Ráno před sedmou, spíš něco po šesté. Je to už hodně dávno, co to byla moje "běžná" hodina. Teď, po létech a) svobodného povolání i b) veselé penzistky, byla má probouzecí či vstávací hodina o hodně číselně vyšší. Oč později jsem usínala, o to později jsem se - a jak pozvolna! - vydrásala z pelechu. Ale, udeřily nové časy... Nepromyšleně jsem si koupila psa. Ale stejně nepromyšleně si pořizujeme děti - vždyť kdo studuje předem detaily jejich stravování, výchovy, nemocí...?

     A tak polospící rychle vklouznu do připravených kalhot, trika, fofr WC a koupelna, pak sundat pesa z postele (mám vysokou postel), během krátké doby, co chroustá granulky, si vařím kafe a nechávám zatím stydnout, a už to jede: "...botičky (moje), šatičky (jeho kšíry), vodítko, bunda (moje) a hlavně KLÍČE".

     Venku na nás z trávníků blikají bílé tečky ještě spících sedmikrásek, potkáváme fofrující Ukrajinky, které spěchají do zdejší cukrářské výrobny a sem tam se už trousí první pejskaři. Kayo se důležitě rozhlédne. Ano, všechno je v pořádku, nic se od včerejška nezměnilo. Tak zvolna zanechává svoje žluté esemesky na přilehlých keřích, stromech, či vyšších travách (je to pes pro boj ve vysoké trávě) a pak se rozhodne, kterým směrem dnes půjdeme.

     Doleva - tam by třeba panička mohla zahnout na velikou procházku do zdejšího parku, ale taky jen na obchůzku ulice, případně doprava, tam zase, kolem tenisového hřiště a hlavně za ním, pod tamějšími paneláky, je docela slušné naleziště nádherně smrdutých pozůstatků. Jo, každou chvilku jsou tam nedohlodané kuřecí či vepřové kosti, kusy chleba, zbytky namazaných rohlíků... (No fuj...)

      Chvilku před osmou se začínají scházet další venčiči se svými psími pány. Tak se všichni kamarádíme. Čubáci někdy zcela tiše, občas lítají v divokých kruzích sem a tam, jindy, jako například v neděli ráno, jsme potkali půvabnou mopslici; ta byla fakt neuvěřitelně ukecaná.

     Nádhera ... sledovat je, s jakým zaujetím si vyštěkávali všechny ty důležité věci. Stáli proti sobě a se zaujetím si vykládali. Ale po chvilce jsme jim to museli utnout, aby nám někdo nevylil obsah noční mísy na hlavu. Dělali totiž příšernej kravál!