Já snad neznám chlapa, co by neměl rád guláš. Znám plno chlapů, co ho umí vařit. Znám jich ale i plno, co ho uvařit neumí. Guláš, jak známo, patří, takříkajíc k „rodinnému stříbru" a tak se recepty na něj dědí z generace na generaci. Zdědil jsem ho po babičce a dělám ho docela jednoduše - žádné extrabuřty... Uznávám obecně známý fakt, že nejlepší je ten z hovězí kližky.

     Kližka je druh masa, který má rád málokdo, ale podle mě se dobrý guláš z ničeho jiného snad ani dělat nedá. Osobně ho mám rád, navzdory přiblblým nařízením Evropské unie, když je hezky rozleželý - to znamená tak druhý až třetí den po jeho uvaření. To je ale věc osobní chuti. Ale teď už vám předám můj recept:

Hlavně to chce kousek hezké hovězí kližky - asi tak 1 kg...

     Nakrájejte si nahrubo hodně cibule - asi tak tři. Rozetřete 3 - 4 stroužky česneku se solí a maso si nakrájejte na kostky. Já osobně nikdy u guláše nic z masa nevyřezávám a nevyhazuju. Kližkovaté kousky jsou žádoucí. Je to zdravé na klouby, tak proč se toho vzdávat a potom mít bolavá kolena že ano... U kližky je jen trochu obtíž v tom, že ať máte nůž sebeostřejší, jde to ztuha.