Tak jsem se rozhodla, páč jsem občas experimentátorka a pokud se dílo zadaří, proč se nepodělit, he? Ale ještě předtim, pro případ, že by se počínající Alzheimer zabydlel v mym mozku natrvalo a rozcapoval se tam, musim vám napsat, kterýže to jídla opravdu miluju.

1. brambory, nejlíp v podobě kaše, občas vylepšený strouhanym čedarem, nebo pečenym česnekem a špetičkou majoránky. A k tomu párek nebo opečenej luncheon meat alias českej lančmít nebo domácí karbanátek nebo sekanou nebo muj excelentní gulášek — výsledek sice vypadá (obzvlášť, když všechno pěkně zamíchám dohromady), jakoby to už někdo přede mnou sněd, ale já to miluju

2. máminy obrácený řízky, opečený a pak upečený na peřině z rozpečenejch rajčat, paprik a cibule, to celý navrstvený na bramborový kaši (a rozmíchaný). Když se všechny ty chutě spojí na jazyku, je to lepší, než nefalšovanej orgasmus. Vaginální i klitorální. A možná i oba zároveň, ale nevim to jistě, eště jsem to neporovnávala...

3. čerstvej chleba, ideálně patka, namazaná máslem a posolená (úžasný je máslo Prezident s mořskou solí — taková ta bábovička, co je drahá jako prase, ale skvostný chuti). V létě s rajčetem, tím, co voní, skleníkový oranžový nebrat, maj hovnivou chuť! 
 

4. krupicovou kaši, kterou si vařim sama z krupice a mlíka, navrchu s nastrouhanou hořkou čokoládou a plátkem másla, který se roztejká a spolu s čokoládou dělá grandiózní povrch (ten si nechávám nakonec, jako úchvatný poslední sousto)

5. kuře v sejrovosmetanový krustě — (viz následující recepis)

.