|
 Další recept na limoncello - tentokrát je od Zdenky z „Makaronie". Protože jej vložila do komentáře - což by zaniklo - dávám ho jako další variantu... A dál už má slovo Zdena: „Je to recept 100x vyzkoušený, jak ho dělá teta mého exe v Puglii a já také. (Dávám to sem jako úryvek dopisu, který jsem posílala jedné známé.)
Potřebuješ 12 velikých citrónů ( těch velikých hrbatých, nejlépe z Amalfi nebo že Sorrenta, což není podmínkou - i když jsou nejlepší), měly by být chemicky neošetřené. Musím přiznat barvu, jednou, když chemicky neošetřené ani bio nebyly, jsem to dělala i z normálních, které jsem nechala namočené ve vodě s jedlou sodou a vydrbala je kartáčkem; jistěže ne příliš energicky, to by se ty esenciální olejíčky vykartáčovaly do vody. Nikdo po tom limocellu neumřel, ani mu špatně nebylo, ba naopak! 
Pokud seženeš citróny menší, zdvojnásob množství, nebo recept uprav dle vlastní úvahy, hlavu máš, tak nemá smysl ti do ní něco vtloukat. Dále budeš potřebovat 1 litr 95% alkoholu. Nevím, jaký se vyrábí u nás, ale i 90% je v pořádku. Oškrábeš citróny škrabkou na brambory, protože se používá jen ta žlutá část kůry, kdybys oškrábala i tu bílou část, limoncello ti zhořkne. Oloupanou kůru vhodíš do alkoholu, nejlépe do nějaké velké, hermeticky uzavřené sklenice, tak, aby kůrky byly ponořené a necháš louhovat minimálně 48 hodin. Nechej to klidně louhovat i víc; nic se nestane, když tam ty kůrky "zapomeneš", jen to čas od času protřep. Až uběhne kýžený čas (nebo až budeš mít chuť se tím zabývat), svaříš 700 g cukru v jednom a čtvrt litru vody. Teoreticky by to mělo být svařeno na bublinu, ale tím se nezabývej, stačí, že se cukr rozpustí, varem by se ti odpařovala voda, tím pádem by pak v limoncellu byla příliš vysoká koncentrace alkoholu a místo bujaré nálady by to s někým praštilo o zem.  Až se tedy cukr rozpustí, což je hned, zakryj pokličkou a nechej vychladnout. Kdybys to smíchala za horka, mohlo by se limoncello příliš zakalit, nemluvě o vypařování alkoholu. Zastudena to tedy smícháš a pak přeliješ přes plátýnko, aby limoncello bylo co nejčistší; když i přesto po čase zjistíš slabý zákal, je normální a není na škodu. (Řeší se tím, že zatřepeš lahví a tváříš se jakoby nic.) No a už můžeš lít do lahví, nejlépe je počkat, než se limoncello pořádně uleží, aspoň tak měsíc i déle, ale v případě "nutné" potřeby se dá konzumovat i dříve, je stejně dobré. Pokud by se ti zdálo, že máš citróny málo aromatické, můžeš do toho přilít i nějakou kapku citrónové tresti, abys tomu trošku pomohla. Ještě jen dodám, že limoncello je nejlepší vymražené a nejlépe ve vymražených skleničkách, to už víš, zvláště po konzumaci ryb či pikantních nebo těžkých jídel. Takže teď už jen zbývá dodat: Na zdravíčko! Kdybys náhodou chtěla dělat mentolový likér, recept je úplně stejný, jen nahradíš citróny 60 lístky máty peprné, jinak postup je identický. Nemám bohužel vyzkoušeno, prodávám, jak jsem koupila, ale recept je od stejně osoby, tudíž by mohl fungovat. Zdeni
|
Ted se jen musim kouknout kam jsem ty recepty zasantrocila. 
