Pokud neuživí své dvě stávající děti, jak můžete chtít další? To mají žít postupně ze vzduchu? Náklady se budou zvyšovat, jak děti rostou, mají čím dál víc potřeb. S tím jste ale oba museli počítat, když jste spolu začali.
Rada? Ať si přítel najde lépe placenou práci, aby uživil své děti, bez snižování alimentů, a aby uživil i to případné vaše společné. Já vím, hledat jinou práci v této době nebude lehké...
Nebo ožel vlastní dítě. Je to tvrdé? Věř, že snížení výživného pro jeho děti je tvrdé taky.

co je dětem z prvního manželství po tom, že tatíček chce zanechat další genetický otisk???? Tak ať si najde další práci

A taky nechápu, že tady naši soudružku Lenku ještě nenapadlo, že když si oni dva pořídí rodinu, a za dva roky "přítel" zatouží zanechat další genetický otisk (hezky, holubinko)někde jinde, bude setsakra stát o to, aby zas nepřišla ňáká taková s požadavkem, že když teda teď "přítel" bude mít čtvrtou nebo pátou vyživovací povinnost, tak že se budou všem ostatním odloženým alimenty snižovat... ne? Milá Lenko, zkus se na to podívat také z druhé strany.

že přítel by si mohl požádat o snížení výživného (protože vydělává míň a dítě se má podílet na životní úrovni rodiče). A asi by se taky upravovalo, kdybyste už vlastní dítě MĚLI

Ovšem snižovat si ho o vlastní vůli, případně proto, že vlastní dítě teprve CHCETE, mi připadá poněkud podivné.

A může se něco stát, když teď platí o 2 000,- méně???

Jo, může.....třeba může přijít exekutor

tak může dát návrh k soudu na změnu výživného. Ano, musí to schválit soud. Ovšem to, že má otec další vyživovací povinnost (tedy ne plánování dalšího dítěte, ale již jeho narození), tak to změna finanční situace JE.
Kdyby měl otec další dítě se stejnou ženou, budou dávat prvorozenému vše v původním rozsahu (dá se čekat, že jedináček měl lepší materiální vybavení (strávil víc času s rodiči apod.) a na další dítě zůstanou zbytky? Zajímavá logika. Spíš bych čekala, že se v takovém případě trochu uskromní všichni vyživovaní.
Dostává tu snad někdo výrazně vyšší výživné na prvorozené dítě a dejme tomu poloviční na druhorozené (při podobných nákladech, samozřejmě), protože to druhorozené má smůlu a rodiče si ho halt neměli pořizovat, když to neutáhnou?
Pokud vím, český zákon nijak neupřednostňuje dříve narozené děti jednoho rodiče.
Až si tu bude stěžovat žena, kterou obloudil někdo, kdo jí zatajil děti z předchozích manželství a přivedl do jiného stavu, doporučíte potrat nebo živoření, jen ať ho proboha nežádat o výživné?
Dítě by se mělo podílet na životním standardu obou rodičů. Pokud se z nějakých důvodů životní standard jednoho z rodičů sníží, tak se logicky sníží i životní standard dítěte. Funguje v nerozvedených rodinách, nevím, proč by to mělo být jinak po rozvodu.
Měřit se má všem stejně - přece nebudete dvě děti udržovat v luxusu a třetí nenecháte chcípat hlady - ono nemůže za to, že se narodilo poslední.
Jen tak mezi námi, každý má snahu zanechat svůj genetický otisk v dobré kombinaci (1/2 genů muž, 1/2 genů žena) - a když se to napoprvé nepovedlo, tak má snahu realizovat druhý pokus.
V každém případě lze změnu výživného řešit až když bude další dítě na světě, ne dřív. V českém právním řádu samozřejmě těžko říct, jak dopadne rozhodnutí soudu, ale pochybuji, že by soud změnu situace nezohlednil vůbec a trval na zachování původního výživného bez ohledu na to, že otec vyživuje ze stejného platu další dítě a jeho matku na mateřské dovolené.

děti ošizeny být nemůžou, ale nemůže si snižovat dávky předem...

Co jim je do toho, že se má tatíček chuť množit? Většinou jsou rozpočty rozvedených rodičů pečujících o děti, napnuté a počítají se stanovenou výší výživného, a mnohdy jedou nadoraz, od výplaty k výplatě. Jak to asi bude matka zvládat, když děti rostou, jejich potřeby se zvyšují, a tatínek bude platit méně?
Ano, ať dá přítel návrh na snížení k soudu. A matka by měla dát jako protinávrh žádost o zvýšení.

A může se něco stát, když teď platí o 2 000,- méně??? Ale platí!

jiste. matka deti ho muze o dluznou castku zazalovat

můj starší bratr byl tedy bit tím, že jsem se narodila, protože co mu bylo do toho, že se naši rodiče měli chuť ještě množit?
Buď klidná, ono tím bude bito i dítě z nového vztahu (prostě když je víc sourozenců, na každého se dostane míň, tedy hmotně). A co je jemu do toho, že se s jeho tátou měla chuť množit nějaká cizí ženská předtím, než se jeho táta a máma dali dohromady?
Pokud bude mít matka důvod dát žádost o zvýšení, tak ho určitě dá, soud to posoudí, stejně jako posoudí návrh otce o snížení. No problem.

Platí to jak pro tento případ, tak pro úplné rodiny, kde se rodí jedno dítě za druhým, aniž by se zvyšoval příjem rodiny (neberu přídavky). Mám v širší rodině dostatečně výmluvný příklad. Jsou to věřící, mají asi šest dětí, přičemž počet nemusí být konečný. Vím jak žijí, i když se nestýkáme, a co vše si děti musí odříct ve srovnání s vrstevníky z rodin s běžným příjmem.

nesouhlasím....
v rodině je běžné, že děti po sobě plno věcí "dědí"...třeba dupačky kojenec fakt neprošoupe, takže na další dítko bývají náklady nižší
A rozhodně si myslím, že pokud by manžel žil, tak bysme v případě úvahy o dalším dítku posuzovali i naší finanční situaci.
Nemyslím si, že má mít dítě nutně notebooa a I-Pod, ale aby byly finance na kvalitní potraviny, školní potřeby a případné koníčky, které dítko taky potřebuje

nejde o to, jestli na dítě má nebo nemá. Jde o to, jestli starší děti musí mít bez ohledu na okolnosti zachovaný stejný standard jako předtím, když se narodí další dítě. A tři děti mi při průměrných příjmech nepřipadají jako nějaký neuvěřitelný extrém.

no a? Lenka nepíše, že by věci po starších dětech odmítala, ne?

a kdybys byla sama s dítětem a tvůj přítel ti platil jen dva tisíce, myslíš že by to byl dostatek pro tvé dítě ? A kdyby si pak pořídil další dítě s další přítelkyní, mohly by chtít platit na to tvoje zase o tisíc míň, ale to bys jistě pochopila, že jo.

V tomto jsme se oba zachovali velmi rozumně - ani jeden z nás nepořídil našim dvěma dětem sourozence.

A k tvému příspěvku - někdy jsou i tři děti zatraceně moc na uživení. Zvlášť, když nejsou v jedné rodině. Doufám, že i ty jsi schopna cítit rozdíl mezi tím, když se narodí třetí dítě do úplné stávající rodiny, nebo třetí dítě otce v jiném vztahu. V tom druhém případě starší děti s otcem nežijí, s matkou tvoří jednu rodinu, a otcova nová partnerka, nové dítě a on druhou rodinu. A utáhnout dvě rodiny je silně náročnější, než jednu.

já to chápu, že se rodiče chovají zodpovědně a zvažují, kolik dětí uživí. Je to sice rozumné, ale znamená to že evropská populace evropských starousedlíků stárne a zmenšuje se.

Nevíme proč se současný Lenčin partner rozvedl, ale uvažoval dopředu - ohledně dětí ? A mluvili jste Lenko o tom spolu - taky dopředu ? Asi ne, viď. Takhle člověk nepřemýšlí, je-li zamilovaný. Ale tohle jsou ty důsledky.

především bys měla zvážit, jestli si s takovým "přítelem", který platí výživné na své děti podle momentální nálady, pořídit dítě další, společné.
Já bych do toho tedy nešla. Až budeš na MD, třeba se někde zakouká do další mladé svlečny, a pořídí vašemu dítku dalšího sourozence.
Pak usoudí, že jeho plat je malý, tak všechny děti podělí pětistovkou. To jsem zvědavá, jak svoje plánované dítko za tu sumu uživíš.

Ono to není tak jednoduché a jednoznačné. Mám zkušenosti z obou stran. Jsem rozvedená, mám dceru, dostávám výživné, mám přítele, ten výživné platí.
Já osobně vím, že bych mohla žádat o zvýšení, ale přiznám se, že ta pětistovka nebo tisícovka ani mně ani dceři nestojí za ty nervy a tahanice, které by to způsobilo. Sama dcera prohlásila, že se radši bude víc snažit si sama něco vydělat, než abychom musely absolvovat soudní martyrium.
Můj přítel platí výživné na 16,5 letého syna, jeho matka žádala o zvýšení. Já jí chápu, uživit, obléknout atd. takového halamu není žádná legrace. Přesto soudkyně příteli výživné nezvýšila, naopak mu naznačila, že kdyby si požádal o snížení, měl by šanci (což on ovšem nechce). V době, když se původně výživné stanovovalo, měl totiž o dost větší plat, pak ale onemocněl a nyní následkem toho původní práci dělat nemůže a v té současné jsou prostě výdělky nižší. Rád by vydělával a platil víc, ale vzhledem k zdravotnímu stavu to prostě nejde. A stejná situace by byla, i kdyby se nerozvedli - otec prostě vydělává míň, životní úroveň by se snížila i kdyby žil s nimi.

PS: Jen podotýkám, že spolu s přítelem máme finance oddělené, takže jeho vztah se mnou na tyto věci nemá žádný vliv.

Manželé nejste, dítě nečekáte, tak nechápu, proč chceš ty chodit na úřad kvůli jeho alimentům?Jestliže si je sám snížil, bez dohody s BM, bez soudu, tak už to by mě varovalo, nehledě na to, že dětem ty snížené peníze dluží a bude je muset stejně doplatit.Jaké má tvůj "přítel" právní povědomí?Rozumím tomu, že s ním chceš založit rodinu, ale své závazky k dětem bude muset plnit a náklady porostou, tak abys s ním nemusela brzy počítat brambory do hrnce.

vzhledem k tomu, že pastorci mají střídavku a ani jejich otec ani já bychom byli klidně pro, aby žili pastorci s námi, není nutné táhnout dvě rodiny - stačí táhnout jednu, buď s pastorky a výživným od matky nebo s půlkou pastorků (tedy 1/2 času). Matka dětí se (doufejme) uživí sama. A pokud chce střídavku, tak se snad postará, aby děti z poloviny uživila, stejně, jako by se starala za trvání manželství. Ni?

A skutečně nevím, proč by mí pastorci neměli tvořit rodinu se svým otcem.

A ta o střídavce rozhodně nepíše. Protože děti jejího přítele žijí s matkou.

pošli tohohle krasavce k vodě a najdi si někoho jinýho. Pokud možno svobodnýho a bezdětnýho.

než si pořídíte děti s mužem který má závazky z předchozího vztahu. Nevím jakou zkušenost s výchovou dětí a financováním jejich provozu máte vy, ale přijde mi, že máte poněkud zcestné představy... když vám tři tisíce na dítě připadají jako moc peněz. Měla jsem přítele který měl syna z předchozího vztahu. Zaráželo mě jak málo byl ochoten do svého dítěte investovat - měl u něj doma jen jedno pyžamko a kartáček na zuby, vždy když si ho bral od bývalky musela mu nabalit všechno, oblečení, hračky, plenky, příkrmy.. protože věděla že on by mu nějaký pitomý příkrm nekoupil. Snažila jsem se ho dotlačit aby přístup změnil, částečně se mi to podařilo (pořídil oblečení, hračky, příkrmy, sáňky, pak i jízdní kolo..) ale stejně to nebyla žádná sláva. Platil výživné 2000,- a to při platu 25.000,-. Nakonec jsem se s ním rozešla, protože mě děsilo jak by se asi jednou choval ke mě a našim dětem, které se mnou tak hrozně chtěl mít. Na vašem místě bych měla podobné obavy...

to může matka lehce změnit, když se jí bude zdát, že rodina otce se má líp - může zažádat o stanovení střídavé péče. Případně svěřit děti otci zcela a platit na ně alimenty. Když jde teda hlavně o to, aby se děti měly hmotně dobře.
Chápu, kdybych byla rozvedená s dětmi, tak by se mi taky líbilo, aby se nedělo nic, co by alimenty, co na děti dostávám, snižovalo. Jenže to lze dost těžko ovlivnit, protože to dost závisí i na druhém rodiči. Prostě nepříjemný důsledek rozvodu.
Pokud by si matka dětí pořídila se svým novým partnerem další dítě, má ji otec zažalovat za to, že snížila jejich dětem životní úroveň? A trvat na tom, aby nové dítě živil ze 100 % jeho otec, aby děti z prvního manželství čirou náhodou nepřišly zkrátka?
Neměli by se náhodou rozvedené a rozvedení s dětmi sterilizovat a kastrovat, aby nemohli ohrozit pohodlí svých potomků ani omylem?
Neslyšela jsem žádnou kritiku při zmínkách, že si rozvedená s dětmi pořídí nové dítě s novým mužem (pokud je ten muž normální). Proč vám vadí, když si chce další dítě pořídit rozvedený muž? Životní úroveň předchozích dětí se sníží v obou případech. Akorát v tom druhém z toho matka prvních dětí "nic nemá". Připadá mi, že je to ten jediný důvod, proč tu Lenka slyší, aby se radši vlastního dítěte vzdala. Sobectví.

no vidíte jak to bývá... dva se rozvedou celkem v klidu, dohodnou se na i výživném a pak si "taťka" nabalí "slečnu" a přijdou problémy... Slečna nemaje vlastních dětí má pocit, že děti ukusují z krajíčku nějak moc, neumí a nechce se přizpůsobovat "cizím" dětem, a když si pak pořídí svoje, tak stejným metrem všem dětem měřit nebude...
a co myslíte, jak to vnímají ty děti? přestanou chtít k tátovi chodit a ten se moooc diví a všude tvrdí jak je matka proti němu očkuje....

no jo, mluvím z vlastní zkušenosti.
Lenko, zamyslete se nad sebou, ano?

A za sebe ti můžu říct, že už v okamžiku rozvodu jsem věděla, že další dítě mít nebudu. A jsem ráda, že se ani ex nevrhl na výrobu dalších genetických otisků.
V tomto platí víc než v čemkoliv jiném, že by měli být bývalí partneři hodně zodpovědní, a pořízení dalšího dítěte si moc dobře promyslet.

co všechno by standardní svěřování do střídavé péče nevyřešilo

mám mlhavý dojem, žes někde poznamenávala, že tvůj ex nestál ani o ten otisk, co měl s tebou. To je pak trošku jiná situace. (Jestli se pletu, tak se omlouvám, nejsem moc databázově založená.)

Ale ne pro všechny je střídavka přínosem. Možná to poznáš sama, jestli budeš mít někdy děti, rozvedete se, nebo rozejdete, a ty to budeš řešit se SVÝM dítětem. Ono se dobře teoretizuje, když se tě to zatím netýká (myslím s vlastním dítětem).

U nás bylo jasno, s kým budou děti. Střídavka ani nebyla zvažována.
Ale to je irelevantní. Otázky zní - je zodpovědné si pořizovat další dítě - děti, když horko těžko uživím ty stávající? Mám právo těmto stávajícím dětem snížit životní úroveň pro svou sobeckou touhu po dalším dítěti?

taky si myslím, že je nezodpovědné si pořizovat další děti, když těm současným dávám tři tisíce měsíčně a je mi to zatěžko. Jak bude živit to další dítě a partnerku na mateřské, i kdyby mu to výživné na děti z prvního manželství snížili na dva tisíce na jedno? Asi horko těžko. Je to nevýhodné jak pro děti z prvního manželství tak pro děti budoucí. Holt jestli se chlapák chce dál rozmnožovat bude muset úměrně tomu rozmnožit svoje příjmy.

v téhle chvíli teoretizuješ Ty o Lenčině situaci Troufám si tvrdit, že jsem ve výrazně podobnější pozici než Ty.
Otázka je, jestli Lenčin partner fakt "horko těžko" uživí stávající děti. Nepíše se, jak jsou velké, ale 6000 na dvě děti mladšího školního věku je spíš u horní hranice.
Kdyby Lenka napsala, že na děti platí teď 10 a chce platit jen 6 - kývala bys a říkala, jo, to je v pohodě, to si dítě klidně pořiďte, to se dá zvládnout lehce?
Víš, jedna z kouzelných věcí na střídavce je, že utichnou řeči, kolik ty děti vlastně stojí...nebude to třeba tím, že teď jedou oba rodiče otevřeně napůl?
Jasně, že každé hrábě hrabou k sobě, to jsem psala už výš, já to chápu. Já chápu, že každá ženská instinktivně chce maximum pro svoje děti. Ovšem kázat to jako "morální poselství" mi přijde poněkud úchylné.

moje řeč. Ať pěkně vydělá tolik, aby se nemusel omezovat nikdo - stávající děti, ani nová rodina.

Píšu sem své názory stejně jako ty.
Promiň, měla jsem ti to zdůraznit - moje otázky v příspěvku ve 13:36 byly obecné. Měli by si je položit všichni ti, kdo o dalším dítěti uvažují. Nejen rozvedení v novém vztahu, ale i ti žijící stále ve stejném vztahu.

ale o znamém, který po rozvodu ( a nebyl jen z jeho viny, spíše se sešly dvě naprosto odlišné a nesourodé osoby, které nebyly schopny spolu žít ) se vzdal bytu s veškerým zařízením ve prospěch dětí a odešel s igelitkou. Nyní platí 5000,- na dvě pubertální děti, které si pravidelně o víkendech bere k sobě se svou, podotýkám bezdětnou přítelkyní. Stará se o ně nejen během víkendů, ale v létě společně všichni jezdí na skromnou dovolenou. Jeho příjem není ale až tak velký a vzhledem ke skutečnosti, že si museli s přítelkyní pořídit vlastní bydlení na hypotéku, tak rozpočet mají celkem napnutý a příliš rezervy nezbývá. A podle toho co je napsáno výše, tak by už neměli mít děti, protože stávající by neměli zajištěný komfort?? Co na tom, že zanechal jednu plně vybavenou domácnost, aby děti nestrádaly. Nejen on, ale i jeho přítelkyně jsou teď jen od toho, aby se starali o životní úroveň dětí, která byla před rozvodem a "štěstí"dětí stávajících?? Mají být pouze jakýmsi zdrojem příjmů stávajících dětí?? Na své vlastní štěstí mají zapomenout? Tak to mi zní celkem sobecky. A už vůbec nevěřím tomu, že tuhle případnou oběť děti někdy náležitě ocení..... poslední dobou často vidím, že více peněz se do dětí cpe, tím méně si všeho váží a berou stavající standart jako samozřejmost. Trochu skromnosti a pokory by nám asi neuškodilo.

Kdyby takhle uvažovali lidé dřív, lidstvo by dávno vyhynulo. Lidé měli děti od pravěku prostě proto, že jim příroda nadělila rozmnožovací pud. V tom se nijak nelišíme od zvířat. A dodnes máme děti proto, že je mít chceme. MY je mít chceme (nebo taky ne) a těch zatím nenarozených bytostí se neptáme, jestli se nám chtějí narodit. V tomto smyslu je to egoistická touha a vždycky bude. Jenže z hlediska zachování rodu (lidského) bylo vždycky "správné" mít dětí co nejvíc, protože čím víc se jich narodilo, tím větší byla šance, že se jich pár dožije dospělosti. Nikoho nenapadlo po dvou nebo třech skončit, aby těm stávajícím "neklesla životní úroveň" (která se s dnešní nedala srovnat a hlad byl docela normální věc). Rozhodně tímto nenabádám k neuváženému plození a jsem zastáncem rodičovské odpovědnosti, a taky si myslím, že člověk by měl mít jen tolik dětí, kolik uživí, ale zdá se mi na polemiku, co je ve skutečnosti v situaci, kdy vymíráme "morálnější" - přivést na svět míň "bohatších" dětí, nebo radši víc "chudších"?

asi není přesný výraz, to je fakt. Ovšem pořád tam slyším "všichni se přizpůsobte, aby náhodou moje děti o něco nepřišly".
Tak Lenčin partner si Tvou otázku z asi 13:36 položil a dospěl k závěru, že si další dítě dovolit může (za předpokladu, že se stávající trochu uskromní). A že snížit jim životní úroveň právo má. Třeba jim za místo toho pořídí super bráchu nebo ségru - dost dětí chce mladší sourozence. Tím bychom měli dilemno vyřešeno.
Akorát na to šel blbě technicky, protože alimenty se zpětně nesnižují a on riskuje jako neplatič postih.
Jak vysoké alimenty jsou úměrné a kolik by kdo měl platit na děti je asi věčná písnička, na které se těžko platící a beroucí shodnou - to je stejné jako u mezd, daní atd. Proto je lepší, když rodiče děti živí přímo - když to nejde při soužití rodičů, tak aspoň střídavkou (pokud to jde).
Vím, že se opakuji dokolečka, ale myslím si, že kdyby byla střídavka standard, tak by o rodičích, kteří nemají dítě bez vážného důvodu ve střídavce, bylo celkem jasno - prostě jednoznačně nemají zájem. V tom případě ať svůj nezájem vyváží aspoň penězi. Jinak ať se stará přímo.

tohle téma méně více dětí už tu bylo. Ono ale taky v dnešní době je problém vůbec ty děti donosit a porodit zdravé. Mám tři děti, jednu vnučku. Malá se narodila předčasně a když jsem poslouchala dcery zážitky z neonatologie, tak mít dvě zdravé děti je dnes velké štěstí a nedivím se, kdo nechce do víc dětí jít.

tři děti? i ty jedna sobkyně!!!

pokud je jeden z partnerů "nepřejícný" držgrešle a tak, tak se to promítné i v té střídavce. Bude dětičkám kupovat levný jídlo, oblečení kupovat nebude, však on se slituje ten druhý partner, nezaplatí jim školu v přírodě, lyžák ani nic podobnýho protože to nejsou nutné výdaje a pokud je za nutné považuje bývalý partner ať si to zaplatí. A on to zaplatí, pokud na to teda bude mít. Atd. To že v tvém případě by střídavá péče byla pro děti samotné asi prospěšnější vůbec neznamená, že by to tak bylo plošně. Vyžaduje to totiž naprosto vyrovnaný bezkonfliktní a rozumný přístup, což je ale v případě rozvedených lidí dost vzácné, pochopitelně. Vždy je tam minimálně jedna "zraněná" a hodně naštvaná strana, která nemá chuť k jakýmkoli debatám, natožpak kompromisům.

Proti snižování úrovně na úkor dalších dětí nic nemám, pokud ale je z čeho snižovat. Mám známého, který platil výživné 10 tisíc na jedno dítě, dokud si to mohl dovolit. Pak si našel novou partnerku, měl další děcko a tak dětem z prvního manželství výživné zkrouhnul (měl soudně určeno pět tisíc na jedno, těch deset posílal dobrovolně) na sedm. Jeho bývalá nemohla říct ani popel. Tak v tom případě proč ne. Ale pokud platí tři tisíce na jedno dítě? Někdy mi přijde, že lidé co křičí že takové výživné je moc vysoké nechápou, že to dítě taky musí někde bydlet, že to není "jenom" o jídle, oblečení, školních pomůckách, mimoškolních aktivitách Jinými slovy, pokud v bytě bydlí tři lidé - matka a dvě děti - na každého z nich připadá třetina nájemného. Za předpokladu, že je to nízké nájemné šest tisíc, jsou to čtyři tisíce na děti. Matka z toho zaplatí půlku, tedy dva tisíce. Otec posílá šest tisíc, z toho dva jdou na nájemné, zbydou čtyři. Nemyslím si, že dva tisíce na půlku měsíce (druhou financuje samozřejmě matka) je nějak moc, viz výše vyjmenované náklady.

já jsem tři děti vždycky chtěla. Přesto, když jsem potřetí otěhotněla, rozmýšlela jsem se. Začínali jsme stavět dům a třetí dítě jsme chtěli až do nového. Taky jsem si říkala "máme dvě zdravé děti, máme přece jen chtít třetí"? Jako bych to tehdy přivolala. V těhotenství jsem čtyři měsíce proležela v nemocnici, dcera pak měla velké zdravotní problémy. Někdy jsem i brečela a vyčítala si, že jsme šli do třetího. Bylo mi holky moc líto. Naštěstí se z toho dostala. No jenže pak jsem zas já ze dne na den onemocněla a byla fuška ty tři děti uživit. Proto po svých zkušenostech bych každému doporučila zvážit opravdu všechny skutečnosti. Jsem ráda, že děti máme tři, ty vzájemné vazby mezi nimi jsou zajímavé a hezké. A je pro ně velký vklad do života, že mají jeden druhého. Ale jak říkám, jsou skutečnosti, které člověk nepředvídá a pak je to víc dětí uživit,zaopatřit, postavit do života.

ále houby. Ex je ledasco, jen ne vyrovnaná a dokonale bezkofliktní - přesto to celkem funguje. Protože rodič si v přímém kontaktu s dětmi prostě "nedovolí" (to taky není dokonalý výraz, já vím) chovat se tak držgrešlácky. Páč děti by se k němu fofrem otočily zády - zas nejsou blbé, žejo.
S tím nájemným - chceš říct, že v případě odchodu dětí se matka přestěhuje někam, kde je nájemné 2000? Na ubytovnu? Tahle matematika je dosti sporná a jednoznačného výsledku se nedoberem, ale spousta konfliktů a zapšklosti vychází i z dojmu (někdy oprávněného, někdy ne), že ex s dětmi chtěj-nechtěj živí i exmanželku.
Mio, doufám, že se tě to nedotklo, myslela jsem to jen jako vtípek. Je fajn, že jste to zvládli. Ovšem takováhle smůla může přijít u libovolného počtu dětí většího než nula.

ne vůbec se mi to nedotklo, vždyť tam byl od Tebe smajlík /já vím, že to může přijít hned u prvního/.

Z řešení těchhle problémů by se jeden vážně poprděl. Eště nám tady chybí Marie, aby dodala, že se hlavně neměli rozvádět. Já jsem tedy asi po nějaké opičí prababičce zdědila takový zvláštní instinkt - když jsme se s nějakým mužem vzájemně přitahovali a zjistila jsem, že má děti z předchozího vztahu, tak to pro mě bylo jako ledová sprcha a rázem jsem získala "nepřekonatelný odpor". Škoda, že to tak nemaj všichni. Bylo by o mnoho méně problémů k řešení.

např. moje kamarádka, dva synové, mladší rok a půl, tedy ona na mateřské, manžílek odtančil za mladší slečnou, výživné vyměřeno šest tisíc. Regulované nájemné v Praze osm tisíc. Mateřská sedm a půl. Výsledek je, že jí po zaplacení nájemného zbyde 5.500,- pro ní a dvě děti. Pořád se vám zdá šest tisíc výživného moc? K otázce macešky, co by dělala kdyby byla sama je jednoduchá odpověď, kdyby byla sama, tak pracuje a na nájem si v pohodě vydělá, nebo pokud by práci neměla bydlí u maminky. Ke který se nakonec bude muset nastěhovat (do 1 plus 1), protože ex platí jednou za kvartál, což se s pravidelnou platbou nájemného jaksi neslučuje.

A takových případů v okolí mám dalších pár. Vždy je to matka, která do svých dětí investuje nepoměrně více než muž a sama dlouhé roky suší hubu, chodí ve starém oblečení, ven jí člověk nevytáhne protože nemá peníze na kino nebo dvě deci vína.. proto mě tyhle debaty tak štvou, když někdo tvrdí, že tři tisíce na dítě je děsně moc. Netvrdím samozřejmě, že nemůže být situace opačná, kdy otec investuje víc než matka, ale nějak takového neznám.

ono halt není rozvod - není problém (aspoň ne tenhle, ale zas by se jistě našel jiný).
A opice by spíš předchozím mláďatům zakroutila krkem... Páč tak by se jich zbavila a na druhou stranu měla jistotu, že potomci toho samce nejsou nějak postižení chcípáčci. (Sobecký gen je úžasná kniha.)
Šmarjá, kam ta diskuse spěje...

Souhlasím s Erikou, je to spíš otázkou našeho charakteru, ne morálky:-) do jaké míry luxusu jsme schopni se vzdát a hlavně, jaké míry luxusu jsme schopni zbavit stávající děti, ve prospěch dalších dětí.

A máme tu další otázku, co je luxus pro středoevropana ve 21.století. Nechceme-li mít z dětí závisláky na sociálních dávkách, dopřejeme jim vzdělání. To něco stojí a to i když si budou ke svačině mazat chleba s máslem a oblečení kupovat v sekáči. V tomto konkrétním případě nejde o luxus, 3 000 pro dítě skutečně nejsou luxus. Přispěje-li jejich matka na jejich potřeby též třemi tisíci a s těmito 6 tisíci je vyšlou do světa, aby si zaplatili bydlení, stravu, oblečení, obuv, vzdělání, zdravotní péči nehrazenou z pojištění (zubaře, brýle atd.), kulturní a sportovní vyžití atd. atd., budou se 6 tisíci dřít dno. Se 4 tisíci z nich budou bezdomovci.
Pravda, Macessko, možná budou mít super bráchu nebo super ségru :-)
Řešením by bylo ty 2 rodiny se všemi dětmi sestěhovat, peníze dát na jednu hromadu, vařit v jednom hrnci pro všechny, prát v jedné pračce všem najednou, používat jednu ledničku, jeden počítač...pak se v pohodě uživí a zbude jim na další dítě :-) Ale takhle už dnes žít nechceme, že.

já mám zas v okolí pár příkladů, kdy se zatraceně víc obětuje otec. Akorát kolem toho ti chlapi netropí takový povyk, kdo ví proč.
Proto jsem pro standard střídavky - buď ať se fakt stará, nebo, když odmítne, ať tedy platí krvavě - a ještě si o něm okolí něco ošklivého pomyslí coby o krkavčím rodiči. I ty slečny by se asi na dětné chlapy vrhalý méně.
bb, to je ta věčná otázka, jak počítat výživné. Mám jedinou zkušenost - ex při prvním stání vyčíslila, že 2 děti stojí 20 tis. měsíčně (nevím, z čeho to počítala, on to ani soud moc nestudoval). Po stanovení střídavky diskuse o nákladech utichla - buď se ex rozhodla, že nebude jíst (stane se breathariánem, co žije ze vzduchu) a těch 30 km do práce jezdí na kole, nebo se ty náklady najednou daly srazit...aniž by děti něco pocítily, pokud vím. Ani nás děti tolik nestojí - jenže my do nákladů na ně nepočítáme hypotéku, provoz auta, internet a podobné legrace. Takže asi tak.

Dámy, zejména ty zapčklé, nebudu raději jmenovat ( Milan :-D) koukněte na záznam s rozhovoru s doktorem Savčenkem. Někdo tu hodil odkaz již dříve. Nicméně tady je to vcelku. Je to poučné a fakticky docela zábavné.
http://www.silnazena.estranky.cz/clanky/laska-a-partnerske-vztahy/vladimir-savcenko-o-partnerskych-vztazich

A jednoho jsem našla. Znám ho od vidění. Když jsem ho viděla poprvé, byl krátce propuštěn z vězení (slyšela jsem jeho hovor se s přítelkyní v šalině). Dítě měli v kočárku. Pak se jim narodilo ještě jedno dítě. Za čas jsem ho potkávala s dětmi samotného, a dozvěděla se, že je matka dětí v kriminále. Od té doby, co ji zašili, stará se po děti se svým přítelem. Není výjimkou, že jsou s dětmi v hospodě do zavíračky. Nevím, co dělá sociálka, ale asi jí to nikdo nedonesl, tak se nestará.

Omluvte prosím překlepy.

Myško, já znám konkrétně 5 chlapů co mají děti ve střídavé péči, různě staré, dívenka 15, další má už cca 21 lerého syna s 14 letou dceru - můžu tě ujistit, že i ten vysokoškolák pendluje, další už jsou kluci a menší, jeden ho měl dokonce od 2 let a NYNÍ ho má v péči nastálo protože jeho EX má další dítě a nestíhala. Já si myslím, že chlapi jsou schopni se opravdu postarat o děti stejně jako ženy. Možná neuvaří tak dobře, ale ony ty děti hlady neumřou :-)

Tak jako netvrdím, že je střídavka absolutní blbost. Ale mně by nevyhovovala z pohledu matky a ani jako dítěti. Mám a měla jsem ráda svůj pokoj, svoje věci, svoje zázemí. A nechtěla bych pendlovat mezi dvěma domácnostmi.
Jsem moc ráda, že já jsem to řešit nemusela, že jsem měla jasno, a že to všechno víceméně dobře dopadlo.

Mně připadá, že střídavka je přinejmenším z finančního hlediska průhlednější a oběma stranám se asi bude zdát spravedlivější - rodiče prostě jedou napůl, jen v případě silné disproporce příjmů se určí nějaké "vyrovnávací" výživné.
Netvrdím, že je to řešení vždy a pro každého. Ovšem když jsou děti a jeden z rodičů pro a druhý rodič proti, protože mu to z jeho pohledu nevyhovuje, tak ať si potom ten rodič, co je proti, nestěžuje, že když si prosadí svou volbu (děti plně v péči jednoho z rodičů), že mu finančně nevyhovuje.
Odmítám soucítit s ženami, které na jednu stranu prohlašují, že otec nemá právo na své děti se pomalu ani podívat (protože zklamal jejich matku), natož se nějak účinně podílet na jejich výchově, a na druhou stranu si stěžují, jak málo dostávají peněz - pokud si mohly zvolit finančně spravedlivější model.
Pavlíno, znám i řadu žen, které jako kuchařky nejsou nic moc - ale ono to není pro péči o děti to nejpodstatnější
Jinak Savčenko dobrej, zvládla jsem zatím 2 části. Měla bych k tomu jeho modelu nějaké výhrady, ale třeba se to vyjasní v dalších dílech.

Ozvi se mi pak, jo?

Myško, máš už velké děti, vy jste si to s EX pořešili jinak, tak ji zase tak moc neodsuzuj :-) Tvoji synové jsou podle toho co jsem pochopila už dospělí :-) Odtadíš ty co o tom možná aspoň zkusili přemýšlet

Protože ideálním řešením není. Ideální řešení neexistuje. Vždy se musí situace posuzovat individuálně.

Střídavá péče není řešení na všechno. Je třeba změnit obecně myšlení lidí. Možná by paradoxně ubylo rozvodů, kdyby mladá zamilovaná dívenka měla už dopředu jisté že s vypelichaným ženáčem, i když bohatým, dostane domů i jeho 2 pubertální fracky :-), podle mě jsou v tomhle ženy vlastně samy proti sobě. Děti nejsou náš majetek a mají mít možnost sdílet život i s otcem. Finance a občasné návštěvy jim možnost skutečného sdílení nedají.A peníze nejsou přece všechno, i v materiálním nedostatku můžete vyrůst v spokojenou a šťastnou bytost. :-)

protože jeho bývalá manželka ho od nich zcela izoluje a nebo je ponouká proti němu a od něj chce jen alimenty, tak je vcelku srozumitelné, že se ten muž pokusí pořídit si děti další, s kterými by mohl být a své tatínkovství normálně a přirozeně žít.
---
Svémocné snížení placených alimentů je nebezpečné v tom, že se kumuluje dluh, který je normálně úročen úrokem z prodlení. A promlčecí doba každé jednotlivé splátky je 3 roky. Pokud ale bude dluh konstatován soudem, bude promlčecí doba už 10 let.
Lépe je tedy se svémocným snížením placených částek požádat současně soud o snížení z důvodu poklesu příjmu a vzrůstu životních nákladů.

Myško a proč jsi vlastně neumožnila synům střídavou péči ty? Hodnotíš přece EX jako dobrého otce. Kdo už by měl takovou péči mít, když ne lidé kteří se dokáží postarat :-) Vystupuješ tu na diskusích jako velký nepřítel téhle péče o děti, přitom ex v podstatě chválíš.

Že na něj nehnojím? Nemám proč. Emoce vyšuměly, ale byly veliké. Já už jsem tady do různých témat o svém životě, o ex, o dětech, o rozvodu, napsala romány. Takže znovu - střídavku jsme nezvažovali, ex děti do péče nechtěl, kromě pár vypjatých situací, kdy, aby mi co nejvíce ublížil, vyřkl, že o svěření do péče požádá. Neudělal to, hlavu mu napravila jeho matka a nedalo jí to ani moc práce. Asi si taky uvědomoval, že ty důvody, pro které opustil rodinu, by tím padly. Ztratil by volnost, po které toužil, a kvůli které odešel. Nemohl by realizovat to, co chtěl. Stejně to nerealizoval, ale to už je jiná kapitola. A byly doby, docela nedávné, kdy kluci, když se s ním chtěli potkat, museli za ním zajít do hospody. Nechci to rozebírat. Teď se zdá, že mu v hlavě něco docvaklo, a začíná se chovat celkem normálně.

Neprosazuji to jako ideální řešení, ale v případě příčetnosti obou rodičů (= nejsou to nezodpovědná, alkoholická, hysterická, sadistická apod. individua) to považuji ve většíně případů za nejlepší ze špatných řešení.
Stejně tak bych mohla tvrdit, že my vadí, jak Myška prosazuje jako ideální řešení po rozvodu přístup matka = vychovatelka, otec = peněženka. Chápu, že z pohledu matky je to velice výhodné, jen by stálo za to se vcítit i do toho otce.
Pokud můžu zevšeobecnit, tak rozvedené matky s dětmi ve vl. péči si tu stěžují:
1. že se otec dětem málo věnuje (nenavštěvuje, nebere na prázdniny) - při střídavce se rodiče věnují dětem ca 1:1, což by stěžující si matky mohlo uspokojit;
2. že otec málo přispívá na výživu dětí - pří střídavce přispívají oba také ca 1:1, což by stěžující si matky mohlo uspokojit;
3. že ony musí obětovat společenský život a děti mají permanentně na krku - při střídavce má každý děti na krku polovinu doby, což by stěžující si matky mohlo uspokojit.

Když pomineme poněkud sporné tvrzení, že "děti trpí stěhováním" (zde bych se Pavlíny ráda zeptala, jestli z těch 5 rodin se střídavkou v některé děti trpí a radši by byly jen v jedné domácnosti), tak co teda proti střídavé péči máte za argumenty? (Mě napadají už jen důvody, které nestaví matky do příliš dobrého světla.)

Ano, o péči o děti musí mít zájem oba rodiče, to je základní předpoklad. Taky ho ve většině případů, pokud vím, mají. Hlavní překážka většinou je, že řada matek si výslovně nepřeje, aby měl v dítě v péči i otec.

*mi vadí
většinu doby jsem i gramotná...

No, jinak, já se rozvádět nebudu, páč nevím, jestli se budu vdávat. A v případě neshod s otcem mých budoucích dětí to budu řešit buď sirotčím a vdovským důchodem nebo svěřením dětí do péče otce - záleží, co mi u soudu prokážou.

To je furt vlastní péče, vlastní péče - až Ti partner nebo dítě přijde s brekem, že jeho dítě má druhý rodič, on je v podstatě bez možnosti ovlivnit výchovu a jediné, co může, je platit - tak se ozvi Ty mně, jo? Klidně můžeš i do toho krimu.

jo, a taky záleží, jak úspěšně se mi on, potažmo i má následnice, fyzicky ubrání, samozřejmě...

Krom toho, pokud budu mít děti, budu je mít s mužem, který je zjevně schopný a ochotný se o svoje děti postarat - platí to u dvou, nevím, proč by to nemělo platit u třetího. I kdyby se rozhodl ode mne odejít, nebudu mít obavu, že by dítě v jeho péči strádalo.

A v případě neshod s otcem mých budoucích dětí to budu řešit buď sirotčím a vdovským důchodem nebo svěřením dětí do péče otce - záleží, co mi u soudu prokážou.

prvni pulce rozumim, v druhy mam gulas. pokud ti tu vrazdu prokazou, sveris je do pece mrtvoly?

jo, je to zmatene, proto jsem pak dopisovala, že taky záleží, jak moc bude úspěšný při obraně
Já Ti nevím, jestli u sebe může mít člověk v kriminále děti - ty větší asi už ne, leda těsně po porodu. No, to začnu zjišťovat, až to bude aktuální, zatím budu optimisticky počítat s těmi důchody.
Krom toho, možná by byl schopný kvůli děckám i vstát z mrtvých, jeden neví.

muzes mit, myslim, pouze dokud kojis. pak se o nej postara bud nekdo jiny nebo jde do kojenaku / decaku. nebo jde do kojenaku rovnou a odtud si ho musi nekdo vyzadat a musi mu byt svereno "uredne" do pece. ale nevim, jak je to presne. nikdy jsem tuto variantu nezkousela

Zda trpí děti mých známých nevím, ale předpokládám, že 21 letý borec, kdyby trpěl, tak to nedělá. To jedno dítko, co zůstalo nakonec otci, údajně trpělo tím stěhováním - problémy ve škole, ale nejsem si jistá, možná rodiče nedokázali vytvořit tomuhle způsobu péče lepší zázemí. A jakákoliv věc se pak svede na střídavku. Tak jako za každého vraha může špatná výchova matky :-D. Můj syn - občas ho testuju je spokojený. Je mu lépe, než když jsme měli doma Itálii, to jsem si 100% jistá. Jeho otec ho má rád a kdyby to zůstalo pouze u víkendů, tak si kluka moc neužije. Je to počítačový maniak jako všichni jeho vrstevníci :-D Je to škoda že více chlapů tuhle možnost nemá. Já jsem taky trpěla, když se mnou nebyl, i dnes mu neustále telefonuju. Ale už si myslím, že je dobře že jsem ty strachy překonala. A že to nebyla jen jedna bezesná noc, si buď jistá :-D A takové názory, jako má myška mě srážely dolů. Rordýchávala jsem to jen silou vůle, protože jsem to tak chtěla.

Jen ta možnost by mi ubírala zcela zbytečně energii. Musela bych třeba bojovat o svěření dětí do mé péče, pokud by se toho ex chytil. Pro mě je klasický model - děti s matkou a k otci na návštěvy - daleko přirozenější než kočování dětí mezi dvěma domácnostmi.
Ale tím neříkám, že je střídavka špatná. Každý podle svého.

tak ve vyšším věku - tedy od takových dvanácti, třinácti už to jde. Ty děti jsou schopné ledacos pochopit.. Ale stěhovat takto každý týden nebo dva, pouze uvádí děti do zmatku a nejistoty. Oni to neberou tak, že mají dva domovy, naopak, připadá jim, že nemají žádný. Že nemají žádnou jistotu, žádné zázemí. Pro ty děti je to trauma a rodiče by neměli hledět pouze na vlastní potřeby , ale hlavně na potřeby a blaho svých dětí. No, ale kdyby to dělali, nerozváděli by se tak snadno. Netýrali by , například své partnery,tím pádem by je nenutili k útěku. Nebyli by svým partnerům nevěrní - už ta hrůza, že přijdou o děti, by jim v tom měla zabránit. Takže slzy tzv. zhrzených rodičů, co si stěžují, že dítě je naoočkováno druhým rodičem, aby nesnášelo jeho nového partnera/ku/, považuji za krokodýlí. Ti lidé byli plnoletí a svéprávní a měli možnost včas uvážit následky svých činů. A pokud se již rozhodli tak, či onak, bez reptání nést následky vlastních činů.

střídavka mi připadá jako běhavka!
souhlasím v této debatě spíše s Tebou, já sama jsem to nezažila, tátové mých dětí mohli kdykoliv přijít a se syny si dosytosti užívat - buď doma nebo třeba na výletě, na procházce a tak.Třeba každý den, pokud chtěli. Samozřejmě, že ta střídavá péče má asi svá pevná pravidla, která ale neznám, a nesleduji, naštěstí se nás netýkají. Moje děti jsou už velké na běhání mezi rodiči.

Ale nikdy bych asi nesnesla pomyšlení, že své malé dítě předávám někomu, o kom si nejsem jista, že se o ně dovede postarat tak, jak je to třeba. Tuto konkretní zkušenost mám s druhým manželem, který například nikdy nepochopil, kdy je třeba klukovi podat jaký lék, při mé krátké nepřítomnosti (soustředění) mu nechal například prasknout zanícené slepé střevo a i jinými způoby dokazoval svoji nezodpovědnost, nedospělost a sobeckost.
Těch příhod bylo víc, není to na krátkou zmínku.
A ta sobecká slečinka? Tak ta dosud řešila jen sama sebe a svoje dítě bych jí nesvěřila ani náhodou.

Jsou tátové, kteří své děti znají a umějí obstarat dobře, můj ne.Ježím se při pomyšlení na jakousi střídavku.

Stačilo mu, že se zeptal na známky, a zda mají napsané úkoly. Pomoc dětem s učením, péče o nemocné děti, návštěvy lékaře s dětmi, třídní schůzky, jakékoliv vyřizování jsem zajišťovala já. Stejně tak doprovod dětí do skautu, na sport, a na kroužky. A najednou by měl tohle vše zajišťovat sám? Ježí se mi chlupy jen na to pomyslím.

přesně tohle jsem měla na mysli.

rozumím tomu, že to určitě nebylo snadné a o to cennější je, že dokážeš pochopit, že pro otce by to bylo těžké podobně. A rozhodnout se i s ohledem na jiné. Můžu Tě ujistit, že otec řešící možnost, že se děti přestěhují někam 100 km daleko a od za nimi bude smět 1 x za 14 přijet předvést "zábavní park", taky nemá klidné spaní...

Aleno, pro ty děti je to trauma a ani jeden z rodičů nemá zájem je převést ze střídavé péče
do své výhradní péče? Soud se totiž vždy snaží rozhodnout v zájmu dětí a bere ohled na jejich názor. To jsou teda ty děti fakt chudáci - ne kvůli střídavce, ale kvůli tomu, že o ně v důsledku nestojí ani jeden z rodičů, aspoň ne tak, aby je u sebe chtěl mít na 100 % času. Nebo to ani jeden z rodičů neví (na rozdíl od tebe - jejich známé). A to je ještě smutnější, taková narušená důvěra mezi dítětem a rodičem
S tou sobeckostí máš pravdu, matka mých pastorků asi moc velkou hrůzou, že přijde o děti, netrpěla...

Jen tak na okraj pro milé odpůrkyně obecně, je hodně složité pochopit, že střídavku lze realizovat v případě, kdy mají oba rodiče zájem a schopnosti se o děti starat? Já už totiž nevím, jak bych tady vysvětlila, že pokud jeden z nich k péči o děti není schopný a ochotný, tak střídavka v úvahu celkem logicky nepadá. Takže nezájem o péči těžko může být argument proti střídavce obecně. Co přesně vám na tom není jasné?

vše kolem střídavky je mi jasné, jen jsem ráda, že se mne nemusí týkat.Jen samotný výraz střídavka jsem chvíli musela odvozovat.
Ale když už jsi ochotna vysvětlovat - komu říkáš pastorek či pastorci? Ptám se zcela vážně, nevím to, vím jen, že existuje jakési stejnojmenné volnoběžné ozubené udělátko, vzdáleně mi to evokuje Gabrielu Preissovou a Janáčka.....no nevím.
To je výraz pro děti?

Minimálně dvakrát jsi tu psala, že by to mnohé vyřešilo. A já jsem proti tomuto standardu.

pastorci jsou nevlastní děti

díky...no vyplynulo mi to ze souvislostí, ale proboha - to se užívá?

tak někdy za časů bratří Mrštíků Ale jako slovo se mi to líbí a je dobré ho čas od času oživit.

no ano, zní to staročesky, jsem pro oživování mateřského jazyka a po všech těch cizích, výrazech, které v poslední době ovládly naší mluvu mám jen radost.
Jenom doufám, že se tento výraz neužívá s trochu pejorativním nádechem, zejména macechami - říkám to správně česky?

myslím, že tím, jak se nepoužívá prakticky vůbec, tak hanlivě nezní - aspoň mně ne.

Přemýšlím, zda má vůbec čeština nějaký nehanlivý jednoslovný výraz pro nevlastní maminku. Jedna paní z Brna, která vychovává několik vlastních a několik nevlastních dětí, si přezdívá "Maceška", ostatně i my tu jednu Macessku máme. Sice to ve slovníku asi nenajdeme, ale mně se to líbí. Ne každá nevlastní maminka musí být nutně také macecha.

Pastorek, to je pro mě někdo nežádoucí, kdo svou macechu obtěžuje, a kterého by se ráda zbavila. Samozřejmě jsem ovlivněna pohádkami.
Lépe mi zní "nevlastní dítě", nebo "partnerovo dítě".

Petronila to popsala, mně stačí napsat, že kolem výrazu "pastorci" to vidím podobně jako ona.
Je to výraz pro děti partnera z předchozího vztahu. (Pastorek je taky typ ozubeného převodu, to máš pravdu, ale v tomhle smyslu jsem to na Kudle snad ještě nepoužila )
Nevnímám ho jako hanlivý nebo pejorativní. Neznám lepší jednoslovný výraz a víceslovné opisy nějakého vztahu mi připadají odtažité. Je to čistě subjektivní, ale vnímám rozdíl, když řeknu třeba "moje teta" a "sestra mé matky" - v tom druhém případě bych předpokládala formálnější, odtažitější přístup. "Partnerovo dítě" by pro mě byl někdo cizí, koho prakticky neznám a nevídám (a la "Po dvouletém vztahu jsem zjistila, že partner má syna z prvního manželství. A toto partnerovo dítě se k nám teď chce přistěhovat.") Krom toho jsou to mí vlastní pastorci, nikoliv nějaké cizí/nevlastní děti
Mimochodem, když se podíváš na libreto Její pastorkyně, tak zjistíš, že tam se macecha pro zajištění šťastné budoucnosti pastorkyně rozhodla dopustit zločinu a hříchu (zabít nemluvně). Ne, že bych ten samotný čin schvalovala, ale vypovídá spíš o lásce a péči o pastorkyni (byť řešení nezvolila dobře) než o čem jiném. Ani za Mrštíků nebyly všechny macechy nenávistné mrchy.
Jinak si myslím, že slova se naplní takovým obsahem, jaký mu dáme svými činy. Někdy může být "parchante" velmi láskyplné oslovení a "miláčku" sprostá urážka - záleží na tónu a kontextu.

Myško, já se právě snažím dopátrat proč jsi proti tomu standardu - za předpokladu, že oba rodiče mají zájem o dítě pečovat a dítě je pro, samozřejmě. Jestli existuje nějaký skutečný důvod nebo jen dojmologie typu "když se to nezamlouvá matce, nebude se to zamlouvat ani dítěti".
Jestli si myslíš, že se chci pastorků zbavit tak, že se rvu za střídavou péči (ergo na sebe s partnerem máme daleko míň času a podle Tvých představ i peněz), máš mě za daleko rafinovanější, než ve skutečnosti jsem

nedá mi to, i když jsem nechtěla do této diskuze vstupovat. Jsem v jiné pozici, než Ty, s jinými zkušenostmi, jinými životními peripetiemi za sebou. Já osobně se domnívám, že střídavá péče je velmi, velmi choulostivá záležitost. Nejsem apriori proti ní, pokud to vyhovuje VŠEM zúčastněným. Říkáš, že by to měl být standardní model pro ty páry, kde se oba chtějí starat. Ale - zkus si představit situaci, že tedy se oba chtějí starat, ale každý má o té péči zcela jinou představu. A úřady, které o takové péči rozhodují, zajímají až ty "velké" věci, ty které dítě třeba ohrozí - pak řeknou - takhle ne. Ale to, že např. škola je pro jednoho z rodičů okrajová záležitost, nestará se o ni, nestará se, zda dítě něco umí, zda má úkoly, pomůcky a pod., zatímco druhý se snaží dítě podpořit v tom získat kvalitní vzdělání (a že tedy neznám dítě, které by se zcela dobrovolně, samo od sebe a samostatně učilo - je třeba je honit...) Tohle žádné úřady nezajímá, nicméně to může zásadně ovlivnit život toho dítěte... Pro jednoho je přijatelné se před dětmi opíjet, pro druhého se to zdá velmi nevhodné. Přesto se chtějí starat oba - nebo to aspoň tvrdí. Jak bys to řešila v těchto případech? Když by podle tebe střídavá péče měla být jako varianta č. 1?
Vím, samozřejmě se dá argumentovat tak, že teda matka (či otec, to je jedno) vybral/a pro své budoucí dítě nevhodného rodiče a teď už tedy nezbývá, než aby se důsledky nesly celoživotně, ale ... to dítě si nevybralo, že. Prostě mně se zdá, že NAŘÍDIT střídavou péči tam, kde k tomu nejsou svolní všichni zúčastnění, je špatně. Protože na prvním místě by mělo být dítě. Co bych třeba nařídila, je nějaká společná terapie, mediátor, cokoli, co pomůže vylepšit vztahy mezi rodiči (i jejich dětmi) natolik, aby třeba k té střídavé péči sami dospěli, pokud by jim to vyhovovalo, ale za situace, kdy byť jen jeden zúčastněný nesouhlasí, ji považuji za variantu špatnou.

Tedy, nenadřazovala bych střídavku nad jiné druhy péče o dítě po rozvodu. Mám dojem, že nadřadit střídavku bys právě ty chtěla.
Slovo pastorek mi opravdu evokuje něco, někoho nežádoucího. Prostě to tak cítím. To slovo se mi nelíbí. Nikdy bych tak partnerovy děti nenazvala (nemám partnera s dětmi ).
Jo, a je mi fakt úplně jedno, jestli se chceš nebo nechceš nevlastních dětí zbavit, a proč tak moc prosazuješ střídavku.
Pokecaly jsme, sdělily si navzájem své názory, ale už je to dlouhé, není k tomu víc co říct a nebaví mě to.

mne sa to velmi nepaci
a lutujem deti ktorych rodicia si to presadili. Dieta takto prakticky nema domov. Je to velmi nestastne riesenie a viem o com hovorim. Zazila som dievcatko ktoreho rodicia to takto isty cas riesili a mala plakala, ze uz sa nechce takto stahovat, ze chce ostat len u maminky, alebo len u ocka, len nech uz ma domov. Viete si predstavit, ze kazdy tyzden iny pristup, ine naroky, iny rezim? Ja by som sa zblaznila, byt to dieta

mě spíše skutečně překvapilo, že se toho výrazu dnes používá. A teď se znemožním - ale já skutečně celý život nedomýšlela, co je to ta "Její pastorkyňa", i když Preissovou i Janáčka jsem v různých souvislostech ve školách potkala. Vlastně mne tahle debata obohatila češtinářsky. U Jenůfy jsem moc pozorná holt nebyla, vím, že to byla schovanka, ale víc mi nedošlo. Ale netajím se svou natvrdlostí.

Je jasné, že každý výraz má takový smysl, jaký mu dáváš a myslím, že Ty to hanlivě necítíš, říkáš "mí pastorci" a to ten výraz snad i zjemňuje. Mně se dost nelíbí, ale je to asi skutečně pocitové a také z překvapení, neznala jsem tento význam a dnes jsem se ptala u nás v práci, nezná ho v této souvislosti nikdo. Ale zřejmě se prosadí, skutečně je to jednoslovný výraz bez opisování a vysvětlování - jako třeba tohle je Petrův Pavlík nebo Pavlův Petřík z prvního manželství apod.

Bolelo by mě myslím u srdce, kdyby takhle moje děti někdo označoval, no ale jak říkáš, nemusí to opravdu být myšleno zle a zřejmě to usnadní komunikaci zejména v příštích časech, kdy žel už málokteré dítě bude žít v úplné původní rodině.
Zvykneme si.
Maceško ahoj

Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak otcům v našem státě může projít neochota finančně zabezpečit děti z předchozího vztahu. Otec mých dětí řeší své osobní spory pouze prostřednictvím soudu, se mnou není v kontaktu, a děti si nebere. Soudem určený styk odmítl, se svou současnou družkou má jedno dítě, ta má jedno dítě z předchozího vztahu. Otec dětí šel na rodičovskou dovolenou, jako důvod uvedl styk s dětmi, což nesplnil. Nyní změnil zaměstnání za poloviční mzdu. Dcera je TP, já pracuji na zkrácený ůvazek. Děkuji za odpověď.

Takže si myslíte, že otec, který třeba rodinu neopustil si nemá právo založit novou rodinu? To má být třeba do 40 let sám, a pak to má zkusit? A matka, která odešla za hlasem svého srdce a má s ním dítě, to nevadí? nepřipadá Vám to trochu nezpravedlivé?

Taky mame negativni zkusenosti se soudem. Soud u nás uprednostnuje jen a jen zeny!!!! Nam s manzelem se narodilo miminko a co myslíte, samozrejme byvala zena si opet jako kazde 3 roky nechala zvysit vyzivne. Soud ho samozrejme zvysil protoze byvala zena je chudinka samozivitelka a nic nema ale otec je ten spatny, co tam uvedla. Pritom manzel byl nezamestnany a pred tim a nyni ma daleko mensi prijem nez byvala zena. A aby toho nebylo malo, musel doplatit vyzivne zpetne do 3 mesicu. A z ceho asi, kdyz jsme byli zivi z porodneho, to nikoho nezajima. Ale soud pry, ze manzel byl nezamestnany umyslne, aby mu nezvysili vyzivne, pritom o tom ani nevedel! No a jeste, ze si soud mysli, ze si manzel financne polepsi, tudis se vyzivne zvysuje. Tak a kde ma byt spravedlnost????

Jak je vidět, tak rozum pohromadě mají převážně jen ženský, který prožívájí oboustranný strasti s placením alimentů a taky se mně líbil příspěvek od Macessky pro Myšku v únoru o nové rodině matky. V podstatě je to u nás tak, že po rozvodech před 6ti lety mně připadlo výživné na syna a partner musí platit výživné na dvě děcka. Spolu máme 6tiletého syna a jeho bývalá teď má skoro 3letou dceru. Co tři roky nás-paní milionářová díky novému partnerovi,což nemůžeme prokazatelně podložit- dává k soudu kvůli malichernostem, zatímco já se po celou dobu spokojím s tím co mám, není toho sice moc, ale dá se s tím vyjít, pokud má ženská ještě aspoň minimální příjem (třeba mateřskou, která za mě byla necelý 4 tisíce!!!). Podruhé uspěla s minimálním zvýšením, protože nám od prvního rozsudku přibyla další vyživovací povinnost a ona záměrně uvedla o několik tisíc nižší příjem tehdy partnera(nyní manžela), který nebyl u soudu oficiálně doložen narozdíl od mého coby partnerky otce navíc na MD...soudkyně tehdy vycházela ze srovnatelného příjmu obou stran a naštěstí paní soudkyně byla velice vstřícná a soudná k oběma stranám stejnou měrou a navíc se mého partnera ptala, jestli je pro něj dostačující tvrzení matky nebo má jednání odročit než bude příjem jejího partnera vyžádán. Bohužel to máme přece jen kus cesty a partner musí chodit do práce, abysme měli z čeho žít a platit ty zkurvený alimenty, a proto pokorně souhlasil s návrhem soudkyně a vyfasoval o 200Kč víc na syna 10let (z 1500 na 1700) a o 300Kč víc na dceru (z 2000 na 2300) 13let. Mimochodem já na staršího syna (alergika)stejného věku jako partnerův syn dostávám 2000Kč po celou dobu-opravdu nestojí za ty nervy dělat všem ze života peklo kvůli pár stovkám-a kdyby se nad sebou každej zamyslel, tak by určitě zjistil, že se dá uskromnit a i s málem vyjít. Teď jsem přes 2roky na ÚP a skoro 2roky bez příjmu a mladší syn se od 3let trvale léčí. Opět máme na krku soudní předvolání o zvýšení alimentů a i přes jednoznačnou situaci zhoršení poměrů v naší rodině máme velké obavy, že nám nebudou argumenty nic platné v našem spravedlivém státě a s jinou paní soudkyní, která si opravdu dává záležet na všech dokladech včetně vyslání sociální kontroly až k nám domů.... v rodině matky je příjem nyní mnohem větší ač jim přibylo další děcko (asi o 12tis. a to nepočítám ty 4tis.výživného, který když započtu na obou stranách, tak bude rozdíl asi 18tis.-u nás plus ty moje 2tis.výž.), otec těm dvěma vždy kupoval kvalitní a hodnotné dárky. Teď jsme díky jednomu příjmu v dluzích, které asi nikoho zajímat nebudou. Je to u nás hodně složitý a pokud člověk nezná podrobnosti, tak se jen těžko soudí, jaký to může mít průběh. A ti co lamentují nad tím, že jim výživný nestačí, ať si to propočítají měsíčně a budou se divit jako já, když jsem zjistila, že z výživnýho otce mají děcka zaplacený téměř všechny nezbytný denní náklady a ještě zbude na to ostatní, přičemž by na matku připadlo snad už jen to bydlení a osobní péče, která je s věkem méně náročná, protože jsou děcka samostatný a naopak mohou v mnohém pomoci!!!!! Tákže co z toho plyne - člověk žije akorát v neustálém napětí, cože si zas nenažraná matka usmyslí, ubíjí tím celou svou rodinu a ani neví jak mu ubíhá čas pod rukama a o vztahu s patrnerem ani nemluvě. Děcka jsou akorát takovým prostředníkem pro celoživotní trestání otce!!! a matka si vesele užívá a dopřává blahobytu-alespoň v našem případě-netvrdím, že to takhle funguje všude-jak už bylo řečeno, záleží na všech okolnostech. Jen pro představu: každá návštěva děcek nás vyjde kolem 1,5-2tis.Kč=cesta 500Kč nějaký výlet nebo jídlo 500Kč dárky 500-1000Kč. A PRO LENKU: vše je moc krásné, než přijde krutá realita, která je v dnešní době opravdu nemilosrdná. A prokazovat cokoli v neprospěch alimentů je pokusem o sebevraždu, o kterou se nyní pokouším, abysme si i my jako rodina mohli aspon jednou po 7 letech soužití zajet s dětmi na dovolenou (vzhledem ke zdravotním stavům by měli absolvovat i ozdravné pobyty)..... Všem pevný nervy a otcům, kteří nejsou úmyslní zmetci taky nějakou tu radost ze života*****

Zdravím zdejší většinovou populaci žen.Jenom pro příklad platím na dvě děti chodící do ZŠ 9.tis měsíčně a bejvalka , aby nemusela dělat tak si novým přítelem pořídila další dítě .
Taková perlička z rozvodu , bejvalka konstatuje " JÁ nikdy dělat nebudu a ještě když mne naštveš budeš živit i mne ". Vykládat o nezodpovědnosti mužů je velká blbost ukřivděných dam , které akorát vykládají jaký jsou "samoživitelky" chudácí.

Přeji hezký den.Manželka podala návrh na zvýšení výživného,proti čemuž nejsem a 8let jsme se na tom vždy dohodli.A každé dva roky jsem ho zvyšoval,bral děti k moři kupoval jim oblečení,platil jimkroužky, výlety a spoustu dalšího.
Letos si nanželka dopřála luxusní dovolenou(sama)a děti nikdy nikam za osm let nevzala.Opravdu nikam,ani na bazén.
Minulý týden podala žádost o zvýšení výživného i když věděla že je moje manželka těhotná.Prosím o radu jestli když nyní manželka požádala o zvýšení výživného bude přihlíženo k jejímu těhotenství a budoucímu poklesu příjmu(termín má na jaře),nebo si musím po porodu požádat o snížení.A jde to vůbec?Četl jsem že to lze jednou za dva roky.
Děkuji moc za radu.

Můžete mi prosím poradit jestli musím platit výživné i za červenec,když jsou děti celý měsíc u mě?

tak vidím,že se tu píše asi hodně ex s děckama na krku-to ale neznamená,že si určíte přemrštěné aloše a čekáte,že ty vaše děcka budou jeho poslední!když chce mít novou lásku a s ní dítě,proč jako ne!Nemůže za to,že jste stály za nic a tak se na vás vykašlal!Vy když si najdete nového chlapa,taky třeba budete chtít další dítě a nikdo vám zakazovat a závidět nebude!No jo-děcka záminka,jak se snažit řešit kopmlexy a bývalého strhnout z kůže za každou cenu,jen proto,že vás nechal kvůli jiné!

Dobry vecer
Chtela bych si overit par dotazu.S ex nezijeme spolecne, jsme rozvedeni ja ziju s 2 detmi v UK a otec deti v Cechach.Dceri je 16let a synovi 7.Chci zazadat o vyzivne nevim jak a kde tady v cizine a dalsi vec mladsi syn nema otce v rodnem liste ale je jeho biologickym otcem.V dobe narozeni syna jsme byli uz rozvedeni.Takze chtela bych znat postup kde a jak zacit.S pozdravem a dekuji za odpoved Marta