|
 Muž založil květinovou zahradu. Zryl, zasel a
čekal. Vzešlo mnoho krásných květin, které chtěl, ale i mnoho pampelišek, které
velmi nechtěl. Zkoušel všelicos, ale nepodařilo se mu zahradu jich zbavit. Zašel i za rabínem, velkým znalcem zahradničení. Vyzkoušel i jeho rady, vše
marné. Seděli spolu s rabínem nad zahradou plnou pampelišek a mlčeli. Po chvíli řekl rabín: „Mám ještě poslední radu.
Zkus mít rád pampelišky.” - OK, a jak to vidí konkurence - Bůh? Ten se jednoho dne zeptal
sv. Františka...
Bůh: Franto, ty víš všechno
o zahradách a přírodě, co se to děje tam dole na zemi? Co se to stalo
pampeliškám, fialkám, sedmikráskám a těm dalším věcem, které jsem před věky
vysázel? Měl jsem perfektní bezúdržbovej zahradní plán. Ty rostliny rostly v
jakékoliv půdě, vydržely sucho a hojně se samy množily. Nektar z
dlouhotrvajících květů přitahoval motýly, včely a hejna zpěvných ptáků.
Očekával jsem tedy, že už uvidím krásné zahrady plné barev a květů. Ale
všechno, co vidím, jsou zelené fleky...
Sv. František: To všechno
ten kmen, který se tam usadil, Pane. Říkají si Příměšťáci. Začali říkat tvým
květinám plevel, ze všech sil je hubí a nahrazují trávou.
Bůh: Trávou? Ale to je tak
nudné! Není to barevné. Nepřitahuje to včely, motýly, ani ptáky, jenom ponravy
a žížaly. Je to citlivé na teplotní změny. Chtějí tihle Příměšťáci opravdu, aby
tam rostla tráva?
Sv. František: Očividně,
Pane. Podstupují při jejím pěstování velké utrpení. Začnou každé jaro hnojit a
hubí všechny ostatní rostliny, které se v trávníku objeví.
Bůh: Jarní deště a teplé
počasí pravděpodobně způsobuje, že tráva roste opravdu rychle. To musí být
Příměšťáci velice šťastní.
Sv. František: Vypadá to, že
ne, Pane. Jakmile trochu povyroste, sekají jí někdy i dvakrát do týdne. 
Bůh: Oni jí sekají? Suší jí
jako seno?
Sv. František: Nikoliv,
Pane. Většina z nich jí hrabe a dává do pytlů.
Bůh: Do pytlů? Proč? Je to
cenné? Prodávají to?
Sv. František: Ne, Pane,
právě naopak. Platí za odvoz.
Bůh: Tak počkej chvilku: Oni
to hnojí, aby to rostlo, a když to roste, tak to sekají a platí za to, aby se
toho zbavili?
Sv. František: Ano, Pane.
Bůh: Tihle Příměšťáci musí
cítit velkou úlevu v létě, když vypínáme déšť a zapínáme horko. To dozajista
zpomalí růst trávy a ušetří jim to hodně práce.
Sv. František: Tomu nebudete
věřit, Pane! Když tráva přestane růst tak rychle, vytáhnou hadice a platí ještě
více peněz za zalévání, aby mohli pokračovat v sekání a odvážení.
Bůh: Děsnej nesmysl! Alespoň
že si nechali nějaké stromy. To bylo ode mne geniální, musím se pochválit.
Stromům narostou na jaře listy pro krásu a letní stín. Na podzim opadají a
vytvoří přirozenou pokrývku, aby zadržely vláhu v půdě a chránily tak stromy a
keře. Navíc se rozloží na kompost, aby obohatily půdu. Je to přirozený cyklus
života.
Sv. František: Raději si
sedněte, Pane. Místo toho je Příměšťáci hrabou na velké hromady a platí za
jejich odvoz. 
Bůh: To není možné!! A co
dělají aby chránili kořeny stromů a keřů před mrazem, a aby udrželi půdu vlhkou
a nespečenou?
Sv. František: Po tom, co
vyhodí listy, kupují něco v igelitových pytlích. Nazývá se to mulč.
Přivážejí to domů a rozsypávají to na místo listů.
Bůh: A odkud tento mulč
berou?
Sv. František: Oni kácí
stromy a rozemelou je, aby tento mulč vyrobili.
Bůh: Dóóóst!!! Už na to
raději nechci myslet. Svatá Kateřino, ty máš na starosti kulturu. Jaký film je
na programu dnes večer?
Sv. Kateřina: Blbý a
blbější, Pane. Je to opravdu hloupý film o ...
Bůh: To je OK, klidně to
pusť. Myslím, že jsem o tom už slyšel tuhle od Františka...
d@niela
|
