O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
Přihlášení
Anketa
JAKPAK JE DNES U NÁS DOMA? - RYBA, JAKOU STOPRO NEMÁTE! |
![]() |
![]() |
![]() |
Pátek, 22 prosinec 2017 | |||||||
![]()
Takže i když všude se smejčí i za skříněma, pečou rohlíčky, kolečka, ořechy, vosí hnízda, perníčky, a co já vím ještě, i když se lidé snaží nakoupit všechno možné a nejspíš i nemožné (jen aby nebyli pomluveni), já se oddávám přestavování, tahám různé skřínky z jednoho kouta do druhého, případně z jednoho pokoje do druhého, abych poté zjistila, že lepší to bude, když změním nejen umístění, ale i barvu. A semhle by se hodily polštářky...
Nějak mi při té mé úžasné zábavě nedošlo, že Vánoce už nepřicházejí, alébrž jsou téměř tady, že se téměř přezouvají za dveřmi - a já tu nemám lautr nic, čím bych je uctila. Přitom - v komoře spí svůj dlouhý sen překrásný stromek (umělý, pochopitelně, ale téměř k nerozeznání od pravého), na policích leží kvantum škatulek, škatulí i óbrškatul s nejrůznějšími ozdobami a zdobením (mám i staré, ještě korálkové ozdobičky, heč!) a budou tam dozajista spát minimálně do příštího roku. Ne, prostě letos mi nějaké to svátkování opravdu nesedlo.
Jednak jsem se dlouhodobě prochcípávala ze dne na den, z široké plejády všemožných antibiotik mám žaludek už nafuj, a teď, když už se to snad všechno hlo k lepšímu, dala jsem se do vylepšování svého hnízdečka. Víte, tak jak některé dívky a ženy řeší nepříjemné i smutné situace nakupováním či jídlem, řeším já je stěhováním. A jídlem. Tím taky... Bohužel... Vánoční cukroví jsem jen ochutnala u jedné kamarádky a pak ještě na posledním letošním jednání naší jihoměstské Kulturní komise; ňam. Ale jinak - odstup satane, i tak bych potřebovala spíš kalorie ze sebe odškrabávat, než přidávat...
Jenže - jednoho dne jsem na úžasném pinterestu (už několikráte jsem vám tenhle web vřele doporučovala) spatřila něco tak úchvatného, že to se jednoduše nedalo jen tak opomenout... Pečeného krokodýla. Ne, nelekejte se, je to vlastně lautr obyčejný štrůdl z lístkového těsta, jen poněkud jinak tvarovaný. Ale protože mám kamaráda, který si čirou náhodou krokodýly nesmírně oblíbil, rozhodla jsem se mu toho jednoho urobit. Ale aby to nebylo jednoduché a běžné, nepéct ho se sladkou náplní, ale na slano... Přivedl mne na ten nápad i jeden z dotazů do kudlanky.
![]()
Nakonec jsem ovšem zvolila před hlavním pečením podniknout jedno zkušební, a tak jsem upekla rybu - ne, asi to není zrovna kapr, nevím, co za potvoru mi z trouby vylezlo, ale mohu vás ubezpečit, že je neskutečně lahodná.
Suroviny:
Mleté maso (pokud možno kvalitní) Klobásky Vejce Okurky Sušená rajčata Sýr Pepř, sůl, pálivá paprika Černé olivy
Postup:
Maso jsem na pánvi orestovala, slila vysmažený tuk. Klobásky nakrájela na kolečka, orestovala, slila vysmažený tuk. Vejce uvařila, nakrájela na kostičky. Okurky a sýr jakbysmet. Stejně tak sušená rajčátka a olivy. Když mleté bylo zase studené, dala jsem ho do mixéru a zlehka projela. Z té trupelnaté potvory byla lehounká nadýchaná drť. Nakrájené klobásky, také vychladlé, jsem rovněž lehce projela mixérem, a pak už jen vhazovala do mísy, plus nakrájená vejce, okurky, sýr, koření i pár těch oliv. Nepíšu schválně kvantum, je to na vás, pokud se to rozhodnete zkusit, abyste si sami určili, kolik čeho. Nebojte se moc té pálivé papriky, pokud je to pro dospělé… Zamícháno, a už teď by to byl základ na super salát – přidat trošku majonézy na spojení, jéje, bylo by to zase něco jiného!
Ale já tak vrazila syrové vejce, zamíchala a už rovnala na vyválený plát. Taktrochu jsem si to už vyvalovala podle předpokládaného tvaru – tj. úzká tlamička, široké tělo a u ocasu zase zúžit. Jo, zkoušela jsem to i nařezat a překládat jak u toho krokodýla, ale výsledek nejni zrovna malebný, Ovšem i tak se to upeklo suprově.
![]()
V podstatě se jedná o to, aby se upeklo hlavně to těsto, protože vnitřní ingredience jsou už hotové, rovnou jedlé. A ještě něco důležitého: nechte si kus těsta bokem. Až bude ta tlustá roura skoro hotová, upečená, přidejte teprve ke konci vytvarovaný ocas a dopředu ploutve. Pokud byste je dali současně, jistojistě by se vám spálily… Mně bohužel nevyšlo těsto na tu horní ploutev, to tedy až příště, až budu péct ten „dárek“. Pevně doufám, že se mi povede stejně dobře, jako tento… A ještě jedno: vřele doporučuje vytaženou potvoru položit na vrstvu savých ubrousků nebo kuchyňských utěrek. Nebude to pak téměř vůbec mastné, jen lahodné.
Taky si pak budu muset dát víc záležet na „sochařské“ práci :-))).
Drahouškové moji, hodně štěstí a braňte si zdraví. Doba je teď poněkud bláznivá; dávejte na sebe víc pozor… nic se nemá přehánět, ať se tu všichni ve zdraví zase sejdeme za těch pár dní.
d@niela
|
< Předch. | Další > |
---|