![](http://leccos.com/pics/pic/rettigova_magdalena_dobromila.jpg) Velcí kluci si hrajou s mašinkama - respektive občas dovolej synkovi, aby se díval, když to táta dává dohromady. Pro nás, velký holky, je toho ke hraní málo. Vzpomínám, jak - když ještě byla dcera malá - jsme vždy před Vánoci "uklízely" panenky.
Všechny umýt, pokud měly vlásky, tak je vyšamponovat a načesat, vyprat jim oblečení, případně ušít nové. Tak jsem si mohla jednou za rok bez zábran hrát s panenkami. Ale teď ani nevím - hrají si s nimi ještě ty dnešní malé ženské? Nebo i panenky skončily s příchodem počítačů a mobilů? V knihovně mám "oddělení" hodně starých knížek. Mezi nimi jsou i kuchařky. Vím, že hodně lidí je sbírá, že mají kuchařky o všem možném, však mně se jich za život taky hodně sešlo. Ale ta, kterou jsem si teď vytáhla, je hodně stará. Z poloviny devatenáctého století. Její autorka, paní Magdalena Dobromila, v ní uvádí návody na 1190 rozličných jídel. Umíte si představit, kamarádky moje, co to znamená, umět uvařit tolik druhů všeho možného dobrého? A to se paní Rettigové ještě povedlo přivést na svět a jedenáct dětí. Tři brzo zemřely, ale stejně... Do života jich vychovala osm. To, že byla velkou vlastenkou, pak i spisovatelkou, že byla i nesmírně společenskou dámou, to dost možná víte. Mám takový nápad - zkuste se na malý okamžik přenést do doby, dejme tomu tak před sto třiceti léty, ze které je ta má kuchařka. A já vám z ní teď něco opíšu... Z knížky, která je opravdu pohádková... ![](http://obrazky.kudlanka.cz/kucharka.jpg)
Žádné z poučení nesmí se pokládati za zbytečné, neboť nedopatřením a neopatrností hospodyně, mnohá věc porušení béře aneb docela se zkazí a značná škoda se způsobuje. Polívka - toť základ každé větší i menší hostiny. Dobrý znatel soudí dle polívky na celý oběd; každá kuchařka musí tedy býti toho bedliva, aby jak náleží chutné polívky připraviti uměla.
ŽELVOVÁ POLÍVKA Želvy hoď do vařící vody a nech vařiti, až se dá povrch sloupnout. Pak odstraň z nich hned kůži, žluč a střeva. Jsou-li v ní malé žluté vejce, přidej je naposledy k polívce. Dej na kuthan máslo, všechnu zeleninku, cibuli, marjánku, pepř a muškatový oříšek, přeper želvu a nech ji na tom dusiti, podlij trochou čisté rybí polívky, 6 lžic dobrého vína, 1 lžíci rumu, citronovou kůru a šťávu. Je-li želva měkká, rozkrájej ji na kousky a dej hned do mísy. Nalej na tu zeleninu polívku a nech ji zvařiti; mezitím udělej žlutou jíšku, proceď polívku na ni a nech ji povařiti, je-li řídká, rozkloktej do ní několik žloutků a nalej do mísy na rozkrájenou želvu.
Kuchařky byly vždy velmi důležité a dědily se. Díky tomu mám pár těch "vetchých, poškrábaných, popsaných knížek, plných vložených lístečků s rozličnými recepty. V téhle kuchařince je i pár korespondenčních lístků či listů vytržených z tehdejších kalendářů - jsou na nich nejen vzkazy, ale i recepty. Moje kuchařka byla kdysi v majetku Anny Dvořákové, manželky Antonína Dvořáka, jinak prabáby mého zesnulého manžela. Dostala jsem ji tenkrát, před léty, k narození mé dcery od manželky jejich syna Antonína. Mám ráda historii věcí, je příjemné vařit podle receptů, které snad někdy jedli u Dvořáků... (Ale želvy ani žabičky neeee) d@niela
|