O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
Přihlášení
Anketa
PANGASIUS - JÍST ČI NEJÍST? |
Úterý, 18 srpen 2015 | ||||||
Strana 2 z 2
Tohle je ještě celkem odlehčená forma, ke mě se dostalo něco podobného, ale s ještě drastičtějším vylíčením toho, čím jsou ryby krmeny. Kdo tyto "skutečnosti" zjistil se nikdy nedovíte, možná je to jeden z mnoha spamů kolujících po internetové síti. Ovšem můžu posloužit něčím podobným v češtině:
Existuje však ještě nejméně jeden závažný důvod, proč v našich podmínkách raději konzumovat ryby sladkovodní. I když odhlédneme od stále se zvětšujícího zamoření mořských vod různými toxickými odpady včetně ropy a tuto skutečnost nebudeme brát do úvahy, většina mořských ryb, které se dostávají na náš trh (ať již v jakékoliv formě), pochází z farmových chovů. Tyto ryby již nežijí v přirozených podmínkách volného moře, ale ve stísněných prostorách chovných klecí. Mimo stresu, který nepříznivě ovlivňuje i kvalitu jejich masa, na ně působí i mnoho jiných negativně působících faktorů. Přestože jsou jsou chovné klece s rybami umístěny přímo v moři, v těchto stísněných prostorách nemohou ryby najít dostatek přirozené potravy a musí být proto dokrmovány.
K tomu jsou využívána především průmyslově vyráběná krmiva, která obsahují různé chemické příměsi používané jako konzervanty. Malý prostor, který je jim vymezen, má za následek nejen mechanická poranění způsobená otěrem ryb o sebe a o stěny klecí, ale rybám hrozí hromadné infekce spojené se zaplísněním poraněných míst, z čehož pramení i zvýšené nebezpečí invazivního napadení ryb cizopasníky.
Proto jsou do chovných zařízení aplikovány dezinfekční roztoky na vyléčení plísní, nervové toxiny sloužící k likvidaci cizopasníků a u chovu lososů je navíc v potravě podávána i látka, která zbarvuje maso těchto ryb na požadovanou červenou barvu. Podle dostupných údajů se tak ještě před několika lety například v Norsku spotřebovalo průměrně 1,5 tuny antibiotik na vyprodukování 1 tuny lososů. A to už je určitě množství vhodné k zamyšlení.
O "čerstvosti" mořských a cizokrajných ryb u nás v podstatě nemusíme ani diskutovat, cestují přes půl planety skoro všechny (jen mi není jasné, proč by se nemohl i pangas dovážet chlazený, když u spousty dalších ryb to možné je). Proto je daleko lepší si koupit živou rybu na sádkách nebo v rybárně, kde vám ji případně hned i zabijí a upraví podle přání.
A aby to nebylo tak jednoduché, tak tady je odkaz na výsledky prověření zdravotní způsobilosti ve Státním veterinárním ústavu:
Pravdou je, že ryby chované ve farmových chovech nemůžou mít stejnou chuť, jako ryby žijící divoce. Jsou krmeny peletami, které nejsou jejich přirozenou potravou. Dále je jasné, že klecový chov nedává jednotlivcům dostatek prostoru, proto se zákonitě objevuje více chorob, které se v normálních podmínkách objevují také, ale v menší míře. Proto je nutné používat léčiva pro udržení dobrého zdravotního stavu rybí osádky, ale není to pouze pangasius, týká se to všech farmově chovaných ryb. Berme to jako nutnou daň pro udržení divoké rybí populace v jejím přirozeném prostředí, lidská spotřeba je větší, než je rozmnožovací schopnost ryb a dalších vodních živočichů žijících volně, schopna zvládnout. Na chovatele je však v současnosti vyvíjen soustavný tlak veřejnosti, který je nutí ke zmenšování množství jedinců v klecích a tím i ke zmenšování množství používaných léčiv, a k používání krmiv, majících podstatně blíže k normální potravě divokých ryb.
Takže závěrem bych řekl pouze tolik:
MICHAL
|
< Předch. | Další > |
---|