Jak už všichni víte, protože já na sebe vykecám všechno, chodím jako důchodce pomáhat do maličké evropské restaurace. Vařím, meju nádobí, obsluhuju hosty, inu, je to maličká restaurace. Tento a příští týden je šéfka na týden doma, v Polsku a tak tam řádíme s jejím manželem, Američanem Tomem sami. Kocour není doma, myši mají pré, aneb jak se v kraji říká Cat is not home, mauses dance.

     Poslední víkend jsme měli na programu české menu. Každý pátek a sobotu se podává večeře podle některé evropské země, dvě jídla. To hlavní a nejvíc objednávané, bylo krásné české vepřo-knedlo-zelo, k tomu polévka s játrovými knedlíčky, nebo - protože Amíci jsou proti vnitřnostem povětšinou zaujatí - sýrové knedlíčky. O těch můžu říct jediné, už NIKDY!

     Teď tady chci vzdát hold a díky Katce, podle jejíhož komentáře jsem je vařil a dopadlo to výborně:

klasický: 60dkg mouky (polohr), 1 prdopeč, sůl, 1 vejce,1 žloutek, necelý ½ l mlíka, 3 housky - jsou to 3 šišky, vařit cca 20 min.

Jen jsem tam vrznul ještě dvě celá vejce, protože by mi zbyl bílek.

     Strejdovy hrnkové knedlíky jsem zavrhl první. Vařit v hrnečkách pro tolik lidí, to prostě nejde. Já vím, že jsou a existují knedlíky snad lepší. Byl jsem prostě trochu línej, a taky jsem vařil čtyři dávky. Nicméně jsem se věnoval průzkumu problematiky vařby knedlíků a ejhle - ono by toho bylo na samostatnou kuchařku!

Takže začnu od nejjednodušších:

     Vezmeš velký porcelánový nebo skleněný případně kameninový hrnek (něco jako 10 cm průměr a 10cm výška), dáš do něho jedno celý vajíčko (bez skořápky), špetku soli, pár kapek oleje a mlíko. To všecko rozšprudláš a mělo by toho být tak půl toho hrnka. Pak do toho nakrájíš rohlíky nebo bílý chleba. Napěchuješ to tak, aby to bylo všecko pěkně promíchaný a mokrý.

     Pak to všechno (I s hrnkem) dáš do „mikrovlnky" (to je krásný slovo) a sedum minut vaříš. Knedlík poleze s toho hrnka ven, ale nic se neboj, nespadne. Pro víc lidí se to holt musí zvopáknout, nebo musí těch hrnků být víc a vaříš hrnek krát sedum minut.

     O trochu složitější je tenhle z kuchařky "Česká kuchyně pro každého" od Jitky a Karla Hoflerových. Rohlíky (já používám kupovaný polotovar na nádivku), dva hrnky mouky na všechno (to je naše americká hladká), jeden prdopeč a vody na nechutné ale ne řídké bláto. Naleju do formy - takové podlouhlé skleněné vaničky kterou vystříknu olejovým sprejem, moukou nevysýpám, a vlním 8 minut.

Pak tu máme trochu složitější, se sněhem, od Dag z naší kuchařky:

Do misky nakrájíme:

jeden a půl včerejšího rohlíku na kostičky,
přisypeme jeden a půl čtvrtlitrového hrnku hrubé mouky,
2 žloutky,
asi půl lžičky soli,
půlku prášku do pečiva (1 lžička)
a zalijeme jedním a půl čtvrtlitrovým hrnkem studeného mléka.

Pak ušleháme 2 bílky a hned je lehce vmícháme do výše uvedené hmoty.
Vezmeme nějakou formu, která dá knedlíkům tvar.

Mně se osvědčila na bábovku (nejlépe z jenského skla, silikonu, nebo keramiky. NE plechovou !!!!!!
Vytřeme ji máslem a vysypeme hrubou moukou.

     Přesuneme do ní těsto a dáme do mikrovlnky "vlnit". No a pokud máte troubu s výkonem 750W, tak to tam nechte prohánět se přesně 8 minut. ž se trouba vypne, počkejte cca 1-2 minuty, ať se těsto "uklidní" no a pak párátkem popíchejte a už jen vyklopte na talíř a nakrájejte ostrým nožem (mně se ideální jeví ten s pilkou). A je hotovo - můžeme podávat.

     Hned několik receptů už je v Kudlance:  a pak si klikněte ještě tady.

Pro naprosté začátečníky je krásný popis výroby právě zde.

      A ještě jeden recept sem musím chtě nechtě přidat:

Rýchloknedľa od Miro Veselého

     Celé to zasypte polohrubou múkou.

     Štvrť kila, ak máte poruke váhu, alebo deväť nie celkom zvrchovaných polievkových lyžíc múky, ak sa vám váhu vyťahovať nechce. Výrobu cesta môžete zveriť do vrtuliek robota alebo suroviny sypte do hrnca a miešajte ručne varechou. Poriadne zamiešame, takže vznikne pomerne husté cesto. Správne husté cesto z varechy steká pomerne dôstojne a pozvoľna. Ak ho máte príliš riedke, dodajte trochu múky, ak prihusté, pridajte málinko vody.

Poznámka pre mužov:

Na rovinu hovorím, že na hustote cesta príliš nezáleží.

Ak bude príliš riedke, bude sa ťažšie formovať, knedľa nebude mať až taký pekný tvar, ale bude rovnako chutná, takže žiaden strach!

     Keď už voda vrie, odkryte pokrievku, poriadne si pomúčte ruky a vyberte cesto z nádoby. Opatrne, veľmi sa lepí. Vytvorte z neho knedľovitý tvar. Správne by sa to malo robiť na pomúčenej drevenej doske, ale pri troche šikovnosti sa to dá zvládnuť aj v „lufte" v rukách a ušetríte si jedno umývanie dosky. Knedľa bude trochu menšia než po uvarení.

     Opatrne ju čľupnite do vody a zakryte pokrievkou. Varte 8 minút a potom knedľu obráťte hore nohami. Prosto knedľu obráťte tak, aby sa ďalej varila tou stranou, ktorá predtým trčala, prikryte a varte ďalších 8 minút. Čas, prosím, merajte dosť presne, inak sa začne po okrajoch vytvárať sliz ako z hororu...

A jako vždycky vám přeju dobrou chuť
Michal
Další spoustu receptů najdete v Grilovací kuchařce

Komentáře (33)

Zobrazit/Skrýt komentáře Mně k vepřu zelu pasuje nejlíp knedla (u nás na Moravě výraz pro knedlík ) kynutá vařená v páře. Je nadýchaná a dobroučká. : Myška Knedle z prdopeče nedělám. Takže buď kynuté, nebo bramborové, málokdy chlupaté (ale ty jsou taky bramborové). Sladké ovocné knedle (jahodové, meruňkové) opět kynuté vařené v páře, hruškové z odpalovaného těsta (to dělává maminka, já hrušky nemusím), nebo koláčky - knedle - se švestkami z bramborového těsta sypané mákem s cukrem a polité rozpuštěným sádlem. březen 23, 2011 08:20 díky za pochvalu za recept : katka * vařím je pravidelně - ten můj je "knedlíkovej" a knedlíky z obchodu nebere... :- Ale recept není můj - je mojí tchýně (knedlíky od maminky...) Ještě přidám jeden recept na knedlík - vypadá trochu jako karlovarský, vaří se v utěrce, patří do něj: hrnek mlíka, hrnek polo mouky, 1 prdopeč, vajíčko, sůl a 3-5 rohlíků na kostičky(podle velikosti hrnku) řídké těsto nalijeme do mokré utěrky (připravené na misce)a vaříme 50min. Je moc dobrý, ale má dvě nevýhody - dlouhé vaření a špinavá utěrka březen 23, 2011 09:05 Knedlíky : Milene moc nevaříme. Když to jde, tak vařím bramborové. Jinak houskové s prdopečem. Tak někdy zkusím ty od Katky. Ovocné knedlíky vyrábím tvarohové. V sezóně ovoce, meruňky, švestky blumy nakoulím knedlíkové zásoby do mrazáku. Mamka dělala švestkový knedlíky z odpalovanýho těsta ale u nás doma dávají přednost tvarohovým. březen 23, 2011 09:41 Michale, s tou formou na bábovku, : strejda to je dobrý nápad. Zajímavý. Jinak mě překvapil ten australský. Co ti lidé nevymyslí. To musí být přímo blabajz, ne? Jen houska s mlékem a vajíčkem... To je asi jednoduchost sama pro čundráky. Ale jet na čundr s mikrovlnkou a s elektrocentrálou, abych si tam uklohnil blabajz...to bych radši přikusoval jen samotný rohlík. A popiš také někdy svůj bramborový. Jak Ty ho tam děláš. Jaké tam používáš ingredience. Rád Tvé recepty čtu. Mám rád takový kyprý, který umím docela dobře. Já i manželka. Dáváme tam mj. i trochu dětské krupičky. Včera jsem ho dojídal ke gulášku a byl super. S tou kupovanou gumou - ten by mohl sloužit i jako pendrek, jako zbraň, se to nedá ani srovnat. Tak piš, piš, piš, těším, těším ,těším. březen 23, 2011 10:54 Nám nejvíc chutná : babi kynutý bramborový knedlík: 1 kg vařených strouhaných brambor, 3 dcl mléka, 4 dkg droždí, 1 malá lžička cukru, 1 vejce, 2 lžičky soli, 40 dkg hrubé mouky a 10 dkg krupice/nebo dět.krupičky/. Mohou se přidat i nakrájené rohlíky na kostičky. březen 23, 2011 12:19 Jednou se mi stalo : Zdena že jsem doma měla jen čtyři usmolené brambory a bylo třeba udělat bramborové knedlíky. Tak holt jsem to nastavila moukou, do které jsem přidala prdopeč. Knedlíky se vydařily a od té doby, i když mám brambor tak akorát, dávám do mouky ždibec prášku a jsou bezkonkurenční. březen 23, 2011 12:34 Jo a zapomněla jsem : Zdena droždí to ještě ne, tak holt to teď o víkendu vyzkouším. Dobrej nápad. březen 23, 2011 12:35 Mice, my dear, : alena puntík Mice....."mouses" do not exist.... březen 23, 2011 12:49 Strejdo : NČ Taky bych nevěřil, ale už rok je jinak nedělám. Na 2 šišky 8 až 10 rohliků, nanejvejš žici pohrubý, 3 vejce, asi decku a půl mlíka. Samože sůl a hrstku rosekaný petrželky (tu tam sice nepocejtíš ale vypadá v tom, že se až sliny sbíhaj zdálky). Z toho zmatlat 2 šišky, nechat asi deset minut bejt, akorát než se uvaří slaná voda. Pak vařit 20 minut, přitom tak dvakrát (asi za 7 a 14 minut vobrátit; pozn. když zapomeneš vobrátit, prt se stane). Řezat nití. Vynikající pro každýho, komu se ekluje rozpatlaný kynutý bahno, eufémisticky zvaný "pravej moravskej knedl". D.CH. březen 23, 2011 13:51 Knedle NČ, knedle. V jendnotném čísle knedla. : Myška Nevím, co jsi jedl, ale my je rozpatlané nemáme. Možná je neumíš udělat, tak jsi je míval rozpatlané. To víš, uvařit kynutou knedlu je náročnější než práškovou . březen 23, 2011 14:07 Myško : NČ Práškovou už nedělám léta. Vyjde sice lacinějc ale stejně se musí donastavit, pak to vyjde nastejno cenově a rozdíl je velkej. Možná je neumim udělat? No neumim, proč bych taky měl? Nepotřebuju umět pravý moravský knedliky. Žral jsem je mockrát a v mnoha podobách i kvalitách i cenách, od vyhlášenejch kuchařek široko daleko, přes nejlepčí moravský hospody široko daleko (dost jsem v práci pojížděl). Shodovaly se ale všecky v tom, že politý vomáčkou se před vočima změnily v cosi, co se ani kloudně na vidlu napíchnout nedalo. V nejlepčim případě se to naněkolikrát zlomilo pod "strašnou tíhou" vomáčky nebo zéli, ale převážně z toho bylo bláto, co se, namísto napíchnutí, muselo nabrat. Napíchnout nebylo co. Děkuju, nechci, blééé. To už raději tu šikmovokou rejži, a chuť na pořádný knedliky, co udržej tvar i vomáčku, si nechám nadoma. březen 23, 2011 14:23 Aha, NČ, takže ty máš rád takový ty prkna, co nenasají omáčku. : Myška To zas my ne. Knedlička musí být jak peříčko, nadýchaná, voňavá, a nasákavá. březen 23, 2011 14:30 jo, to sou na Moravě prkna? : NČ Hm, tak jo. Prkna mám rád. Co nenasáknou jak cukrová vata a před polknutim se musej trochu rožvejkat, páč nejsou v dršťce jak rozblemcaná kaše :-) březen 23, 2011 14:48 ... : ll Spravne se rika "When the cat's away, the mice will play" březen 23, 2011 15:00 LL - velmi zajímavej recepis : NČ . březen 23, 2011 15:02 alena puntík : Michal U nás jsou, to jsem se uťal v gramatice, co? Pro ostatní : Měl jsem obavu že mně za tohle sprdnete, a ejhle jak se debata rozproudila. Tak jo, bramborové budou na paškále příští týden. My je totiž rádi. Ten knedlík v hrnku od Jerry Peška jsem vyzkoušel, pravda nenadchnul mně, ale pro úplnost jsem ho sem dal. Já narychlo pro sebe vařím ten druhý, mouka, kostičky na nádivku co koupím v obchodě a voda, a aby to mělo kulatou formu dělám je ve formě na muffiny. březen 23, 2011 15:05 No Myško - jak peříčko, nadýchaná, voňavá, a nasákavá : NČ Teď už jen zbejvá, aby ses přiznala, že vaříš nudle v polívce březen 23, 2011 15:13 Tak knedlíky : Míša šíša jsme tu řešili už několikráte a NČ stále odmítá přistoupit na to, že kynutý knedlík (nevím, proč by měl mít označení "moravský", když je typicky český) nemusí splňovat vlastnosti, které on uvádí. Uznávám, že v českých hospodách a restauracích je neumí uvařit, oni je kuchaři dnes ani sami obvykle nevaří, ale kupují je již hotové v různých velkovýrobnách. Správně připravený kynutý houskový knedlík je skutečně nadýchaný a kyprý, zároveň je vláčný a nasákne přiměřené množství omáčky. Přičemž se z něj nikdy nesmí stát rozpatlaná hmota (bahno), která se rozpadá, ale naopak si drží svůj tvar i po nasáknutí sosu a rozkrojení na kousky. Takže pokud NČ jedl kynutý knedlík, který se naněkolikrát zlomil pod "strašnou tíhou" vomáčky nebo zéli, ale převážně z toho bylo bláto, co se, namísto napíchnutí, muselo nabrat - napíchnout nebylo co, tak si troufám tvrdit, že ještě nikdá v životě neochutnal správně připravený kynutý knedlík. Jó, to se halt musí umět a stojí to spousta hodin strávených u sporáku, než se to člověk skutečně naučí vychytat. Druhů knedlíků znám celou řadu, ale co skutečně nesnáším, tak jsou knedlíky připravované za pomoci prášku do pečiva, říkám jim krikeťáky. Děla já moje tchýně a ačkoli jí klidně přiznám absolutní prvenství v přípravě vánočky, a to nejen v rámci Evropy, ale i na celém světě, tak tyhle její knedlíky jsou totální hnus, kterej bych nepředhodila ani našemu psovi. Obávám se, že by to stejně nežral, neb je gourmet. březen 23, 2011 22:07 Míšo Šíšo, simi to pěkně natřela : NČ Tak už jen krapet k tomu. "Pravejch" Moravskejch jsem fakt jedl hafo a to i od vyhlášenejch kuchařek. nemám důvod pochybovat, že to byly právě ty nejuznávanější pravý moravský. No a nechutnaj mi. Kynutý knedliky jsou pro mě docela vobyčejný domácí buchty a nic víc. Taky vůbec nevodsuzuju lidi, který maj rádi buchty s vomáčkou. Jejich věc. Zrovna tak, jako rozvařená šlichta v poblivce, nazývaná "pravý nůdle". Já navopak žeru nekynutý, myslim, že nějak podobný těm, kerejm se řiká Kadlovarský (ale to nevim jistě, že dělám Kadlovarský, jen si to taknějak připodobňuju). Psal jsem jen svuj názor, ve kterym mě stopro utvrdila Myška ( Knedlička musí být jak peříčko, nadýchaná, voňavá, a nasákavá). Prostě a jednoduše; já mám nadejchanou buchtu, nacucanou vomáčkou, vod lékařů zakázanou. Voproti tomu sladký kynutý nadejchaný vypečený buchty s makem nebo tvarohem, ty smim kdykoliv, i když - stačej mi tak dva až tři kousky měsíčně (stejně se k nim častějch nedostanu). březen 24, 2011 07:24 Tenisáky z prášku jsme dělávali v létě, když jsme trávili prázdniny na chatě - sami pubertální jedinci. : Myška Byly téměř nejedlé, ale té srandy, co se s nimi užilo. Jednou jsme pořádali soutěž, kdo dál dohodí. Létaly daleko a při dopadu se nerozpadly. březen 24, 2011 07:52 Já jsem ti to nechtěla "natřít", : Míša šíša takový tendence nemám a uchyluji se k nim pouze ve výjimečných případech (např. vyprovokována Toulavýho komentáři, ale to je jiná kapitola ) Abychom si rozuměli - naprosto chápu, že někomu klasický kynutý knedlík nemusí chutnat, to je v pořádku. Ale kategoricky nesouhlasím s tvrzením, že kynutý knedlík se nasákne jak cukrová vata a v drštce je z něj rozblemcaná kaše. Ne a ne a ne!!! Takže toliko ke kynutým knedlíkům. Karlovarský knedlíky jsou samosebou skvělý, ty tvoje "kadlovarský" podobně taky dělávám, protože je to poněkud rychlejší. Jinak pravý karlovarský knedlík musí být vařen v ubrousku v páře. březen 24, 2011 07:53 Míšo šíšo, : Míša 2 při čtení tvého příspěvku určeného NČmu se mi okamžitě vybavila noková acéna z Pelíšků NČ, musím s Míšou šíšou souhlasit, kynutý knedlík opravdu nemusí být to lehounké pápěří, které se v omáčce okamžitě rozblemcá, i když někdo to tak má rád. Já teda taky ne, mám ráda kynutý knedlík tužší, pružný a málo nasákavý. A teď se musím přiznat k hrozné věci - já kynuté knedlíky nedělám, jelikož jsem je párkrát zkusila a nechutnaly mi. Kupuju je hotové z jedné místní malovýrobny, jejich konzistence i chuť je přesně podle mých představ. březen 24, 2011 09:10 Já už teď knedle taky nevařím. Jsem sama, a pro sebe se mi vařit nechce. : Myška Ale kdysi je vařil i můj bývalý choť, a jak dobré! Jeho rodiče kupovali knedlíky v bufetu, který byl součástí restaurace, a kde knedlíky sami vařili. Byly výborné. Nikde jinde jsem dobré kupované nejedla. březen 24, 2011 09:20 Míšo 2 : NČ Znova. Popisoval jsem svuj vodpor k přesně tomu, co popisuje Myška (jak peříčko, nadýchaná, voňavá, a nasákavá) a na co jsou hrdý všecky moravský hospodyňky, vč. Myšky. Pokud bude krapet kynutej, leč těžší než peříčko, nadejchanej snad jen krapet (i když nevim proč), a nenasákavej, jak to popisuješ, tak to klidně zblajznu. To už ale nebude "pravej moravskej". Snad pravej Míšovej, či Míšovej 2, to už je fuk, to rád vochutnám. Ale nebude to Myškovej, kerej prostě nesmim. Noková acéna s Pelíšků ale, aspoň myslim, nebyla vo kvalitě a tuhosti, nýbrš jen vo názvu. Ale fakt už jsem to viděl dááávno. Ani moc jsem z Pelíšků nebyl vodvázanej. Néže bych litoval vstupnýho, vydržal jsem do konce, ale zase že by mi to něco dalo? Přiznám rovnou, že nedalo. Jediný, co sem tam vopravdu sežral, byla scéna Kodeta ve škole "...koho hledáš, soudruhu?" březen 24, 2011 09:33 Knedlík je od toho, aby do sebe nasákl omáčku. To neznamená, že je rozblemtaný. Pokud by nenasákl, bylo by to jako : Myška žvejkat papundekl politý omáčkou. Jestli a co je "pravý moravský knedlík" nevím, popisuji ten, který se vaří v naší rodině, a který nám chutná. Že někomu chutná něco jiného je samozřejmé, ale neznamená to, že ten jediný je správný. Pelíšky jsou skvělé, silně ze života. Noky nebo knedlíky... A nejen to. březen 24, 2011 09:41 Míšo Šíšo - nechtěla ale natřela :-) : NČ No nic. Chutě jsou různý, ať si každej blemcá, co mu chutná. Sou dokonce i lidi, co jásaj nad škraloupem v bílym kafi nebo kakau. A jsou jiní, co by u toho vrhli (např. NČ). Zřejmě jsem neměl proti péřovejm knedlikum tak kategóricky s vodporem psát. Vomlouvám se všem pravejm moravskejm hospodyňkám, že jsem jejich pejchu nazval bahnem a vopravuju se - bahno je to jen pro mě. březen 24, 2011 09:46 No vidíš, NČ, hned to zní líp :-) : Myška Škraloup na mléku, bílé kávě a kakau nemám ráda, a proto to ani teplé nepiju. Bílou kávu nepiju vůbec, a mléko a kakao si dám studené. Já zase nemám ráda dršťkovou polévku, hnusí se mi a zvracela bych, nikdy jsem ji nevařila, a vařit nebudu, ale když ji ex chtěl, zakoupila jsem mu mražený polotovar. Víc ode mne nešlo čekat. březen 24, 2011 09:52 Myško : NČ Někdo tak, jinej tak. Někdo přikusuje rohlik k mlíku a ani ve snu ho nenapadne ho do mlíka máčet. No a někdo láme a hází do mlíka. Já jsem z těch, co nelámou a neházej. Snad proto nejsem vomoc horší než ti, co lámou a házej. březen 24, 2011 09:52 Ó, jak si rozumíme ! : NČ Drškovou jo, ale JEDINĚ cezenou přes fusekli! Dršková bez dršek je pro mě docela jedlá. S rohlikem dost dobrá. Ovšem - ne s rohlikem v ní rozbahněnym! březen 24, 2011 09:56 Míšo 2, : Míša šíša taky mi to vytanulo na mysli. Nokovou scénu miluju, cholerickej Kodet byl skvělej! březen 24, 2011 10:00 NČ, : Míša 2 já jsem taky moravská hospodyňka, tak jsem prostě jen pocítila potřebu hájit naše tužší severomoravské knedlíky. březen 24, 2011 10:20 A dyk jo, Míšo 2 : NČ Už se vokolo toho motáme dokola. To, co se nazývá pravej moravskej knedlik je pro mě nepoživatelný, čimž samozřejmě neřikám, že KAŽDÁ moravačka nutně musí dělat zrovna tydle. Promě zamě, ať se to jmenuje, jak chce. Jesli noky nebo knedliky, nebo kuchařovy koule, nebo Topolánkovo koule. Nasákavý a nadejchaný pro mě NE! březen 24, 2011 11:38 Máš pravdu, NČ, : Míša 2 dost bylo oslizlých noků i tuhých a nadýchaných knedlíků Pro Michala tu ale ještě mám jeden recept na kynutý knedlík, který mám od jedné čtenářky z naší knihovny. Paní je vyhlášená kuchařka, ale přiznám se, že jsem její recept nevyzkoušela. Už od pohledu mi přijde, že těsto musí být hodně tuhé a tudíž špatně zpracovatelné. 1 kg polohrubé mouky 300 ml mléka ( může být o něco víc ) 1 kostka droždí 3 rohlíky nakrájené na kostičky 1 vejce 1 žloutek 1 lžička soli březen 24, 2011 13:35

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment