O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

TŘINÁCT HŘEBCŮ A JÁ - 2 PDF Tisk E-mail
Pondělí, 15 únor 2016
Přejít na obsah
TŘINÁCT HŘEBCŮ A JÁ - 2
Strana 2
Strana 3
Strana 4
Goldan Cavalier 1992-1998 - Jestliže jsem se svým prvním poníkem Robinem objevila užitečnost shetlandů, Goldan může za to, že jsem shetlandy neopustila, ani když děti vyrostly a už jsem překročila 25 let jejich chovu. Dopustila jsem se jen jedné chyby, když jsme se s dětmi domlouvali, jak novému hřebci říkat; zkrátili jsme mu jméno na Goldan, což byl ve skutečnosti prefix (prefix a sufix jsou názvy chovů, budete je znát z chovu psů, prefix jde před osobní jméno zvířete, sufix za jméno zvířete).



 

 

 

 

 

Měli jsme mu říkat správně jeho jménem  "Kavalír", odpovídalo by to jeho charakteru bezezbytku, ale na to bylo za chvíli pozdě, už to byl Goldan, Goldík nebo Goldánek. Ale jak jsem tedy na počátku svého chovu shetlandů získala originálního importovaného shetlandského poníka? Naivním dopisem adresovaným na hřebčinec Písek jsem požádala o pronájem plemenného hřebce shetland pony. Protože jsem už stačila malinko nakouknout do lesku a bídy tehdejšího českého chovu koní, ve kterém jako kdyby nebylo pro poníky místo (skoro nikdo je nebral vážně, nikoho nezajímalo, k jakému plemeni pony patří, vesele se křížilo cokoli s čímkoli), zdůraznila jsem, že chci hřebce do 100 cm, jednobarevného. Věděla jsem, že originální shetland je do 107 a doufala jsem, že pokud takto „požadavky“ upřesním, nestane se, že by mi nutili poníka s KVH 130 cm, který by byl pro moje chovatelské záměry a klisničku Korinu velký.

 

 

 

 

 

 

 

 

Míru své naivity jsem pochopila až poté, co jsem o něco později, kdy už hřebec Goldan Cavalier „řehtal ve stáji“ – po prohlídce Seznamu hřebců na rok 1992. Jakousi hrou osudu jsem si napsala o hřebce, kterého hřebčinec vlastnil, ale nebyl zde využit. A který opravdu splňoval moje „podmínky“ plemene, velikosti i barvy, ale jen proto, že právě takového hřebce měli, výběr nebyl. A v ČR působilo jen 5 hřebců shetlandů včetně Goldana!

 

Ale popořádku – napsala jsem dopis, odpověď nepřišla. Myslela jsem si, že ani nepovažovali za vhodné poslat mne s troufalou žádostí „někam“ – život šel dál. Až v prosinci 1991 přišel zčistajasna telegram – přidělili jsme vám plemenného hřebce Goldan Cavaliera, přivezeme ho dne… Cože? Oni mi opravdu půjčí hřebce? A jakého? Jméno mi totiž nic neřeklo a podrobnosti v telegramu nebyly. Zapůjčenému hřebci na výšku a plemeno nehleď? S rozechvělým očekáváním jsem vítala písecký náklaďák, otevřeli rampu – nic nebylo vidět, hřebeček se celý schoval za přepážkou. Hurá, bude aspoň dostatečně malý, ta největší obava mi spadla ze srdce jako kámen. Pak ještě pár vteřin napětí, zda to nebude kravsky strakaté – a vida, krásný ryzáček! A už mi ho skládají z vozu a vedou do připravené stáje -  je celý (jako) můj! Nádherný vánoční dárek – bylo 23.12.1991…

 

 

 

 

 

Lucka tak akorát dosáhne na hřbet hřebce, kterého čistí - věk 5 let Lucka, 3 roky Eliška (u hlavy koně), hřebec 18 let

 

 

 

Díky náhodě a dopisu poslanému v pravý čas, jsem směla prožít 7 let s originálním britským hřebcem, víc jsem pro čistokrevný chov SHP opravdu získat nemohla. Tedy, co se týče hřebce – narazila jsem ale na to, že nemám k němu vhodné klisny. Měla jsem zpočátku jedinou – Korinu, tedy potomka německé klisny SHP s jakýmsi českým hřebcem Bobíkem.

 



 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]