O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení
Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

TAK TROCHU ZADANÝ MILENEC PDF Tisk E-mail
Úterý, 07 říjen 2008
Přejít na obsah
TAK TROCHU ZADANÝ MILENEC
Strana 2
Strana 1 z 2

Ahoj Danielo.. Topící se stébla chytá, znáš to? :) A tak i já hledám pomocnou ruku všude možně a to je důvod, proč jsem se rozhodla ti napsat. Je mi teprve 20 let, ale mám za sebou už dost mužů.. na svůj věk určitě, myslím, že až dost :-) Před necelým rokem jsem nastoupila do nové práce, kde se mi jeden můj kolega stal osudem.

 

 

 

 

      Ze začátku jsem ho nenáviděla, byl protivný a testoval co vydržím.. postupem času jsem se začali sbližovat, zjistili jsme, že toho máme společného víc, než bysme předpokládali, naše konverzace byly delší a delší, měly čím dál tím větší hloubku. Už tenkrát mě bylo jasný, že je to neuvěřitelně sexy chlap, kterej mě přitahuje a pomalu se mi do hlavy nutila myšlenka a chtíč.

 

 

     Našemu prvnímu polibku předcházeli neskutečně dlouhé "námluvy" ... dlouhé pohledy do očí, nenápadné doteky.. a když jsme se po opravdu dlouhé době poprvé políbili, podlomily se mi nohy. Martin je pro mě "pan božský", i když je o 19 let starší než já. Je krásný, sexy, rozumím si s ním, máme naprosto stejný smysl pro humor, umíme se pohádat a pak se tomu zasmát, sex s ním je skvělý, představuji si ho jako někoho, vedle koho bych dokázala zestárnout. ALE... je kapku ženatý. Už dvacet let, má dvě děti, 17ti letou dceru a teprve 4letého syna.

 

      Znám jeho ženu. Můj problém není v tom, že bych po něm žádala, aby je opustil a byl jen se mnou. To ne. Nikdy bych po něm nic takového nežádala. ANi se o tom nebavíme. Mám ho ráda. Mám ho moc ráda. Jsem vděčná za všechny chvíle, kdy ho můžu vidět. A vím, že mu na mě záleží. Ať už jakkoliv, ale záleží. Jenže.. - já nevím. Nemůžu se s tím sama nějak vyrovnat. Mám deprese, protože moc dobře vím, že to co děláme, není dobré. Že tím ubližujeme spoustě lidem.

 

      Už jednou jsem se rozhodla pro definitivní konec. Ale.. moc dlouho mi to rozhodnutí nevydrželo. Jediná možnost, jak náš vztah ukončit, je sbalit si kufr a odjet někam pryč, na delší dobu. Zkusit zapomenout. Anebo pokračovat.

 

 

Co bys dělala ty?

Jak vytěsnit z hlavy výčitky svědomí?

 

 

 

Eva 

 

ODPOVĚĎ:

 

 

 

Milá Evo,

 

      vždy máš dvě možnosti; je na tobě, abys si každou promyslela a pak se pro jednu rozhodla. Jestli ještě nějakou dobu pokoušet osud a vybrat si příjemné chvilky spolu s oněmi hořkými myšlenkami, nebo to ještě jednou sama od sebe zastavit. Nemyslím si, mj., že jsi první a jistě ne ani poslední, se kterou je tvůj přítel své ženě nevěrný. Určitě v tom "umí chodit" líp než ty...

 

 

 

 

 


Předchozí - Následující>>
 
< Předch.   Další >
[Zpět]
[CNW:Counter]