|
 Znám místního veterináře. Onehdy před lety potřeboval vozidlo, služební vozidlo s klimatizovaným nákladovým prostorem. Tady se to nevyrábí a ani nedodává (aspoň tehdy ne), tak to koupil někde v Němcích jako speciál (a taky samozřejmě za speciál cenu). A při následné kontrole začal tvrdej boj. Tak jsem mu posléze spisoval jakýsi pastýřský list ...
V podstatě něco na téma: „V létě vedro, čumím s autem na křižovatce a vzadu mám kočky v přepravní kleci. A ty mě tam za chvíli chcípnou a o psech ani nemluvě. A nebo vedrem alespoň zešílí. Anebo... atd. že to snad pochopěj... Po velkých bojích jsme to s FU uhádali. To jenom uvádím jako příklad, že se člověk nesmí bát a když si asertivně stojí za svym, tak i finančák podlehne. Lépe řečeno, dojdou mu argumenty a vzdá to. 
Povídal mi - ten veterinář - při té příležitosti jednu historku z letošního léta: volá mu jeden zemědělec, že mu leží nafouklá kráva na zahradě a nehejbá se. Tak tam dorazil jako rychlá záchranná služba a fakticky, pod hruškou nadmutá kráva. Tak fofrem k ní, kráva ještě dejchala a žila. Díkybohu si vzpomněl a posléze použil znalostí svého dědka, taky veterináře, a prohlásil: „ Nic jí není, je prostě a jednoduše ožralá". (Kráva se totiž nacpala sladkejch přinahnilejch hrušek, v břiše jí to dokvasilo a holt alkohol se jí vstřebal do krevního oběhu. Jak snad víte, vedlejším produktem kvašení je samozřejmě kysličník uhličitý a ten jí nafouknul pupek.) „Tak jediná rada - nechte ji vyspat a tu hrušku pro příště buď oploťte nebo poražte. Nebo ty hrušky prostě sbírejte." A druhej den volá ten samej zemědělec, že je všechno v pohodě, akorát se ta kráva ještě trochu motá. Tak jsme chvíli debatili o tom, co dá člověku škola. Základy ano, ale pak se musíš celej život stejně tvrdě učit, že. Je fakt, že tohle se na vysoký veterinární určitě nevykládá, to je asi faktem, to se prostě musí vědět z praxe. Pamatuji si na jednu absolventku matematicko fyzikální fakulty, která se ucházela o jakési velice lukrativní místo a nebyla přijata, ač papírově splňovala všechny předpoklady. Prostě se jí velký šéf zeptal na trojčlenku... A ona, čerstvá absolventka, vskutku nedokázala na fleku spočítat, kolik stojí 14 dkg salámu za 17,80 korunek. O procentech ani nemluvě, to je stejné. Fakt.... Někde si prej pak docela fest stěžovala - no, nevim na co, měla si stěžovat jen na svoji blbost. Já tohle tluču furt do hlavy naší Kateřině a tvrdím, že násobení, dělení, sčítání, odečítání a trojčlenka je základ počtů, jak malejch tak velkejch. A ač je to divný u ženský, vona to ta naše holka docela chápe... Franta Bouška
|
