 Náš pes je Pan pes. Určil si svoje povinnosti, odměny a pravidla, a přísně je dodržuje. Denně absolvuje pečlivou a časově náročnou prohlídku celého perimetru zahrady, s podrobným ohledáním všech možných pachových stop. Denně vykonává náročnou detailní kontrolu celého domu, a to pouze za naší nepřítomnosti, neb lidské osazenstvo nehodlá nijak negativně svou činností vyrušovat. 
Jedná se hlavně o kontrolu odpadkových košů, stolů, stolků a dostupných polic, kuchyňských a koupelnových pultů a velice důležitého prostoru pod všemi postelemi. Je to ovšem jen pečlivě zajištění situace, většinou se ničeho nedotýká a jen málokdy má potřebu odklidit nepatřičné předměty. Když už, tak z povinnosti odstraňuje jen zanechané zbytky jídla a pití, a to jen z toho důvodu, že by se to mohlo zkazit, či posloužit jako potencionální návnada na mravence. Po tak vyčerpávající a vždy dobře odvedené práci si zaslouží odpočinek na oblíbené části trávníku, kde se rád a dlouho vyhřívá na sluníčku.
Pan pes nikdy nežebrá – vždy jen kontroluje – většinou z pozice „stojmo na zadních“, jak se jídlo připravuje a zpracovává. A když něco nedopatřením odpadne na zem, okamžitě poslouží a likviduje nepořádek.
Jestliže uzná, že dané povinnosti nesplnil na původně danou kvalitativní hranici, sám si zvolí trest (většinou odchází na studené místo za záchod), či se jde potrestat na zahradu do stínu. V čase odpočinku trpělivě vyčká na pozvání a necpe se nikam bez předchozího potvrzení vstupu. Ovšem takové oficiální pozvání do postele se přeci nemusí odehrávat pouze verbální formou, stačí jen přímý (či nepřímý) oční kontakt, vytvoření pouhé možnosti vstupu či dostatečná vizuální prezentace volného místa. A hlavně, vždy a za každých okolností, dodržuje základní psí desatero: 
Když se mi něco líbí – je to moje Když je to v mojí tlamě – je to moje Když to bylo moje a odložím to – je to pořád moje Když si to od tebe můžu vzít – je to moje Když to vypadá, jako moje – je to moje Když je to moje, nikdy to nebude tvoje Když to uvidím první – je to moje Když to máš a odložíš to – je to moje Když něco rozkoušu – všechny kousky jsou moje Když je to rozbité – je to tvoje Mám pár zvědavých otázek: Jak jste na tom vy? Jak se váš pesánek doma chová? Má také svoje osobitá pravidla a rituály? Stanovuje si také své povinnosti? Pomáháte mu je dodržovat? A vůbec: jste dostatečnou podporou svému Panu psovi? VŠETEČNICE, věrná opatrovatelka Pana psa
|
