Marně přemýšlím, jakýže k tomu přidat obrázek; můj typicky kuchařský se k tomu asi nehodí, ale teď si tak říkám, proč ne? Ono to s mým vařením vlastně začalo. To jsme si asi před deseti až patnácti lety (nojo, utíká to a kdo si to má pamatovat) posílali s kamarádem, co jsem ho nikdy neviděl, krom na Skype, recepty na grilování.

      No, a už jsem se zase zakecal. Že jsem ho nikdy "naživo" neviděl, to přece nevadí, z Kudlanek znám osobně taky jen Danielu a přesto tu mám spoustu přátel. Tak zkrátka, posílali a vyměňovali jsme si recepty, já víc, a vznikla z toho Světová Barbecue Kuchařka, na Internetu sídlící. Sice Světová, ale moc lidí ze světa mi recepty k přidání neposlalo a samotného mně to začalo unavovat. Zkusil jsem se spojit s Labuznik.com, ten pán převzal mou doménu, teda jméno a jinak už neudělal nic, ač původní plán zněl, že to vše propojí... A byl jsem zase sám, a ještě k tomu jsem tam ani nemohl, abych něco upravil či dodal.

      Naštěstí jsem měl vše zálohováno doma, a začal jsem tedy znova. Až loni v létě se mi poštěstilo potkat jiného nadšence do grilování (taky po internetu, jak jinak), a taky ho znám jen ze Skype, ale komu by to dnes vadilo, že. Existuje tedy zcela nová grilovací kuchařka, zapsalo se u nás i něco naštvaných z původního Labužníka. On totiž majitel nejdřív požádal o finanční podporu členy, naposílali se mu dost peněz, já vůl taky. A pak celé prodal! To bychom novému majiteli odpustili, za to nemůže, ale - zmizely přátelské vztahy mezi fandy.

     Proč o tom vlastně píšu je to, že se letos koná, jako obvykle sraz Labužníků a letos poprvé tam pojedu. Z Americka je to sice kapku z ruky, to se nedá nic dělat. Předem se tedy omlouvám za prodlevu, která v mém plácání případně vznikne.

     A protože jsem kdo jsem, vše na světě musí být trochu komplikované a musí u toho být sranda, protože jinak to u nás nejde. Jsem v invalidním důchodu, teda invalida. Ono se to nepozná na první pohled, ale je to tak. Když už tedy letíme do Čech, objednal jsem si, že potřebuju pomoc s přemísťováním po letištích, tedy kolečkové křeslo.

     K tomu je tady obrázek, takhle nejspíš budeme vypadat, Anička a já.

Jestli budu volat na Bělehrad ještě nevím, nejsem si jist, zda tomu budou v New Yorku rozumět.