O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

POSLEDNÍ ŠANCE - I. PDF Tisk E-mail
Pondělí, 02 duben 2012
Přejít na obsah
POSLEDNÍ ŠANCE - I.
Strana 2
Strana 3

 

 

 

 

      Měl jsem vážné obavy, že divoká jízda nemusí mít štastný konec. Brzdy! Brzdy! Prolétlo mi hlavou. Pobral jsem otěže do levačky, a pravou, jak mně jen poskakování vozu dovolilo, jsem točil klikou. Brzdy zabraly, ale ti dva mezuláni pádili dál, jako by táhli necky. Miško, prrr...! vsadil jsem kartu na „hodného“. Prrr...!! křičím a ze všech sil, které mi ještě zbyly, se opírám do opratí.  A hle, Miška, ten zlatý hodný kluk, zpomalil splašený úprk do mírného cvalu, přibrzdil Míšu a po sto metrech již jen klusali... Věděl jsem že mám vyhráno, ale pot mi stékal po zádech proudem a dech se skoro ani polapit nedal. Šestnáct metráků přede mnou na tom nebylo jinak. Kouřilo se z nich, jak z prádelních hrnců, krky i slabiny jim pokrývala pěna.  

     Povolil jsem brzdy, neboť se kouřilo i z pneumatik.

 

 

    Zůstali jsme venku ještě hodinu, než jsme zamířili zpět k hotelu a do stáje. Koně jsem odstrojil z postrojů již sám. Víchem jsem vytřel ty dva zpocené uličníky do sucha, vlhkou houbou otřel oči a nozdry. Míša se kroutil, snažil se mne alespoň štípnout zuby, ve slabinách i pod břichem byl lechtivý. Pohladil jsem ho po krku a sjel pomalu rukou k přední noze. Zdvihl ji bez problémů. Vyčistil jsem mu kopyto a s uspokojením jsem zjistil, že u kováře byl nedávno.

     Požádat neznámého koně, aby si nechal prohlédnout a vyčistit kopyto zadní nohy,  zvlášť, má-li špatnou pověst a jste s ním ve stáji sám, vyžaduje zkušenost a kus odvahy. Kůň okamžitě pozná strach a nerozhodnost. Přejel jsem koni rukou po hřbetě, popleskal jsem ho po mohutném zadku: „Míšo nohu!“ Velím a je ve mně malá dušička.


Poslechl. Položil jsem si kopyto velikosti talíře na koleno. Vyčistil jsem ho a prohlédl střelku. Potěšilo mě, že při této práci potíže nebudou. „Poslouchej, ty,“ začal jsem Míšovi kartáčem pročesávat hřívu. „Víš, že já mám dokonce glejt na to, jak se starat o koníčky? Taky jsem jezdil dostihy, abys věděl! Vyhrál jsem sice jen jeden, ale nechal jsem za prdelí patnáct koní i se všemi favority. Někdy ti o tom povím.“

      Míša zaklapal pysky naprázdno, stáhl jimi s žebřin seno a zatvářil se spokojeně. Mé vytahování ho viditelně zaujalo...

 

PEPA KOUBA

(pokračování příště)

 

Komentáře (7)add feed
... : jacquielinne
Moc držím pěsti, aby vše dobře dopadlo :-) Ono se s těma uličníkama musí po dobrém, když je člověk zlý, nic to "nepřinese". Nádherný příběh, těším se na pokračování :-)

duben 02, 2012 20:47
Hezký příběh, : mamča
těším se na pokračování.
duben 03, 2012 08:36
Moc hezký, : deeres
úplně se tam vidím, jak se někde na Benecku proháním na hřbetě koně kolem Žalý.
duben 03, 2012 09:20
deeres : mamča
Tak to jsi odvážná. Mně se koně líběj, ale když vidím z jaké výšky bych padala (a že já bych padala určitě - mám pro to zvláštní nadání smilies/grin.gif), tak bych na ten koňský hřbet radši nelezla.
Ale se zklamanými zvířátky mám dobrou zkušenost, i když šlo "jenom" o kočky. Laskavé zacházení a po kouskách získávaná důvěra dokáže z těch "zarputilců" udělat fajn parťáky.
duben 03, 2012 09:48
... : deeres
Odvážná ne, na nějakého Míšu bych si ani za mlada nesedla. Ale koně mám moc ráda a není nad pocit uhánět krajinou na hřbetě koně. A je škoda, že od té doby, co zemřel děda, jsem na hřbetě koně neseděla, ale nějak nebyla příležitost a teď už bych si asi ani netroufala. Bydlel kousek od Řípu a koně jsme jezdívali plavit do Vltavy někam k Mlčechvostům, jenže to je už nějaká desítka let. Místy kudy jsme jezdívali dneska vede E55 a šestnáctka a provozuje se tam závěsné létání.
duben 03, 2012 10:29
Jé : Michal
to je krásný čtení. smilies/shocked.gif Znova mi na chvíli bylo patnáct a já byl na letní brigádě v Kladrubech nad Labem, u koníčků. Prosím moc prosím o další a další pokračování.
duben 03, 2012 17:39
Koně jsou krásný zvířata. : alik puntik
Je na ně nádhernej pohled....ale nelezla bych na ně. Jsou strašně vysoký a taky nevíte, co se jim zrovna honí hlavou. A jaká pitomost je napadne. Jsout to přece jen zvířata....
duben 04, 2012 02:12
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy

 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]