A máme tu další ptačí novinky (nebo stařinky?) Srpen 2005 - Včera k nám přišla Můra. Je malá, zelená a děsně krásná. Taky je děsně odvážná. Konečně je využita klec v celém prostoru; během pěti minut Můra zhučela třikrát až na dno. O Kyselinu se pokouší infarkt. Zuzana se tváří velmi zhnuseně. Infarktu jsme zabránili zakoupením pyruří nevěsty Pecky.

Září 2005

     Takže jak se mají naše mladé páry? Kyselina miluje Pecku a Pecka miluje Kyselinu. Bydlí spolu v pěkném drátěném domečku a před večeří chodí na procházky na garnýž, na záclonu, levý obraz, pravý obraz, na peřinu, na klávesnici a někdy na tu divnou osobu, co do tý klávesnice datluje. V kuchyni na garnýži provozují erotické hrátky. Teda Kyselina provozuje. Pecka drží, protože Pecka dělá, co se po ní chce a zbytečně nekecá.

     Pecka navštěvuje kurz pro ochočené papoušky.

     Často ovšem chodí za kurz. Výsledkem je, že si umí vzít z ruky piškotu, ožužlávat vlasy, amputovat nehet, ale na klacek stále nastoupit neumí. Asi proto, že paní učitelka také často chodí za kurz. Pololetní vysvědčení nejspíš nikoho nepotěší...

     Za příznivého počasí se obě Kyselinky venčí i se svým obydlím. Na zahradě pak dlouhé hodiny líbezně zpívají, až se divím, že si ještě nikdo ze sousedů nekoupil brokovnici.

      Zuzana už nesnáší Můru o něco méně. Teda snáší ji o něco více. No, prostě ho už tak ne****. Můra snáší kohokoli a cokoli. Můru baví svět. Můra lítá, kam chce, přistává, kde chce, okusuje, co chce... Můra hovoří hlasitě.