 Máme syna 29 let, který při nehodě na motorce utrpěl úraz, který bude mít pravděpodobně vliv na jeho plodnost. Po vyšetření lékaři mu bylo řečeno, že pokud by nemohl mít vlastní děti, jistě jde všechno řešit ještě dalšími způsoby. O víkendu se u nás doma rozbouřila diskuze, zda v případě, že by nemohl mít vlastní, by přijal děti partnerky, případně jakoukoliv další formu – adopci atd. Jeho partnerka, se kterou je už dva roky, totiž děti v každém případě chce, jenže syn prohlásil, že on nechce jiné dítě, než svoje! U něj prostě přes to vlak nejede. A jak říkám, jeho partnerka děti za každou cenu mít chce. Igor
S manželkou
jsme mu říkali, že je zbytečné cokoliv plánovat, že třeba to „vyjde“, nebo
změní názor, ale on je zarputilý a chce to všechno „řešit včas“. Osobně si
myslím, že je to blbost, my jsme podobnou situaci sice řešit nemuseli, ale znám
plno párů, kteří mají dítě „přes manželku“, nebo adoptované, tedy úplně cizí,
nebo se rozhodli žít spolu jen oni dva. Hodně párů, které žijí samy, je
šťastných, někdo by třeba děti mít mohl, ale nechce je. Každý jsme přeci jiný a
mít dítě není povinnost.
Pokud ale jeho
partnerka bude trvat na dítěti, bylo by nejspíš vhodné, aby vztah ukončili,
jenže to asi ona neřekne. Syn totiž není
žádný bezdomovec. Nechci tím říct, že u ní majetek hraje roli, ale přeci jen
jsou jeho možnosti podstatně jiné. A s ním má absolutně jiné možnosti. Takže ona asi na ukončení vztahu trvat
nebude… (Čímž nechci o ní říkat nic špatného, ale je to fakt, který také hraje roli.)
Poraďte mi, prosím,
jak byste podobnou situaci řešili vy.
IGOR
|
