Můra je a) hardwarový specialista - opravila kolečko na myši. Už se, zaplaťbůh, neprotáčí.

      Můra je b) elektrikář - snažila se prozkoumat zapojení drátů v lustru. Líbí se nám zelená barva Můry, takže ji v další elektrikářské práci bylo zabráněno.

Černou mutaci ary červenoramenné nepodporujeme.

     Můra je c) aranžérka - upravila vkusně zbytky vánoční výzdoby. Teda původně to byla docela pěkná koule ze šišek a jehličí, zbytky jsou to teďka.

     Můra je d) fyzik - ověřovala, jestli pro papoušky platí zákon setrvačnosti. Platí, pan Newton nebyl blbec. Sklo to vydrželo, Můra taky.

     Můra je e) asertivní. Při uklízení do klece uletí klidně i desetkrát a vůbec při tom nenadává. Já nejsem asertivní. Nakonec ji z tý záclony servu a s několika šťavnatými nadávkami ji do klece vrazím.

     Můra a Zuzana chodí trávit slunné podzimní dny do letní rezidence (letní proto, že jsme ji dělali celé léto). Do rezidence - voliéry je ovšem třeba jezdit v kočičí přepravce. Zuzana přepravku nesnáší. Zuzana není asertivní a kdyby měl čas, hlasitě by nadával. Ovšem čas nemá, protože musí zdrhat. Nakonec je ale vždy odloven a nacpán dovnitř.

     Tuhle trousil nějaké drzé poznámky o vězeňském autobuse. Nacpat do přepravky dalšího papouška tak, aby ten první nezdrhnul, je náročné. Čas, strávený lovením a opětovným cpaním zpět, se nepříznivě prodlužuje na úkor času stráveného ve voliéře.

Můra Saša

(pokračování příště)

Ze života drůbeže I.

Komentáře (11)

Zobrazit/Skrýt komentáře Muro, moc hezke vypraveni, : Bara ale me by moc zajimalo, jak je to s kakanim, kdyz se volne pohybuji po byte... duben 01, 2009 13:36 Chacháááá, naši taky měli papouchy, : mamča tak vím, o čem je řeč. Růžovohrdlí pořád hnízdili, a odchovali spoustu potomků. Byli děsně pořádní, takže večerní úklid klece zvládali v pohodě tím, že párkrát zamávali křídly. V kleci jako v klícce, ale v okruhu 1 m kolem klece nastláno jak na skládce. Agapornis Fischeri, něžný zelený papoušek s červeným zobáčkem, mi napřed ožužlával prst, aby mě pak prokous ukazovák - na tři stehy. Nejlepší byla sestřina malinká Andulka jménem Hrášek. Nádherně mluvila. Její oblíbená věta : "Jsem strašný orel" zaskočila každého neznalého příchozího. duben 01, 2009 13:48 Baro, z té konzole, po které se volně perocházejí, průběžně se.ou. : mamča Záclony se praly nejmíň jednou týdně. duben 01, 2009 13:49 baro : mura1 mam takovou sikovnou houbicku duben 01, 2009 14:01 Pořád lepší papouch : wendy než opice. Teda ne ta po alkoholu, ale živá. Ty prý nemají svěrač a jsou hodně produktivní, taky o něco větší než papoušek, to musí být radost. To máme téma. duben 01, 2009 16:07 tyhle : Wendy Dvořanda zážitky čtu moc ráda, vzpomínam, když jsem byla malá, měli jsme obyčejnou andulku jménem Ferda, ale byl tak perfektní. Když jsme obědvali, vyváděl v kleci dokud jsme ho nepustili. Potom se producíroval po plastovym ubruse a tak zvláštně to ťapkalo. A mýmu tátovi se uhnízdil pod bradou a probíral se mu knírem. Bylo to úžasný. duben 01, 2009 16:40 Můra Saša : mamča Tvoje povídání o "drůbeži" mi trochu připomíná veselé vyprávění "O krysaříkovi". Taky se u toho chechtám, a poprskala jsem si obrazovku. (Nic tak člověka nepotěší, jako cizí neštěstí.) Kdepak je asi Jónu Kixxovi a jeho malé nové krysařici konec ? Těším se na další "ptačí" pokračování. duben 01, 2009 17:27 Krysaříka jsem vytiskla, : wendy úhledně svázala, a měla origoš dárek pro dvoje milovníky psů. Jó, taky by mě zajímalo kde mu je konec... Wendy Dvořando, od kterýho Dvora ty jsi ? duben 02, 2009 07:51 Wendy : Wendy Dvořanda od žádnýho královskýho dvora atd. nejsem, ale bylo by to pěkný Já jsem si jen na krk uvázala Michala Dvořáka duben 02, 2009 08:28 ... : katka* příběhy strašně ráda čtu a musím se u toho smát je to moc hezky napsané... Jinak jsem taky Dvořanda duben 02, 2009 09:38 nepatří to k tématu : alena puntíkovaná ale připomnělo mi to jednu legrační historku. Máma kdysi dělala s nějakou paní Svatošovou, která se za svobodna jmenovala Dvořáková. Její bratr - tedy Dvořák se oženil s dívkou, která se jmenovala Svatošová. Nebyli nijak příbuzní, prostě to byla náhoda a shoda jmen. Jednou se ta Paní Svatošová (rozená Dvořáková( se svou švagrovou Dvořákovou (rozenou Svatošovou) vydaly do NDR nakupovat. Nedovedete si představit, co to udělalo s celníky. Obě Skončily na hranicích v Děčíně, kde si mesely vystoupit a podrobit se prohzlídce - a to nejen zavazadel, ale i tělesné - bus měl tím pádem hodinu zpoždění a všichni na ně koukali jak na vyvrhele a následně se dověděly, že busem o nich kolovaly různě divoké pověsti. Už spolu pak nikdy nejely za hranice. duben 02, 2009 10:40

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment

>>Předchozí - Následující