O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
Přihlášení
Anketa
VŠECHNY MOJE KOČKY |
Středa, 18 listopad 2009 | |||||||
Přinesla jsem si domů z útulku dvě kočky. Manžel ale trpí alergií a lékař mu řekl, že po smrti Kocoura s velkým "K" už nikdy žádné kočky. Tak jsem je vzala na domů jen na "zkoušku", na týden. Abychom si na ně moc nezvykli, tak dostaly obě pracovní jména - Jednička a Dvojka. Jenže - přišly, viděly a zvítězily a rozhodly se s námi zůstat..
Jedna z nich, ta menší, byla nemocná, ale nám to nikdo nesdělil; k tomu poznatku jsme se dopracovali po týdnu dovolené v Londýně, protože když jsme se vrátili domů, tak uvítal nás zápach úplně zdevastovaného přízemí našeho domu. Ještě nikdy jsem tak rychle a důkladně (v lednu!) nečistila venku všechny koberce...
Z pobytu v nemocnici se vrátila Jednička v dobré kondici, leč měli jsme pokračovat v léčbě penicilínem. Nevím proč, ale měl příchuť a barvu zralých třešní. Naše Jednička by byla dala jistě přednost penicilinu s příchutí sýkorek, ale protože to je nedostatkové zboží, mstila se nám tím způsobem, že jsme museli přetapetovat obývák. Nikdo z vás si neumi představit, co dokáží udělat 2 ml penicilinu 3 x denně s bílými tapetami. Proč jsme ji nedávali léky v koupelně? Ale dávali, ale ona si je někam schovala a vyprskla je v pokoji.
Dvojka byl velkej černobílej kocour se psí povahou. Chodil s námi všude; se mnou ráno na vlak do práce a čekal do odpoledne a šel zase se mnou domů. Do mateřské školky našich děti měl vyšlapanou cestičku. Chodil s námi i k jezeru se koupat - věřte nevěřte, miloval vodu. V minulém životě byl buď tapetář nebo instalatér. Pilně sledoval všechny kapající kohoutky a nedotažené baterie od sprchy, spával v umyvadle a při tapetování mne sedal na rameni. Jak byl velkej a chytrej, tak byl ale strašnej zbabělec. Dole ve dveřích jsme měli okénko pro kočky.Tedy pro naše kočky, případné nezvané návštěvníky vyhazovala naše malá Jednička. Dvojka, ač 4x větší, byla schovaná v gauči a ani nepipla.
Po jejjich odchodu do věcných kočičích lovišť bylo doma prázdno a tak jsme si vzali malou kočičku, kterou její máma opustila. Vypiplali jsm ji injekční stříkačkou a sunarem pro kočky. Přežila, ale nebyla to kočka - neuměla mňoukat, vydávala zvuky jako kachna a hrozně nadávala, když dostala málo masa. Žila u nás čtyři roky se svoji větší sestrou, kterou srdečně nenáviděla. Umřela letos v létě, po operaci střev, k velké spokojenosti její sestry.
Ta si konečně oddychla, že je sama a nemusí se s nikým dělit o kočičí konzervu. Tedy nemusela, protože v říjnu vstoupil do našeho života Sony. Jsou mu 4 měsíce a naší Susi leze pořádně na nervy. Ona ho vychovává podle metody "škoda rány, která padne vedle". Přenechali jsme jí jeho výchovu, umí to lépe než my. My jsme se zatím jen malinko přizpůsobili: sundali jsme všechny záclony, přelepili všechny dostupné květníky, velké palmy nám z koupelny udělaly zimní zahradu. V bytě to vypadá jak po návštěvě exekutora a my zakopáváme o jeho míčky, kuličky, v noci šlapeme na jeho pískací myši a on nás za to děsně miluje.
Ví asi, že jsme mu zachránili život - mámu mu přejelo auto. Nanntali
|
< Předch. | Další > |
---|