já samozřejmě vím, že se hustá zakysaná smetana (sourcream)nesmí vařit, zdrcla by se a rozpadla na prvočinitele. Recept volá po normální kyselé smetaně, jako se dává do svíčkové, no a s tím vařením opatrně, s tím časem jsem to přehnal.

má to podtitul Pork chops with ham and pickles, a z angličtiny se mi to přeloží snáz - Vepřové kotlety se šunkou a okurkou.
A ještě k té smetaně. Já normálně používám sourcream, v téhle "zemi hojnosti" ani nic jiného není. Ale, zkontroloval jsem znova recept, nějak se mi to nezdálo, a ejhle. Ono to píše simmer, čili hodně zvolňoučka a za stálého míchání při nízké teplotě nechat probublat. Pak se to nesrazí. Halt už jsem starej a hlavně zapomnětlivej.
V pomalém hrnci s tím absolutně není problém, konstrukce hrnce nic jiného než tohle ani nedovolí.
Pokaváde jde o přílohu, jednoduše řečeno - vše je dovoleno, protože to na co máte zrovna chuť je vždy to nejlepší, ne?
Aleno P-H, při zhroucení počítače jsem ztratil tvou adresu a napsal dotaz na ty knedle jiné Aleně, která samozřejmě nevěděla o co jde. Napiš mi prosím tě jak se to jmenuje, protože v čínských obchodech je takový bordel, že vzdávám předem hledání. No a ptát se? Jak jim vysvětlím co je to knedlík? Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny

já bych to z rostlinných tuků nebral. Když se mají rostlinné oleje zahustit, musí se k nim nutně přidat nějaká to chemie. To je jen názor, my tyhle věci prostě nepoužíváme.
Konečně už se přišlo i na to, že sádlo je tuk nejlepší. Žádná chemie, žádné upravované tuky, a vepřové maso je našemu vlastnímu nejpodobnější, takže nejlíp stravitelné. Bohužel, když se stráví, někde se usadí.

naprosto s tebou souhlasím, i s tím masoxem.

kdysi jsem absolvoval zemědělskou technickou školu a tam jsem měli jeden z předmětů technologii. Náš pan profesor nám tehdy řekl ať se na nic neptáme, neměli bychom co jíst. Ani suché brambory, protože co se s nimi děje ve skladech... Obilí ve mlýnech se mele i s pošlými krysami a jejich hovínky, na jatkách jsme viděli, ale radši ne.
Takže, celý náš život je jedna předlouhá řada kompromisů, a je jen a jen na nás, co uznáme za ještě snesitelné. On totiž kompromis je ve všem, od jídla až po sex.
Ale abych ti odpověděl, máš zajisté pravdu a tak jsme zas u kompromisu. Co je lepší, margarín nacpaný saturovanými tuky nebo sádlo, kde je nějaká konzervační přísada aby nemuselo být v chladu? Chlazení totiž stojí obchod peníze. Nehájím, jen se snažím porozumět. Konečně, mléko nám tu nekysne, ale rovnou hnije. Proč? Chemie. Kdo kdy doma viděl, aby mělo mléko expirační dobu tři týdny!
Kdo ti zaručí, že to sádlo k vyškvaření je čisté a bez sajrajtů, ničím nemořené, zas kvůli trvanlivosti? Nikdo, a to se ještě těžko shání, aspoň tady u nás. Musím do supermarketu kde ještě připravují maso z velkých kusů a hezky poprosit, aby mi tlusté schovali. Většinou přichází už balené jak jde na pult. Má zase datum do kdy se musí prodat, kontrolujeme datum a kupujeme to, co vydrží co nejdéle, mají ho tam poměrně "čerstvé ". A stejně jsme se jednou po mletém celá rodina pos*ali.
Už toho optimismu radši nechám.

podmínky nakupování v americku, Německo zas tak neznám, jsou úplně odlišné od nakupování v Česku. Tady u nás v Boise, Idaho, musí jeden shánět, hledat a zkoušet, universální rada prostě není, podmínky jsou jiné v každém státě, v každém městě, dokonce v každém obchodě.
V podstatě jsou tu jen supermarkety různých firem a etnické obchody. Máme tu číňany, vietnamce, bosenský obchod, srbský, dva ruské a jeden universální evropský, kde mají českou hořčici. To by taky leckoho nenapadlo, že i taková běžnost mohla nebýt k dostání. Americká je buď kyselá nebo sladká, dokonce i dijonská má několik variant podle výrobce. Nejlepší - Grey pupon. Výrobky Hollman prostě nebrat, přitom v Čechách patří k nejlepším. Jogurty Dannone, totéž.

Pokud se sourcreamu týče, běžně je v obchodech asi 5 - 6 druhů, liší se samozřejmě výrobcem, každý je jiný. Krom toho jsou k mání jako plnotučný, tedy normální, nízkotučný a bez tuku. Ty dva poslední nekupujeme, je to ze škrobu. Ale v sekci mexické chlazené už si lze vybrat. Určitě je to všude, výrobce se může lišit. Jmenuje se to Crema Fresca, prodává se jako sladká smetana ke šlehání a je výborná a přitom kyselá forma, je vynikající. Nepamatuju si jak se která jmenuje, už nakupujeme podle obrázku, ostatně to bez brejlí stejně nepřečtu.

Jinak je to bída, sežene se, ale těch kilometrů! Maso a organickou zeleninu v Co-Op, od nás jedenáct kilometrů, jediné místo ve městě kde lze koupit kořen celeru. Chleba, dovoz předpečeného a mraženého z Německa, je tam k dostání i máslo z farmy v Oregonu, má měsíc záruku a neleželo předlouho mražené v skladech. Ruský obchod, 26 km jedním směrem. Vůbec, s neslaným máslem je to bída. V Trader Joe je k dostání Kerry, ale nejbližší je od nás v Renu v Nevadě, 690 km daleko. To se poněkud prodraží.

Vím i o dobrém řeznictví, jsou to malá jatka, ale je to 46 km a mají stejně jen hovězí. To kupujeme v mexickém obchodě skoro za rohem, milanesa (hovězí nakrájené na tenoučké plátky) ideální na španělské ptáčky, taktéž Carne Asada. Pšeničná mouka - jen jedna, All purpose, (na všechno) ale můžu mít bělenou nebo nebělenou, taky samokynoucí.

Amerika je zkrátka jiná, musíme se buď přizpůsobit, nebo shánět. Rozhodně si žádný z nás nestěžuje ani nenadává, všichni bychom rádi nakupovali

čerstvé mléko, čerstvé máslo, sýry, sádlo z ledničky co obsahuje jen sádlo a sůl, normální zeleninu a maso od slušného řezníka, ne balíčky z hypermarketu. Když jíte věci, které by vaše babička nedala skoro ani psovi, tak se nedivte, že se potentíte.

Někdy se zkrátka stane, že v průběhu hledání toho pravého se koupí něco, co už chvíli někde leželo. Jak to má jeden poznat předem? Je tu taky otázka ceny, protože organickou zeleninu si nemůžeme dovolit každý den, je dvakrát tak drahá.
Mexický sourcream stojí k 5 dolarům, za ty peníze koupím 2 kila normálního. Benzín a objíždění nákupů taky není zadarmo, kdybych to měl všechno objet, je to kolem 90 kilometrů. Přesto si nestěžuju, ani nenadávám, tak to prostě je.
A jestli se někomu nelíbí, že si tady vyměňujeme zkušenosti, no, nevidím v tom nic špatného. Jsme tu jedna rodina, aspoň tak se na to dívám a se mnou určitě mnozí jiní a jiné.

na tvrdý tvaroh. Mexické queso fresco, zas několik druhů, musí se vyzkoušet. Měkký mají u rusů a ve Wincu, ve vaničce s modrou nálepkou. Jen to Winco za není všude.

to jsem moc rád. Vidíš, to jsem taky zapomněl napsat, tady jsou to vždy kotlety, s kostí nebo bez kosti. Správně jsi pochopila, že takový vepřový plátek je vlastně totéž.

TO JE VON!!! Myslím ten tvaroh na obrázku.
A ještě k tomu sourcream, včera jsem viděl na show s Emerilem Lagasse, jak to řeší on. Vezme 2/3 buttermilk a 1/3 whipping cream (podmáslí a šlehačka), naleje do hrnku s pokličkou a dá na den do lednice. Nemám to vyzkoušeno, ale vím že je to Pan kuchař, který obvykle ví co dělá.
TY brejle si příště vezmu

podívej se sem: http://www.cafecreosote.com/dictionary.php3?searchTerms=&letter=&pos=170

creme fraiche, já ani pořádně nevěěl co to je, v krámě to nekoupím, tak jako na mascarpone jsem ještě nenarazil. No, jsem živej, tak co.
A aby to ostatní nemuseli číst ten link co jsem dal pro Giussi, tak tam je: 1 hrnem smetany na šlehání (0,253 litru) a dvě lžíce podmáslí. Nechat stát při pokojové teplotě 8 - 24 hodin, pak do lednice, vydrží až 14 dní. A co je důležité, může se vařit, nesrazí se. Tak proto oni ti maďaři v receptech klidně tu zakysanou smetanu vaří! Ono jeto vlastně něco jiného.