V letošním roce jsem byla příjemně překvapená návrhem jedné kolegyně chovatelky, abychom si na sezonu 2022 vyměnily své chovné hřebce. Velmi o tuto výměnu stála, takže nabídla i veškerou potřebnou dopravu ve své režii. Já jsem chápala její důvody – odchovat si na základě mého britského hřebečka nějakou klisničku nepříbuznou s jejím hřebcem, jedna z jejích chovných klisen dokonce pochází ze stejného britského hřebčína, jako Rupert.

I pro mne byla možnost odchovat si pro Ruperta nějakou nepříbuznou klisničku vlastního chovu, velmi lákavá.

Nejvíc mne ale potěšila důvěra této chovatelky, svěřit mi svého hřebce na celou sezonu.

Trochu jsem se obávala, abych nedopadla jako s Pedrem. Kdysi dávno jsem si zapůjčila pro podobný účel – odchov hříbat nepříbuzných s mým hřebcem – čerstvě licentovaného hřebce Pedra. Přes veškerou snahu, a pomoc z mé strany, se toto nepodařilo. Hřebec na klisnu nenaskakoval ze správné strany, ale z boku, nebo na její hlavu, takže jsem ho musela navádět správným směrem, a neměl nebo neudržel erekci, takže ke styku nedošlo, i když jsem se snažila zavést pyj klisně do pochvy.

Hřebce jsem vrátila a nechala připouštění na osvědčeném, ale invalidním Borgisovi. Ten měl úraz zadní nohy, přesto dokázal vskočit na klisnu a konat, co jsme od něj potřebovali, přičemž chudák stál během koitu na své jediné zdravé noze… A hříbata po něm byla, zatímco Pedro ani v dalších letech, u jiných majitelů, žádného potomka nezplodil.

O naše poníky se stará nejvíce maminka majitele areálu. Ta měla veliké obavy z nového hřebce, zda bude stejně hodný jako Rupert. Byl. A tak měla zase jednoho mazlíka, kterého klisny odháněly od žlabu a kterého ona dokrmovala za rohem z kbelíčku.

Kobylky totiž většinu hřebců moc nerespektují, výjimkou byl můj dnes už bývalý hřebec Pico. Hřebec je často až terorizován, klisny ho odhánějí, dokud nejsou v plné říji. Pak hřebce přijmou, pokud se tedy nenajde „žárlivka“, která se stane „kazišukem“. Většinou toto vede k tomu, že první zabřezávají klisny v sociálně vyšším postavení a klisny podřízené až po nich. To je dobré v době hřebení klisen – na první hříbě jsou ostatní koně ve stádě velmi zvědaví a klisna, která má nad ostatníma „navrch“, si ho snáze před tímto uchrání.