čarodějnicích jsme měli být spolu, ale já neočekávaně musela do práce a nemohla s ním jet na sjednanou chatu, tak jel tam s kamarády, kteří zase vzali kamarádky, on se tam s jednou na truc vyspal!

 

     Kudlanko, pořád ho miluju, chci ho zpátky. Vždyť o ní si celé město vykládá, že je "laciná", on mě ale neposlouchá, chce ji prý poznat sám, řekl, že chce pauzu, čas na to, zkusit to s někým jiným, že se pak třeba vrátí.

 

      Vůbec nevím co mám dělat - trochu se to urovnalo, řekl že by chtěl mít tajný vztah, aby nás stále nikdo neřešil, nevymlouval nám jeden druhého a tak... A když jsem se ptala na ni, řekl, že s ní se bude bavit dál, říká, že jen kamarádsky, stejně jako mám já přeci kamarády. Myslím, že to dělá jen pro to, aby mohl mít mě, když se mu nabízím jako jistota, ale taky i ji v záloze.

 

      Miluju ho, neumím ho opustit, neumím ho ignorovat, nepsat mu, mám to tak - mám to zkoušet dál? A hlavně - můžu mu věřit? Říkám si - oplatil mi jen to, co jsem provedla já jemu, já vím, ale má takový vztah cenu? No, nevím si rady, jen se utápím v slzách...

 

IVČA

 

 

O D P O V Ě Ď :

 

Milá Ivčo,

 

     Kdybych nevěděla, že „tento stav pobláznění" není poměrně běžný, tak bych si snad myslela, že si to někdo vymyslel. Jenže - vím, že v tom skutečně lítáš a že si skutečně nevíš rady...

 

     Podívej, já začnu přirovnáním:

 

  • - když budeš v práci a bude tě to tam otravovat, tak určitě nepráskneš se vším a neodejdeš - to bys už příště nikam chodit nemusela;
  • - když ti bude na ulici horko, určitě se nesvlékneš do prádla, i když by ti pak zaručeně bylo líp...
  • - když se ti bude chtít čůrat nebo na velkou - a taky budeš na ulici, v obchodě, v kině... taky jen tak nepřičápneš a neuděláš svou potřebu tam, kde se ti právě zachtělo...

 

      A tak bych mohla pokračovat. Asi už víš, co ti chci naznačit - člověk prostě musí za všech okolností brát ohledy na druhé. Když to nedělá, tak se mu to většinou šeredně nevyplatí...

 

     Ty jsi ten váš vztah mršila už od samého začátku. Podívej - že sis ho „svedla", OK, jemu se to líbilo, tobě se to líbilo, vše v pořádku. Ale pak ses rozhodla, že už tě neba a že ho pošleš k vodě... Tak se nediv, že nejásal.

 

     Jenže, když už zase byl z tvého dosahu, tak ti to vadilo a znovu jsi ho přitáhla. A po určité době jsi byla zase nespokojená... Kdo z vás vyvolával ty drobné hádky? Holka, nevím nevím, jak dalece jsi tolerantní. Ono ustoupit někdy znamená spíš vyhrát, zapřemýšlej o tom!

 

     Ten truc během toho flámu s partou - o tom ani nemluvím. Takhle se přeci svéprávný člověk nechová... To jako myslíš, že když se s partnerem pohádáš, že je OK mu hned nasadit parohy? Není divu, že ti od té doby moc nevěří. Ostatně, on na tom není s „výchovou k serióznímu vztahu" taky moc dobře, protože ti provedl totéž - mj. jak ses to dozvěděla? To jako byla věc veřejná? Nebo to dotyční hned vykecali? Dost trapné...

 

      Ale - teď doma pláčeš a opakuje se situace, jaká byla ze začátku: jenže on už ti nevěří a spíš tě opravdu už nebere moc vážně. A taky proč by měl? Pokud bys ho opravdu chtěla - ale nejprve si rozmysli, jestli to zas od tebe není jen, že ti někdo sebral hračku - tak pokud bys ho chtěla na opravdový vztah, tak bys asi musela velice slušně přijít, říct mu, že je ti toho všeho hodně moc líto, ale že ho máš ráda a že bys to chtěla zkusit znovu... Každopádně ho nepronásleduj esemeskama, ani telefonem, ani jinak, snad bych mu jen napsala tenhle jeden dopis, který bych si napřed, než ho pošleš, několikrát přečetla... A počkala si na odpověď.

 

      Víš, důvěra se ztratí velice lehce, ale získat ji znovu je už hodně těžké. A o lásce to platí tuplem. Tak doufám, že si už příště všechno promyslíš, že nebudeš takhle vyvádět jak malá - pak by tě totiž vážně nebral nikdo...

 

Ahoj, držím palce, ať ti to vyjde,

 

d@niela

 

 

 

Komentáře (15)add feed
No, hlavne nepouzivej slova: milovat a laska : Eva
ty naprosto netusis, co to znamena. To, co ve skutecnosti provadis, je veskrze sobecka manipulace s druhymi, dle momentalni nalady.
A tve momentalni "utapeni se v slzach" nesvedci o zadne lasce, leda tak o nekriticke sebelasce, proste jen zasahlo tvou jesitnost, ze byl s jinou, vymkl se tve manipulaci.
Dokud nebudes duveryhodna ty, nemas vubec pravo a je smesne duveryhodnost pozadovat po svych partnerech.
květen 04, 2011 06:53
Ivčo, : Míša šíša
jestli je ti osmnáct, tak si z toho nic nedělej, brzy z toho "vyrosteš". Pokud ti je víc jak pětadvacet, měla by ses nad sebou poněkud zamyslet. Souhlasím s Evou.
květen 04, 2011 07:13
Já myslím, že to kudlanka četla nepozorně : Roman2
Truc vyspání provedl on, ne ona
květen 04, 2011 08:22
aha pardon, to byli oba : Roman2
blbě čtu já
květen 04, 2011 08:27
Takto se lámou mužská srdce. : Milan
V tom příběhu je přesně popsán mechanismus výroby misogynů.

květen 04, 2011 09:14
Tady není to pravé radící fórum. : mamča
Myslím, že tento dotaz, či spíš sobecká stížnost nezralé osůbky, patří do "Bravíčka".
květen 04, 2011 09:15
Ale Milánku, : Krakonoš
kdyby se z každýho chlapa, kterýmu nedala ta, do který se zamiloval, stal mysogyn, už tu ani jiný chlapi nechoděj. Mysogyna z tebe s největší pravděpodobností "vyrobila" maminka. smilies/cheesy.gif

K pisatelce se radši vyjadřovat nebudu, řekli jsme si přece, že Kudlanka je místem laskavosti, porozumění a kondenzovaný slušnosti. Taky doporučuju předat dotaz do Bravíčka nebo Sedmičky pionýrů. Nebo kolega Cimický, jestli má ještě na ČRO2 svou poradnu v Dominu, hned po Hajajovi, by mohl poskytnout něco cennejch rad, von je na tuhle věkovou kategorii specialista. smilies/grin.gif smilies/cheesy.gif smilies/wink.gif
květen 04, 2011 10:22
Předpokládám, : Linda1
že Ivča je dívka s nějakými - nácti. Ano ten dotaz by spíš patřil do Bravíčka, ale je moc fajn, že Daniela jí hodně trpěliv a pěkně odpověděla, připojila svoji radu. Ona ta dívčina očividně ještě neví, co to znamená mít vztah, jak se chovat apod. A z jejího pohledu, je v zoufalé situaci, i když nám to přijde směšné, nevyzrálé, hloupé a kdoví jaké. Je fajn Danielo, že jsi zareagovala a pokusila se dát Ivetce jiný pohled. A Tobě Ivetko přeji, aby tě tvé i jeho chování posunulo správným směrem a vzala si z toho nějaké ponaučení, a abys příště při volbě nového partnera, byla vyzrálejší nejen ty, ale i on smilies/smiley.gif
květen 04, 2011 11:20
... : bb2
Danielo, klobouk dolů, hezké.
Jinak souhlas s tím, co psali ostatní přede mnou. V 16, 18 ok, musí slečna zkusit, co jí kluci zbaští a jak s nima může cvičit, o pár let později má vyzkoušeno a přejde do normálu, jinak by z ní byla sobecká coura, a tou se stát Ivča určitě nechce :-)
květen 04, 2011 13:58
ač je to k neuvěření : mura1
tak určitě -cet a ne -náct. 3 roky byli nejlepší přátelé, pak minimálně půl, ale spíš víc, roku milenci, bydlí samostatně, chodí do práce... takže 16 jí fakt už bylo.
květen 04, 2011 14:17
no právě!!!! : d@niela
já osobně si myslím, že pisatelce bude v rozmezí pětadvacet až třicet...
Ale - po zkušenostech a po tolika přečtených dopisech na tohle téma - bych se divila, kdyby ne...
Mj. autorky do dvaceti, tedy ty současné a s těmito názory - pochybuju, že by daly dohromady alespoň takhle napsaný dopis... Jen se podívejte do bravíčka.
Ostatně, raději se tam nedívejte. Zkazíte si dojem o současných dětech...
smilies/smiley.gif
květen 04, 2011 14:38
Taky mi to secvaklo, : Linda1
když jsem začala počítat, kolik jí doopravdy může být smilies/angry.gif Tak odhadem, jestli rozmezí 25-30, tak v té době jsem na takové výstupy neměla ani myšlenky, ani čas.
květen 04, 2011 15:08
proboha dítě kolik Ti je? : Inka
souhlasím s Evou tohle není láska, jen chtění někoho vlastnit a manipulovat s ním jak se jednomu či druhému zachce. A tohle bohužel dělá dost lidí i straších a s láskou si to plete.

Láska je něco úplně jiného, je to nespobecký velmi silný vnitřní cit. Pokud někoho opravdu tak moc milujeme, tak mu dokážeme i přát štěstí tu lásku prožít s někým jiným, když to tak cítí.

Pokud někoho tak moc milujeme, nespíme na truc za chvíli s někým jiným, to je nezralost a jalovost, pokud tam nějaký cit z jedné i druhé strany trochu byl nebo se rodil, tak jste ho právě tím co jste oba dva udělali zabili. Na takovémhle základu nemá smysl stavět dál budoucnost, vždy to tam bude a budete se tím jen trápit a vydírat.


květen 05, 2011 09:11
manipulace : dexx odjinud
jak je vnímané toto slovo? Negativně, pozitivně, neutrálně, jak kdy?
Můžete mi prosím alespoň trochu ohraničit či zatřídit význam tohoto slova? Jasně že výkladové slovníky jsem si přečetl, přesto mám pocit, že ho každý vnímá jinak.

Já ho vnímám tak, že pokud např. nějakými ovladači ovládám nějaký stroj, tak s ním manipuluji. Dobře je to patrné např. na autě, točím volantem, řadím apod. a ono funguje podle toho, jaký dám povel.

Podobně si to představuji i s lidmi.
Snažím se vyslat pomocí různých ovladačů nějaké povely, aby lidé okolo mě fungovali. Od dětství se s tím setkáváme, neboť přijímáme povely od svých rodičů či ve škole a jinde.

Modelová situace (mockrát zažitá):
Partneři(oba zcela zdraví, mladí a neklidní) leží večer v posteli (často po sexu), je otevřené okno.
Ona řekne: "Zavři prosim Tě okno, v noci bude chladněji."
Což je imho nesporný příklad manipulace a zcela legitimní je imho odpověď "Nezavřu, nechce se mi."
Ačkoli mě samotnýmu přijde taková odpověď zcela uhozená a nikdy jsem ji nepoužil a ze začátku mi to ani nepřišlo divný a šel zavřít to okno, časem mi přišlo divný, proč je taková otázka vůbec položená.

Mnohem horším typem manipulace ovšem je věta: "Je mi zima."
Po níž může následovat buď levhartí skok partnera k oknu (aby nám nenastydla, chudinka) nebo odpověď "Tak zavři okno.", která je provázena neochotným zvednutím z postele a vyvoláním v partnerovi blbého pocitu, proč to nemohl udělat on. Takováto skrytá manipulace je mnohem, mnohem horší, protože jí nelze regulérně čelit.

V tomto duchu se vedlo mnoho a mnoho situací v daném vztahu, přičemž byly momenty, kdy především já jsem byl označen za manipulátora, že ona nikdy - a hlavně ať se jí nesnažím dát nic za vinu (netvrdím, že jsem se vždy vyvaroval postupů, které by mohly vypadat jako manipulace. Troufám si však tvrdit, že nikdy cíleně.). Vztah nebyl zrovna krátký a v poslední době také neradostný, tak nevím, zda dokážu být objektivní a potřeboval bych v tom udělat jasno. A když ne jasno, alespoň širší průzkum veřejného mínění (vašich nározů).

Díky předem.
květen 08, 2011 14:01
ještě dodatek : dexx odjinud
Slovo manipulace vnímám jako negativní, možná taky proto, že se jako negativní aktuálně používá (pochopitelně vyjma legitimního popisu ovládání strojů smilies/smiley.gif
Nemám pocit, že by se mnou kdy rodiče manipulovali v můj neprospěch resp. ve prospěch vlastní.
Totéž jsem ovšem očekával vždy od jiných lidí, tím víc, čím bližší mi jsou, především pak od lidí, co chtějí být mými partnerkami. Je tedy možné, že v tomto smyslu ze mě (nevím, jak z Milana) moje matka (a otec) udělali misogyna (chlap se do této situace se mnou dostane dost těžko).
květen 08, 2011 14:14
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]