Od malinka jsem měla ráda citróny. Loupala jsem si je a jedla jako pomeranče. Takže když moje jedenáctiletá dcera přišla s nápadem upéct citrónové trojúhelníčky, okamžitě jsem souhlasila. Musím přiznat, měla jsem celkem obavy, neboť tento druh dezertu mi byl z Čech absolutně neznámý.

     Věřím ale, že se najde český recept - a určitě budou rodiny, které ho pečou pravidelně, ale já tenhle druh úpravy citrónu viděla v životě prvně.  A to peču celkem často.

    Výsledek mě nakonec mile překvapil. Čekala jsme něco jako citrónový puding na placce těsta – ale i když krém má opravdu konzistenci hutnějšího pudinku – výsledek byla citrónová nádhera (mamka by řekla, že to je citrónový tak, že se až huba stahuje). 

      Aby taky ne, když je tam šťáva ze šesti citrónů... No, a cukru je tam taky absolutně šílený množství.

     Vzhledem k tomu, že se snažím používání cukru omezit opravdu jen “pocukrovávání”, nebudu tyhle trojúhelníčky péct tak často, jak bych ráda. Navíc, když i jen malý kousek je opravdu velmi vydatný a sytý. Je to prostě lahůdka pro zvláštní a speciální příležitosti.

     Když jsem hledala recepty na webu, našla jsem hodně blogů, kde se citrónové trojúhelníčky pečou tradičně jen na Vánoce. Takže u nás zas příští Vánoce… Vám ale vřele zkoušku doporučuju - blíží se přeci Valentýn!

     Recept se skládá z upečené krusty, na kterou se pak naleje náplň. Důležité je, nechat krustu téměř vychladnout.