Máme malou fenku zvanou Ashes. Je to správný dawsonský podvraťák s plandavýma ušima, který ze všech ras připomíná nejvíc beagle. Před čtyřmi lety jsme se rozhodli, že by Ashes měla mít aspoň jednou štěňata. Nojo, ale kde pro Ashes sehnat v Dawson City manžela přiměřeně velikosti? Většina lidí má nejrůznější křížence husky, labradora a bůhví jakých velkých potvor.

      Našli jsme nakonec jednoho dobrého muže, který nabídl ke křížení kokršpaněla, jenže se ukázalo, že se jedná už o staršího pana s mnoha neduhy (mluvím o psovi),  který již není schopen milostného aktu. Vzal jsem tedy Ashes a starší dcerušku Elizabeth a jeli jsme shánět ženicha (pro psa).

     Plán byl prostý: když není ženich mezi místními, najdeme ho mezi turisty. Ashes byla zrovna v nejlepší kondici a čich mají psi vynikající. Přesto bylo pátrání v prvních dvou turistických kempech bezvýsledné. Jediný zájem projevila opice, kterou měli jacísi lidé z Oregonu přivázanou na řetízku, ale tu jsme odmítli.

     Teprve přímo ve městě se na nás usmálo štěstí. Z jednoho přívěsu se vyřítil chtivě vyhlížející trpaslíčí knírač a začal se Ashes dvořit. Poté se objevila sympatická paní, omlouvající chování svého psíka. Její přízvuk mi byl povědomý, tak jsem se zeptal na národnost.

     Ano, paní byla Češka jménem Alena, žijící ve Vancouveru. Pejsek - chovný knírač jménem Billy, šampión České republiky a Alena neměla nic proti romantickému setkání obou značně odlišně vyhlížejících zástupců psi rasy.