Přestože setrvání Sametky v rodných Málkovicích tak nějak vyplynulo z okolností, nelituji. Stále si pamatuji, jak jsem měla ohromnou radost z jejího  narození. Byla od malička výrazně typickým představitelem plemene, po otci dostatečně mohutná, na rozdíl od jemněji stavěné matky; po matce má hlavně krásné, výrazné, inteligentní oko. Bezpochyby je to z mého prvního chovatelského období shetlandských pony můj nejlepší odchov a dosud mi rozhodně nedělá ostudu. Z roztomilého hříbátka vyrostla zdatná chovná klisna. Na to, že bude po patnácté matkou, je stále ve skvělé kondici.
 
     Sametka se narodila v roce, kdy se konala první národní výstava pony všech plemen. Šanci zazářit využila, vyhrála třídu hříbat SHP a poté na speciální výstavě hříbat se stala šampiónkou hříbat pony. Dalším krásným výstavním úspěchem bylo v roce 2000 získání titulu šampiona plemene ve Valči a titulu vicešampiona plemene v Manětíně, v roce 2001 byla Sametka vicešampionem plemene na národní výstavě v Pardubicích. Později už se „pouze“ umisťovala ve třídě klisen, ale např. v roce 2006 tuto třídu vyhrála ve Valči.

 

 

 

 

     Sametku jsme v jejích třech letech obsedli i zatahali. Zprvu ještě po boku welšů také svůj díl práce pod sedlem odváděla, ale děti potřebovaly stále rok po roce větší koně a Sametka už se jim pod sedlo nehodila a tak se tedy stala talismanem naší malé „sportovní stáje“. Sedlali jsme welše, jezdecké poníky, haflinga, až se kruh uzavřel a chovali jsme zase teplokrevníky, jako jsem je chovala za svobodna.

 

     Bohužel, jak děti vyrostly, přestával je jezdecký sport bavit, dostaly se do světa, našly si jinou zábavu, jiné sportovní aktivity. Koní pod sedlo nebylo potřeba tolik, až už nechtěl jezdit vůbec nikdo. Koně jsme postupně dávali pryč a mezitím získali prostor zase shetlandi. Dětí Sametka povozila dostatek, vyzkoušely ji i v různých hobby soutěžích pro pony, ale v posledních letech už ji nesedláme.