Víte, co mají společného polibek, klíč a brambory? Každé z jmenovaných má svou francouzskou verzi. Tedy přinejmenším u nás, v Česku. Kromě toho bych klíč, polibek i brambory dokázala spojit do události, která se čas od času odehrává na 95. kilometru dálnice D1 z Prahy do Brna. Kdykoli odjíždím z domova (klíč a polibek) na Vysočinu nebo tím směrem, před Jihlavou mě v autě dostihne hlad. Ačkoli se po benzínkách a motorestech běžně nestravuji, zde dělám výjimku (brambory). Vaří tu ty nejlepší francouzské brambory široko daleko.

Je to taková moje jistota uprostřed nehostinného kraje plného dálničních uzavírek a zimních dopravních kolapsů. Nic z toho nechci přivolávat, ale zima se blíží.

Pokud by to vypadalo, že silničáři v komplotu s počasím budou dělat vše pro to, aby se k francouzským bramborám na 95. kilometru D1 dostali jen ti nejodvážnější, pro jistotu vám dnes přidávám recept:

Francouzské brambory jsou zhruba tolik francouzského původu, jako je španělský ptáček ze Španělska, ruské vejce z Ruska a frankfurtská polévka z Frankfurtu. Ale ani jednomu z jmenovaných jídel to neubírá na vážnosti, oblíbenosti a už vůbec ne na chuti.

Oblíbenost zapečených brambor se však francouzské kuchyni upřít nedá a české vynalézavosti se zase nedá sebrat nápad spotřebovat do českých francouzských brambor brambory ze včerejška. Taky kus zbylého uzeného masa nebo přebytečných hub z lesa.

Francouzské brambory jsou krásnou ukázkou využití zbytků. Ukázkou tak dokonalou, že kvůli ní stojí za to některé zbytky plánovat a úmyslně vytvářet. Když budete na francouzské brambory myslet už včera při vaření brambor, dnes si parádně pochutnáte. Ale i když včera zapomenete přidat do hrnce kilo brambor navíc, vlastně se nic neděje, prostě si brambory uvaříte až dnes. Jen bude celý recept trvat dvakrát tak dlouho.

Francouzské brambory = zapékání v praxi

O zapékání jako o druhu tepelné úpravy jsem se tu už podrobně rozepisovala. Pro ty, kdo neradi čtou, a taky pro ty, kdo to všechno už dávno četli, jen malé shrnutí: při zapékání se používají již změklé, tepelně upravené suroviny. Smyslem zapékání totiž není přimět tyhle suroviny změknout, mají se pouze prohřát a navrchu se jim má vytvořit chutná, lákavě vypečená krustička. Často se svůdnost zvyšuje použitím sýra nebo sýrových či smetanových omáček s vejci, kterými se suroviny před zapečením zasypávají či zalévají.

SUROVINY NA FRANCOUZSKÉ BRAMBORY

Při výrobě francouzských brambor se v jednom pekáčku sejde hned několik surovin, z nichž se vyškrtnout nedají jen a pouze vařené brambory. Ideálně vařené ve slupce, tedy ideálně varný typ A, nejhůře B.

Něco se k nim doplnit samozřejmě musí, ale co to přesně bude, to záleží na vás, na vaší lednici a na vašich chuťových vzpomínkách. Obvykle se v receptu na francouzské brambory mihne uzené maso nebo jiná uzenina, opečená společně s cibulkou. Položka to je běžná, nikoli však povinná, maso klidně mohou nahradit houby – opět opečené, aby byla splněna podmínka, že vše musí být předem tepelně opracované, neboť na dostatečnou tepelnou úpravu nejsou v troubě při zapékání ideální podmínky.

Podobně se mohou v pekáčku ocitnout kousky vařené zeleniny jako mrkev, květák nebo brokolice.

Půjde to i se spařeným a šokově zchlazeným mangoldem nebo špenátem. Recept bude fungovat i s kysaným zelím.

Uzené maso lze vyměnit za kousky jiného masa, třeba nesnězené pečeně, pečeného kuřete, dokonce i vařené nebo pečené ryby. U mořské ryby jako jediné, bude-li pokrájená na malé kousky velikosti sousta, bych se nebála použít ji syrovou, neboť jí stačí se prohřát, aby se dostala do stavu vhodného k podávání.

K další obvyklé položce patří vařená a nakrájená vejce. Pokud na nich trváte, klidně si je přidejte, budou vám stačit 2-3 vajíčka do rozpisu uvedeného níže. U mě v receptu je však nenajdete, raději přidám víc syrových vajec do směsi, kterou se všechno v pekáčku zalévá. Nemám ráda, když jsou vařená vejce v teple příliš dlouho. Šedé okraje teplem utrápeného žloutku podle mě nemají na talíři co pohledávat a přesušený bílek taky ne.

SMETANA S VEJCI

Hlavní chuť francouzských brambor dělá vaječná zálivka, kterou se brambory s ostatními surovinami přelijí a se kterou se pak zapékají. Obvykle je to mléko nebo smetana s rozšlehanými vejci, ale dal by se použít i vývar. Vejce ztuhnou, tekutina se částečně vsákne do brambor a zázrak je na světě. Mně se dokonce líbí tohle kouzlo ještě posílit použitím tučné smetany ke šlehání namísto běžné smetany na vaření.

Občas lze zahlédnout i výpomoc strouhaného sýra, ale jde to i bez něj. Dokonce bych se za verzi bez sýra přimlouvala, lépe vynikne chuť brambor i ostatních surovin.

Tahle vaječná zálivka však dokáže trochu zhatit i ty nejlepší kuchařské úmysly. Ono se jí v receptech často používá celkem malé množství, takže steče ke dnu a horní polovinu francouzských brambor pak nemá co udržet pohromadě.