O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

OBEDIENCE A VYZNÁNÍ PDF Tisk E-mail
Středa, 04 listopad 2015
Obedience sice v překladu znamená poslušnost, tedy hlavně pokud se jedná o pejsky, ale jde o mnohem víc. Tým složený z člověka a psa by prý měl při provozování tohoto sportu s radostí a perfektně absolvovat různé úkoly. Tolik vysvětlující citát. Jenže – šedá je teorie, zelená, ach zelená - praxe života…


 

 


 

     Pokud se jedná o poslušnost v jakémkoli vztahu ke mně, musím přiznat, že na tom nejsem zrovna nejlíp. Sama jsem s poslušností mívala problém (podvolit se, poslouchat někoho – jéje, to mi fakt nikdy moc nešlo), a svoje děti jsem sice vychovala, nikdo z nich se ničeho nějak moc špatného (tedy, co já vím) nedopustil, ale ta moje důslednost při výchově… To taky nebylo nic moc. Prostě, když už to hraničilo s tím, že mi budou „jezdit po hlavě“, zaúřadovala babička, a ze dvou zvlčilých kreténků velmi brzo přivedla dvě kouzelná hodná a poslušná robátka. Ale – tím jsem tak trochu odbočila.

 

    Jo, a poslušnost je prý i základní kámen k dokonalé souhře „pán a pes“. Pokud se jedná o nás dva, tak můj malý milovaný chlupatý kámoš, se na mne může stoprocentně spolehnout. Naopak to je přesně podle hesla: Kayo poslechne „na slovo“, jenže já to „slovo“ neznám…

 

    Přesto jsem od prvních dnů, co ho mám, nesmírně šťastná, že ho mám. Naším rodinným životem prošlo hodně psů, dá se říct i dalších živočichů (rybičky například), ale tenhle, tenhle je jen můj a já jeho. Dal mi hodně – ne já jeho, ale on mne socializoval. Začala jsem díky němu chodit ven, a nejen ven, ale i mezi lidi – a nejen mezi ně, ale kamarádit se, povídat si. Ano, udělal z protivné samotářské báby zase obyčejnou ženskou.

 

      A to ani nemluvím o tom, že jsem díky procházkám s ním setsakra zhubla, už se po několika metrech nezadýchávám, dokonce jsem absolvovala i několik pokusů (a ne špatných) o běh. (Teď mám jen „malý problém“, zdá se mi, že nějak plandám ve svý kůži. Což znamená, že budu muset ještě začít cvičit.)

 

     Moje psí potěšení má všechny nectnosti chlapa. Teď bych ráda zdůraznila především chlapskou konzervativnost. „Když už si na něco zvyknu, tak to tak bude a neměň mi to!“ Takže v Praze a i v NY si nedá obléknout kšíry jinde, než u východových dveří, on čumákem ven. Kdepak v obýváku… Poskakuje, uskakuje, schovává se „neviditelně“ pod stolem mezi židlemi… Zkouší, jestli se mi ho povede odchytit a při té příležitosti se s ním budu honit… Což nedělám, po jednom pokusu tu vzdám, kšíry nechám na zemi a o pár minut později sám dobrovolně přijde. Ke dveřím…

 

 

 

 

      Stejně tak má své rituály – ranní rozjímání, večerní trucování – laškování před vycházkou. Ráno mne téměř jak budík budí. Jemně, velejemně pacičkou mi šťouchá do ruky. Když už si preventivně všechny výčnělky schovám pod deku, začne mi lehce olizovat ucho a to já už nevydržím a začnu se s ním mazlit. Drrrrrbej paničko, jééééé, tam a tam…. A na zádíčkách…. Jééééé… Tohle vydrží tak pět minut – a kdoví jestli – pak se najednou postaví, oklepe a vyrazí do nového dne. Prostě – „Vstávej, jdeme ven!“

 

      Večer těžce snáší moji práci u počítače. Natahá mi k nohám všechny svoje hračky, zkouší, jestli mne některá z nich nezaujme na tolik, že bych se s ním o ni tahala, házela mu ji… Ale naštěstí to po nějaké chvilce vzdá a zaujme své palebné poležení na polštáři u mne pod stolem.

 

      Taky jsem v hledala tady v New Yorku nějakou podobnou psí zmršeninku. Protože Amíci mají velmi rádi křížence. To, co potkávám na ulicích, jsou psi, ano, ale jsou minimálně stejně namíchaní, jako jejich majitelé. Dvě, tři, i více ras. A tak jsem si zadala do google Chihuahua an Bichon Frise Mix a vykoukla na mne obrovská chi-chonů… Ano, takhle se jim tady říká. Možná že znáte jinou americkou kříženinu – pudl s čímkoliv. Velký, střední, malý, toy. Prý to má výhodu, že výsledný pejsek nelíná… No, jak se říká, proti gustu, žádný dišputát. Osobně nejsem zarputilý obhájce čisté rasy, protože to už se zkoušelo například u lidí – a jak to dopadlo. Právě v Americe je vidět, že lidské míchanice většinou dopadají kouzelně :-))). Ale samozřejmě, obhájci „čistoty rasy“, kteří si za čistý a do dějin hluboký rodokmen – u zvířat – nechají také náležitě zaplatit, by se teď nejspíš na mne vrhli. Já vím, já vím, je to o něčem jiném… A já se s vámi přeci nechci hádat…

 

      Jen jsem chtěla taky do kamene tesat: „Pes – nejlepší přítel člověka“.

 

d@niela

 

 

 

Komentáře (26)add feed
Od srdce. : Pepa
O tom to je. Od srdce napsané o přátelství s pejskem. Já v tom jedu také. Náš dvouletý černý miniaturní knírač s celou naší rodinou, přáteli i ze sedmiletým kocourem je kamarád s otevřeným srdcem. Přátelé tvrdí a já jim věřím, že jsme byli obdarování od Boha za smutnou událost která potkala jedenáctiletého Billyho, otce Mikinova Luboše.
PS: Mě Jessie James poslechne na slovo ale manželku ne.
listopad 05, 2015 07:42
Náš Eliáš, : Aggitta
Když chce v noci ven, využívá svůj studený nos. Přitiskne ho na krk spící osobě a tu zcela dokonale vzbudí.
na mě dělává večer psí oči. Vím, co chce, ale bavím se. Copak chceš? Chceš bonbon? Šunku? Salámek? (atd, pes nic). Teprve když se zeptám Chceš kostičku? štěkne a uhání napřed ke dveřím... a já musím k mrazáku pro kost.
Ale někdy ho to popadne, když člověk sleduje něco napínavého v telce. A tak dělám, že ho nevidím... Ale někdy mi to dřív než přijde reklama pokazí manžel: "panička má kostičku, ale je lakomá", pes slyší "kostičku" a štěká dokud se nezvednu a nejdu pro ni... Ach jo. Vycvičili jsme my jeho nebo on nás?
listopad 05, 2015 08:31
... : deeres
Psa můžeš vždycky přechytračit, tedy pokud s ním nechceš hrát hru na oblékaní kšír. Stačí kšíry položit u dveří a odejít. Za 10 minut, když se vrátíš, tak Kayo bude nastartovaný u dveří, na sobě navlečené kšíry, nebo je alespoň bude držet v tlamce. :-) On ten hajzlík dobře ví, co má dělat, ale honit se s tebou je větší sranda.
Dal mi hodně – ne já jeho, ale on mne socializoval. Začala jsem díky němu chodit ven, a nejen ven, ale i mezi lidi – a nejen mezi ně, ale kamarádit se, povídat si. Ano, udělal z protivné samotářské báby zase obyčejnou ženskou.

A tohle bys opravdu mohla tesat do kamene. Naši psi přinášejí potěšení nejenom majitelům, ale i osamoceným lidem, které potkáváme. Nebýt psů, tak by si nás ani netroufli oslovit, chlupáči tak nějak boří bariéry.
listopad 05, 2015 08:40
danielko : -doktor-
Dcera u vilky má zahradu a na zahradě dva pejsánky.Dobrmanku (hnědou) a nádherného německého ovčáka (vlčáka,fenku).Jsou krásní,postavičky mají ňam ňam.Budí hrůzu,ale zdání klame jsou to dvouletí mazlíci.Nesápou se na nikoho.Milují lidi i děti.Jinak zaťák si je pořídil co by hlídače.Rozdovádějí je pouze divičáci.Problém je ještě jejich nenechavost,hrabání a ničení okrasné květinové výsaby i v jezírku.Jinak jsou zlatíčka,ale fakt dovedou nas***!!Poradí někdo jak je vandalismus odnaučit.Tělesné tresty jsou nepřípustné,jsou to naši pejsánci.Děkuji....ahoj.....
listopad 05, 2015 08:53
Já jen dodám k těm křížencům, : Michal
u nás v Idahu (teda když jsme tam ještě žili) se říkalo, spíš razilo heslo, že praví milovníci psů je mají z útulku. Takže potkat na ulici čistokrevného psa bylo dost nezvyklé.
listopad 05, 2015 10:01
Pravý milovník psů, hmm, ... : Myška
Je hezké vzít si psa z útulku a rozhodně je to lepší, než podporovat koupí štěněte nějakého množitele kříženců nebo zaručeně čistokrevných psů bez PP. Ale když někdo chce určité plemeno, ať už pro práci či jen proto, že se mu určité plemeno líbí, měl by volit vždy zvíře s průkazem původu.
listopad 05, 2015 13:51
Myško, ale asi nikdo neví, : d@niela
jak to "množení kříženců" nebo "zaručeně čistokrevných psů bez PP" zarazit. Když už je pejsek na světě, bylo by drsný ho zabíjet... Což by se asi stávalo, kdyby si ho někdo nekoupil, nevzal.

Myslím, že pokud se opravdu stane, že náhodou "spadne klec" u dvou odlišných ras, je to určitě něco jiného, než když to někdo dělá na kšeft. Ale jak to dokázat? A co proti tomu?

Je určitě fajn, když někomu záleží na PP, ale stejně si myslím, že to je takové pěstování "nad-ras". A že je to trošku i snobismus... Tedy v případě těch majitelů, co mají šíleně drahého gaučáka - nemluvím o tom, když někdo má superpsa, kterému se opravdu věnuje, je pro něj v podstatě jistou náplní jeho života.

Jenže - to kolikrát zvládne i ten nečistokrevný :-)
listopad 05, 2015 14:49
Daniel, ale ono se ví, : bb.
jak zarazit množení psů bez PP, prostě zarazit poptávku, kde není poptávka, není nabídka. Jenže lidi si nedají říct. A prodejci umí využít lítosti a zmínit, že když si to štěně nevemete, tak fakt nevim co s nim, asi ho budu muset nechat utratit, mám jich už moc..lidi koupí a on zase namnoží.
Nekoupit. Garantuju, že další fenu už nenakryje.

Snobismus, pěstování nadras, co to přesně znamená? Psi mají čím dál víc geneticky podmíněných chorob. Právě ti, co nakryjí psa bez PP, ani nemusí jít o množitele, přispívají k tomu, že se to šíří dál jak lavina.
Lidi chtějí ušetřit a koupí levnějšího bezpapíráka, pak zjistí, že veterinární péče je stojí tolik, že na to nemají, pes jde v lepším případě do útulku, který mu ale tu drahou péči nemůže poskytnout v potřebné míře, a co se asi stane se psem, že. A jak říkám, málokterý skončí v útulku.
To není v žádném případě snobismus, chtít psa z prověřeného, zdravého chovu od rodičů, jeichž genetické testy jsou dobré, čili negativní!! to je naopak velmi zodpovědné, rozumné a důkaz láskyplného vztahu ke zvířeti!
listopad 05, 2015 15:23
Ale ví, Danielo, ale nelze to vymoci. : Myška
Jistě, pokud je pes na světě, je diskutabilní ho zabít. I když regulace chovu v chovu s PP se v podstatě donedávna dělala - ve vrhu se ponechávalo 6 štěňat, bylo to dle chovatelských normativů. Já po tom nevolám.

S těmi kříženci a psy bez PP je to tak - kdyby nebyla poptávka, tak množitelé nic množit nebudou, protože by jim ta zvířata zůstala doma a museli by je živit, nebo utratit (i to stojí peníze, pokud je nezabije sám).
Jasně, může se stát nehoda, kdy pes nakryje fenu neplánovaně. V tomto je to o odpovědnosti lidí - když majitel nezabezpečí fenu v době hárání... V tomto jsou v USA mnohem dál než my, tam je mnohem víc rozšířená kastrace, a tím eliminace nežádoucích štěňat.
Tvůj názor na psy s PP je typický pro lidi, co o tom nic nevědí. Co si neváží šlechtitelské práce a umu předchozích generací, co neocení rozmanitost psích plemen a neuvažují o tom, proč které plemeno bylo vyšlechtěno. Každé má totiž svůj účel, vzniklo z nějaké potřeby, má dané povahové a exteriérové vlastnosti. Kdyby neexistovala plemena, neměla bys ani ty Kaye. Všichni psi by si byli víceméně podobní, byli by střední velikosti, vzhledem podobní páriům.
listopad 05, 2015 15:33
mně naopak připadá snobské trvat na čistokrevném psovi, když na to nemám : bb.
proč si tedy nevzít štěně křížence, nebo psa z útulku? Když chci kamaráda, přítele, společníka, tak proč snobsky trvat na tom, že mám asiata, pitbulla, dobrmana, boloňáka? Proč se chlubit čistokrevným psem, když to není čistokrevný a kdovíco za časovanou bombu, zdravotní nebo povahovou, se v něm skrývá?
Dědeček rotvajler se v povaze labradora, co vypadá jako labrador, může projevit s nečekanou razancí a co pak, pes poputuje do útulku, protože sice je to labrador a řekli nám, že milujou děti, ale tenhle je zlej a nevíme si s ním rady.
listopad 05, 2015 15:38
Pokud pes nemá PP, nikdy se o něm jako o čistokrevném nedá hovořit. : Myška
To, že je čistokrevný, to zaručí jen PP. A pokud je pochybnost, tak může klub daného plemene nařídit u štěňat testy DNA. A popravdě, využívá se to. Pokud se prokáže, že štěňata nemají deklarované rodiče, tak jim není vystaven PP a chovatel je potrestán klubem nebo ČMKU.

Taky nechápu, že si lidi vezmou psa bez PP, když chtějí konkrétní plemeno, než by ušetřili na psa s PP. Kolikrát ten rozdíl v ceně je malý, někdy žádný.
listopad 05, 2015 16:19
jo, ale právě "čistokrevný bez PP" je motto prodejců, protože vědí, že lidi to tak chtějí : bb.
jenže vykládat něco z toho, co tu píšeme, skoro nemá smysl, nechtějí to slyšet, nechtějí o tom přemýšlet, pomyslí si něco o blbosti a koupí..
Například kamarádi dcery, mladý pár co si takhle pořídil bordeauxskou dogu. Jsou to hodní lidi, takže se starali společně i potom, co se rozešli, nakonec se zase sešli a starají se dál, ale je to peklo. Pes je po dvou operacích zadních nohou a není tomu konec, jsou mu asi tři roky a na jeho léčbu si museli vypůjčit u rodičů, aby to zvládli. Chtěli bordýnku, nechtěli utrácet "za kus papíru".
listopad 05, 2015 17:36
Jo, to jsou pak ty tragédie - tady to dopadlo ještě relativně dobře. : Myška
Máš pravdu, bb, lidi nechtějí slyšet. Kolikrát člověk žasne, co peněz jsou schopni dát za podvyživené začervené měsíční štěně předávané (prodávané) "chovatelem" tedy množitelem, někde na parkovišti u supermarketu.
Pro laiky - štěně má jít od matky nejdřív po dovršení sedmi týdnů, tedy v padesátém dni života. Množitelé prodávají štěňata třeba jen měsíční, kdy by měla být ještě kojena a kdy je třeba o ně pečovat jinak než o štěňata o tři týdny starší. Taková štěňata nemají ještě dost vyvinutou imunitu a nezřídka novému majiteli umřou, nebo je zachrání za nemalé finanční prostředky. Většinou mívají celoživotní následky.
listopad 05, 2015 17:56
Ne, opravdu nevidím řešení v tom, že křížence lidi nebudou kupovat... : d@niela
Zaprvé - takové malé chundelaté klubíčko je úžasné a srdce se na něj jen směje. A když si někdo pejska chce pořídit, nemá moc peněz a třeba ho opravdu chce pouze jako kámoše na doma... A pak najednou uvidí kouzelné štěňátko na internetu - tak si ho koupí.

Prostě - štěňata a koťata jsou už taková a na lidské city těžce působí.
Z toho těží právě množitelé, kteří vědí, že stejně nakonec všechny udají.

Problém však vidím v tom, že noví majitelé už by neměli dopustit, aby "jejich pejsek měl děti..."

Je to dost podobné jako u lidí. Snad si vzpomínáte, že jsme tu jednou diskutovali o tom, zda mají mít těžce postižení (od narození) lidé děti. Mají mnohdy těžké dědičné vady. Jenže - taky jim žádný zákon na světě nemůže zakázat, aby nepřivedli na svět další nepovedenečky.


U psů to křížení jako velký problém nevidím. Pro radost, potěchu a pocit, že člověk není sám - tohle zvládne všechno i nenáročný podvraťáček.
Spíš bych litovala silné sportovní agilní psy, které si koupí někdo z vyloženě snobských důvodů, aby měli papíráka, a psi pak jsou zavřeni celý den doma, odsouzeni jen k povalování - a ranní a večerní vycházce.
Kdo na to má (peníze, čas, schopnosti), ať má dokonalého psa, se kterým může sportovat, pracovat.
Dětem do akvárka také nekupujeme ty nejdražší rybičky...
listopad 05, 2015 20:38
Daniel, to jsou ale dvě naprosto různé věci , kříženec není bezpapírák ! proto jsem psala: : bb.
mně naopak připadá snobské trvat na čistokrevném psovi, když na to nemám : bb.
proč si tedy nevzít štěně křížence, nebo psa z útulku? Když chci kamaráda, přítele, společníka, tak proč snobsky trvat na tom, že mám asiata, pitbulla, dobrmana, boloňáka? Proč se chlubit čistokrevným psem,


Ale kupováním a množením tzv. čistokrevných psů bez PP podporujeme přenášení nemocí a vad, včetně těch těžkých povahových i zdravotních, do dalších generací.
Nemluvě o tom, že chov psů u množitelů lze směle nazvat týráním zvířat.
listopad 05, 2015 20:58
... : bb.
Pokud tedy křížencem nemyslíš potomka dvou bezpapíráků. Nevím, jaký je v tomhle případě poměr možností, že pes bude zcela v pořádku a nebo naopak vadný, ale nešla bych do toho.

Něco jiného jsou kříženci první generace dvou skutečně čistokrevných psů, s průkazem původu. Pokud vím, jednu dobu, možná i teď, byli docela žádaní. Tuším že v USA se přímo začalo říkat "plemeno" labradoodle - jde o první generaci kříženců labradora a pudla.

listopad 05, 2015 21:01
Ano, to s těmi pudly jsem psala i výše ve článku :-))) : d@niela
dcera má "šnůdla", to je taky tam oblíbený pejsek, knírač a pudl. "schnoodle". A další jsou např.: goldendoodle, cockapoo, cavoodle, cavapoo, yorkipoo, atd. atd. Jo - prostě jakákoliv rasa plus pudlík.

listopad 05, 2015 21:17
Kříženci F1 labradora a velkého pudla jsou využíváni jako vodicí a asistenční psi. Podmínkou je kastrace, aby se nemohli množit dál. : Myška
Důvodem je jednak zbytečnost dělat další křížence, a hlavně to, že i když kříženci F1 mívají zpravidla výborné vlastnosti od obou rodičů, proto se taky používají, v dalších generacích jsou značně nevyrovnaní a nedosahují pracovních kvalit ordičů. O exteriéru nemluvím, ten se nehodnotí v tomto případě.
Využívají se též kříženci retrívrů labradorského a zlatého za stejných podmínek jako labradoodle.
listopad 05, 2015 21:49
... : bb.
Aha, k přečtení článku jsem se totiž ještě nedostala, zní to divně, ale jak jsem mrkla do diskuze a zahlédla množírna, nemohla jsem se nepřidat a jelikož odbíhám od kudlanky, tak na článek zatím nedošlo :-)

Tak ono se to s křížením dvou ras rozjelo a jede pořád, vida, já znám jen toho labradoodla a věděla jsem ještě o jedné kombinaci s vlastním novým názvem, ale na tu si nevzpomenu.

Podstatné ale je, Daniel, že křížení budiž, ale dvou zdravých jedinců a to u psů z chovu, který nebyl uznán, nelze zaručit, spíš je pravděpodoboné, že ti psi v pořádku nejsou nebo nebudou a že to přenesou na další generaci.
Pokud štěňata nedostala průkaz původu, je něco velmi v nepořádku.

Možná bude přesvědčivější tohle:
Aby pes, či fena byli vpuštěni do čistokrevného chovu a mohli tak plodit štěňata s PP, musí splnit chovné podmínky, které si daný klub určuje. Jde o to, aby se do chovu dostávali pouze typičtí jedinci, nevykazující hrubé vady, ale především zvířata vyšetřená na dědičné onemocnění, která se u daného plemene vyskytuje a v neposlední řadě také jedinci s vyrovnanou a neagresivní povahou, která je u rhodéského ridgebacka naprosto nepřípustná.
Závažným zdravotním problémem, se kterým se u rhodéského ridgebacka setkáváme je dysplazie kyčelního kloubu. Zvířata s pozitivním nálezem jsou vyřazena z chovu, čímž se pravděpodobnost výskytu tohoto ortopedického onemocnění v čistokrevném chovu podstatně eliminuje. Bohužel jsou tací lidé, kteří se nedokážou smířit s tím, že by jejich fenka neměla štěňátka a na takovýchto zvířatech nadále produkují štěňata bez PP.
Velmi vážnou zdravotní vadou je dermoid. Jedná se o kožní cysty, které v těch nejhorších případech mohou zasahovat až do páteřního kanálu, kde je uložena mícha. Toto onemocnění je neslučitelné se životem. Takto postižený jedinec nesmírně trpí a v konečné fázi může i ochrnout. V čistokrevném chovu jsou takto postižená štěňata ihned po narození uspána, aby se tak předešlo jejich utrpení. Pozor! Není vždy jednoduché dermoid najít. Tuto vadu opravdu nepozná každý, pouze zkušený chovatel, popřípadě poradce chovu. Takže v případě, že si pořizujete štěně z kontrolovaného vrhu s PP, by se Vám nemělo stát, že byste si koupili postižené štěně. Tam kde se prodávají ridgebaci bez PP je ale riziko mnohonásobně větší!!!
Výhodou průkazu původu psa je také to, že si můžete ověřit, zda pes nepochází z úzké příbuzenské plemenitby, což může mít velice negativní vliv na jeho zdraví, ale i psychiku. Známe případy „bezpapírového chovu“, kde jsou navzájem pářeni ti nejbližší příbuzní. Třeba matka se synem, nebo sourozenci navzájem.

http://www.ckrr.cz/index.php/cs/o-plemeni/19-ne-si-koupite-rr/35-pro-nekupovat-tn-bez-prkazu-pvodu
listopad 05, 2015 21:52
Danielo rozněžnit se nad štěnětem je jedna věc, jak takoví kříženci končí, je věc druhá. : Myška
Stačí si otevřít web kteréhokoliv útulku, kde největší procento osazenstva tvoří kříženci, potom psi, kteří vypadají jako čistokrevní, protože se podobají nějakému plemenu, ale jsou to vlastně taky kříženci, prootže nelze prokázat jejich původ, a nejmenší skupinu tvoří psi s PP, dokonce čipovaní nebo tetovaní, kde lze dohledat minimálně chovatele. Záhadou je mi proč útulky přes plemenou knihu chovatele nedohledávají.

A opravdu je řešením křížence a psi bez PP nekupovat. Pokud koupíš, dáš tím pokyn množiteli, že se byznys vyplácí, takže při dalším hárání fenu opět nakryje a tak stále dokola.
listopad 05, 2015 21:56
.. : kolemjdoucí
jedinci s vyrovnanou a neagresivní povahou, která je u rhodéského ridgebacka naprosto nepřípustná.
neagresivní povaha je nepřípustná? To sou mi věci...
listopad 06, 2015 17:58
Krásně napsané, : Magdalenka
děkuji, Dani, tvé psí vyprávění mi vždy pohladí duši. Je vidět, že se máte rádi.
Já myslím, že je pes a pes.
Co se poslušnosti týče, vybrali jsme si pejska, který je údajně nevycvičitelný, malý kavalír. Aspoň to nám řekla jeho chovatelka na otázku, kdy začít chodit na cvičák. Hrozně se nám tím ulevilo. Nebude to naše selhání... A hned jsme začali s drobnými úkoly a povely, ale nečekáme, že bude poslušný a poslechne na slovo. Zvládá sice sedni, lehni, zůstaň, přines, ale jenom na půl. Když máme v ruce piškotu, když zrovna nebalíme na dovolenou, pak je smutný, hračku přinese a nepustí.
Zato když do telefonu volám dceři, že pojedu autem a vezmu pejska s sebou, okamžitě porozumí a chystá se na výlet. Vrhne se ke dveřím, skáče radostí.
Některá slova máme doma téměř zakázaná: procházka, piškoty... Musíme je říkat opisem, aby pejsek nevyváděl jak pominutý.
Co mi mrzí je, že miluje všechny návštěvy a malé děti a není v klidu. Tam bych tu poslušnost fakt potřebovala.
A tak k nám někteří lidé přestali chodit. A další zase chodí častěji.
smilies/wink.gif smilies/wink.gif
listopad 06, 2015 19:40
Kavalír a nevycvičitelný? Co to bylo za chovatellku? : Myška
Kavalír je plemeno společenské, které má v "popisu práce", aby dělalo, co člověku na očích vidí. Znám jich několik, psy i fenky, a všichni jsou poslušní, venku mají slušné přivolání, chodí na volno, a co vím od majitelů, doma s nimi nemají žádný problém. Ano, milují lidi a hlavně děti, ale tak se to po nich - po plemeni - chtělo a chce, aby byli příjemnými společníky.
listopad 06, 2015 22:41
magdalenka, takhle? : mura1

listopad 07, 2015 14:56
Myško, : Magdalenka
kavalír je velmi společenský a miluje páníčka. Náš pejsek umí vše výše popsané, dokud nezmerčí jiného psa nebo kočku. To je konec. Letí přes tři ulice povel nepovel. Znám tři podobné psy s PP, kteří takhle skončili pod koly auta nebo dokonce autobusu. A to bych nechtěla.
Dále je problém jeho lovecký pud. Jak ucítí zahrabané cosi, hodně nevoňavé až páchnoucí, je z něj norař. Hrabe až hlína lítá na všechny strany. Jsme skoro z vesnice, takže to není problém.
Uznávám, může být chyba ve výchově na naší straně, nicméně na paní Kulhavou, která nám jej odchovala, nedám dopustit.

listopad 07, 2015 17:07
Můro, : Magdalenka
tak u nás je to podobné, s opačným rozdělením rolí :-))
listopad 12, 2015 21:53
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]