O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
Přihlášení
Anketa
DITA PULLMANNOVÁ, NADĚJE NEŠŤASTNÝCH PSŮ |
![]() |
![]() |
![]() |
Pondělí, 12 červen 2017 | |
Celý můj život mě baví svět se psem.... U nás doma se vždy lepily psí chlupy na ponožky, poletovalo peří z papoušků nebo se zapichovaly do koberce piliny z křečků. Každá čtyřnohá bytost z ulice cupitala po našem starém lině v kuchyni a my jsme doma všechny tvorečky milovali. Často jsem postávala u sámošek a hlídala, jestli ten uvázaný pes nečeká náhodou moc dlouho a neodešla jsem, dokud si ho nepřišel pán odvázat. Tak nějak mi docházelo, že moje pozornost a ochranitelský pud patří hlavně pejskům, štěňátkům a všem možným hafanům, zatímco na miminka v kočárku jsem se dívala poněkud rozpačitě.
Když moji přátelé cinkali půllitrama v restauraci, seděla jsem na schodech venku a sháněla číslo na odchyt ptáků pro právě z hnízda vypadlé mládě poštolky. Když mi táta v dětství nedovolil psa, kradla jsem mu z lednice turistický salám a krmila tajně sousedovic psa. Zkrátka mě to vždycky táhlo ke studeným čumáčkům a hebkým tlapkám.
Čas plynul a přestalo mi stačit starat se jen o své psy a cítila jsem, že chci svoji pomoc směřovat i těm, kteří nemají takovou havaj, jako ti moji v našich peřinách; hltala jsem příběhy a příspěvky o opuštěných, týraných a nešťastných psech, zírala jsem a nechápala, čeho je schopen člověk a na židli počítače jsem nervózně vymýšlela, jak aspoň některým pomoct.
Začalo to pár dekama, pytlem krmení a dobrot, a náhoda mě zavedla do azylu Zvíře v tísni Kateřiny Šimkové, kde jsem s ní a jejími zachráněnými azyláčky strávila asi 3 hodiny, hltala jejich osudy a drbala a mazlila, kam jsem dosáhla. Odjížděla jsem s nedefinovatelným pocitem - ta holčina mi tenkrát učarovala, a to, co z ní vyzařovalo, mě nabilo snad nejvíc v životě.
Vím, že v tento den jsem se postavila na start něčeho, co mému životu dalo smysl s alarmujícím obrovským "S". Pak to začalo. Poznala jsem realitu dnešních útulků, hrůzu a bezmoc těchto koncentráků, místo jedné fenky jsem si odvezla dvě, nešlo to jinak a za týden, kdy jsem nedokázala myslet na nic jiného, než na ty, co zůstali za mříží, jsem jela znova.
A zase. A další psi byli doma.
Seznámila jsem se s výrazem Dočasná péče, tedy místem, kde je pejsek přechodně umístěn, než najde trvalý domov. Jasně, to je ono! Nemusí být v rezavé kleci a nechat se žrát blechama zaživa. Může být "jako" doma a postupně mu najít ty pravé majitele, ano, tohle je cesta.
![]() Do cesty mi vstoupila Dominika, byla zběhlejší, měla zmáknutou inzerci, dělala už dočasky. Dneska už ani nevím jak, ale najednou jsme byly dvě. Hledaly jsme další dočaskáře, lidi, k nimž se dají prozatímně ubytovat nešťastní bezdomáčci. Napsala nám jednou Vlastička, prý vezme "dočasku" - a kdykoliv a cokoliv. Fajn, a už k ní frčel Ferda. Prostě všechno se to rozeběhlo v (bohužel nikdy nekončící) kolotoč záchran. Během dvou let jsme si vybudovaly síť spolehlivých dočaskářek, přijímáme pejsky z útulků, ulice, vyhozené, opuštěné, mladé, staré, nemocné, u nás najdete opravdu od každého něco.
Vysoké nároky mám na veterinární péči; pejsci od nás opravdu chodí do svých nových domovů po kompletním veterinárním ošetření, standardně vykastrovaní, očkovaní, čipovaní, odčervení, ošetření proti blechám, mnohdy u nás podstoupí i různé operace, které jsou jednoduše nutné. Máme velmi propracovanou inzertní síť, nové majitele si pečlivě prověřujeme a i v budoucnu zůstáváme v kontaktu.
Věřte mi - ta proměna zadredovaného uzlíčku nervů, třesoucího se nešťastně pod stolem a čekajícího ránu, ve zdravého, sebevědomého pejska s úsměvem kolem celé hlavy, je to nejsilnější a nekrásnější, co v naší snaze o lepší život psích bezdomovců, můžete zažít.
Víte, to je tak obrovsky smysluplná nádhera, kterou pochopíte, až když ji prožijete na vlastní kůži. To je ten motor, který nás mocně pohání a nikdo mi nikdy nevymluví, že nejupřímnější a nejbezelstnější ksichtík na světě, má právě „čumáček“, kterého jste zachránili. A ano, je mi jasné, že záchranou pejska nezměním svět, ale dobře vím, že jemu změním svět navždy.
A to největší smysl našeho počínání.
Kontakt: Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
|
< Předch. | Další > |
---|