Jasně, tohle vyprávění nemá být o Picovi. Jenže musím vysvětlit, jak mě moje touha po genech hřebce Pica a špatné zdraví Borgise dostaly do situace, že jsem najednou měla 2 plemenné hřebce - Borgise a Pica - a jejich dva syny Bonuse a Prince v odchovně, a toužila mít vlastně jen jednoho plemeníka a k němu jednoho mlaďocha jiné linie…

Stále jsem počítala s tím, že jednoho z hřebců poskytnu kamarádce Ivance na stanici do Konětop, ale i tak mi stále 2 přebývali.

Nakonec jsem se rozhodla Borgise Ivance darovat a Bonuse jsem darovala Lucce Šanderové. V odchovně tedy zbyl jen nejnadějnější z původní trojice – Prince Permoník. Nabízela jsem ho na prodej, ale zájem o hřebce v odchovně nebyl žádný. Já ho nechtěla z odchovny brát domů, protože některému kupci by mohl být v jižních Čechách na přepravu umístěn výhodněji. A tak jsem hřebce vlastnila až do jeho licentace, kterou úspěšně prošel a hned poté, přímo v Kadově, jsem jej konečně prodala. Sice dost pod cenou, ale to už jsem byla tlačena do prodeje nejen tím, že jsem vlastnila jeho otce Pica, ale také tím, že jsem už měla druhého hřebce pro Málkovice zajištěného – Llanshivera Bagginse, který byl také ten den úspěšně zlicentován.

Bohužel Prince Permoník sice úspěšně prošel výběrem a získal oprávnění k plemenitbě, v následujících letech ale toto oprávnění nebylo jak se patří využito. Hřebec u nového majitele, předpokládám, připouští, ale připouštění klisen není evidováno… Takže ač licentován je, ztratil se v černé plemenitbě.

Druhým hřebcem byl LANSHIVER BAGGINS (koupen na podzim 2010, zlicentován 2011, deponován na 2 roky na jiné stanice, před nástupem na stanici Málkovice úhyn prosinec 2012) - přišel příliš brzy, a příliš brzy odešel…

V roce 2010 jsem se rozhodla doplnit svoje nakoupené holandské klisny ještě importem klisny z Velké Británie. V té době jsem se přátelila s Renatou Markovou a tak jsem neváhala využít její nabídky. Našla mi krásné hříbě (Chasend Elizabeth), a zatímco probíhalo čekání na jeho odstav a možný transport, vyjádřila jsem se v tom smyslu, že: - tak za dva roky mi pomůžeš s koupí hřebečka, jo?

Podcenila jsem Renatino akčnost, vyhlédla mi na aukci pěkného hřebce hned na podzim. K mému souhlasu s nákupem vedlo také to, že podle informací se zdálo, že z prodeje Elizabeth možná sejde, tak abych měla z Británie aspoň něco. Renatina nabídka pro mne vydražit zajímavého ryzého miníska a přivést ho s koňmi, které nakoupí pro sebe, byla z kategorie, které se neodmítají. Bohužel hned po dražbě původní Renatin slib, že koně přiveze spolu s těmi, co vydraží sama, nebyl naplněn – hřebeček se do přepravníku nevešel. Dostala jsem se do situace, kdy jsem místo jednoho hříběte (Elizabeth) jsem měla v Británii dva zaplacené koně a nevěděla, jak je dostanu domů. Pořád byly nějaké komplikace, ale Renata mi slíbila, že mi ty koně domů dostane, a opravdu nakonec vše klaplo a já mohla poslat svého přepravce vyzvednout koně do přístavu a dovést přes půl Evropy domů. Předpokládám, že jsem byla v nastalé situaci protivná svým neustálým překvapením, co všechno ještě v souvislosti s nákupem koní musím uhradit.