Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu. Je mi třicet let a po nevydařeném manželství jsem si našla přítele, který mi ve všech směrech vyhovuje. Až na to, že potká-li jakoukoliv ženu, tak se mi zdá, že mu přeskočí. Hned začne šíleně flirtovat, chválit ji, koketovat s ní atd. a to pochopitelně i přede mnou (co se děje, když u toho nejsem, to nezjišťuji).
Možná bych ještě měla napsat, že jemu je 50 let, ale vzhledově, duševně prací, i vykonávaným sportem je velice zajímavý. O sobě myslím, že jsem také atraktivní a hlavně jakkoli nezávislá na něm. Našli jsme se při sportu, který nás oba velice baví a nyní ho absolvujeme spolu. O jeho chování si myslím, že mě chce jednak pozlobit (i když neřeknu ani slovo a i když se ptá, co se děje, tak tvrdím v klidu že nic, ale určitě vnímá, že mi to vadí), ale jinak má toto chování k ženám jednoznačně v povaze. Je pravda, že mi to ale děsně vadí, beru to vlastně i jako urážku. A - bohužel je to pro mě neakceptovatelné. Jenže jinak je to pro mě skvělej chlap, který mi úžasně pomáhá s mým synem, i o mě se stará a cítím, že hodně investuje do naší budoucnosti. Kudlanko, pomohla bys mi, prosím, vymyslet nějaké řešení? Moc se mi nechce říkat mu otevřeně „Miláčku, prosím, neflirtuj, já žárlím..." ale takto to také nepůjde, protože tím, jak hodně sportujem, tak se samozřejmě pohybujeme mezi mladými ženami a já stále častěji a déle bývám na něj vnitřně naštvaná; ubírá mi to sílu a hlavně chuť si vychutnat jiné bezvadné věci, které zažíváme spolu... Děkuji moc za váš čas a radu, Lucka ODPOVĚĎ: Milá Lucinko, V podstatě sis odpověděla sama - píšeš: „je to pro mě neakceptovatelné". Podívej, když je pro někoho něco neakceptovatelné, tak to prostě nebere a šmytec. Dejme tomu, že by ti ráno, místo pusinky na probuzení, vrazil pěknou facku. Taky bys přemýšlela, jak mu dát najevo, že by „tohle neměl"? A on ten tvůj přítel dělá něco podobného. Stoprocentně ví, že ti to vadí, dost možná, že ho to i baví (když vidí, že žárlíš, že jsi z toho smutná). Takže máš jednu jedinou možnost. V nějakou příhodnou klidnou chvilku mu říct: „Miláčku, chápu, že ti dělá dobře, když si takhle zvyšuješ sebevědomí, ale mě to vadí. Takže nezlob se, ale i když tě mám moc ráda, tohle prostě nezvládám a hlavně - nechci ani v budoucnu se s tím trápit. Proto se rozhodni, nechávám to na tobě. Buď budeš s námi, nebo s těmi všemi ostatními." Pochopitelně, připrav se na to, že tě bude zapřísahat, že si to vymýšlíš, že to tak není, atd. - ale pokud by to tak opravdu nebylo, tak bys si toho přeci ani nevšimla, že? Neboj se o něj. Pokud o tebe opravdu stojí, vybere si tě - nehledě na to, že jsi o tu „dvacku" mladší, bych neměla žádné mindráky... A - mezi námi holkami - takových hodných padíků přeci můžeš mít plno, ne? Trošku víc sebevědomí, holka... d@niela P.S. Neřešila bych to ale do Silvestra, nač si kazit svátky :-)))
|