.

     

     Jak jinak? Především je příšerně sladká, až mi trnou zuby.

      Proto to nejím. Jinak, ty, které známe dnes, tedy produkt kruhový, s dírou uprostřed, to vynalezl  podle Wikipedie Hansen Gregory, když se plavil v roce 1847 na obchodní lodi a nelíbilo se mu, že doughnuts, které dostávají, jsou uvnitř syrové. 

 .

     Použil tedy pepřenku a vykrojil doprostřed díru. Už to bylo perfektní, žádný nepropečený střed. Bylo mu tehdy 16 let. Ty prostředky, usmažené, se nyní prodávají také, pod názvem - že byste to neuhodli? - "díry do doughnuts". Nebo se prodávají jako pletýnky, obalené skořicovým cukrem, nebo i jako naše koblihy, a přeslazená marmeláda se do nich cpe injekční jehlou.

      A pak se divte, jak jsou Američané tlustí! Ostatní zdejší snídání je převydatné; když jsme někde na cestách, někdy si dáváme s Aničkou snídani napůl. Nebo ještě lépe, jdeme na snídani až mezi desátou a jedenáctou a pak vynecháme oběd. Jinak bychom snad pukli. Mj., Američané vůbec milují sladké, no, spíš bych měl říct přesladké. Kdo kdy ochutnal americký dort, ví o čem mluvím. Sladké krémy, kterými je to protřeno a potřeno, v elegantních pastelových i řvavých barvách... mám dojem, jako bych kousal kostkový cukr. Brrr.

     Tak, to jsem probral snídaně populární, takové ty v běhu. Snídaně v restauraci vypadá jinak. Vše je děláno na velikém plochém grilu, na více či méně (pokud možno tím nejlevnějším a tedy nejnekvalitnějším) oleji.