 Ve vybraných pražských lokalitách se i letos objevila stádečka ovcí, koz a skotu. Jejich úkolem je spásání porostů ve zvláště chráněných oblastech. Vedení města si projekt pochvaluje s tím, že jde o tradiční a zároveň k přírodě šetrný a efektivní způsob obhospodařování pozemků a to hlavně v těžko přístupném terénu. Půda také dostává zpět potřebné živiny, což se o motorových sekačkách říct nedá…
Po
pražských stepích se pohybují už od konce dubna tři stáda ovcí a koz, která
vypásají předem vybrané lokality. Každé stádo má kolem sedmdesáti
zvířat, přičemž převažují ovce, které spásají travní porosty. Zbytek tvoří
kozy, které okusují především listy dřevin.
Kromě
ovcí a koz zajišťuje hlavní město na vybraných lokalitách i pastvu skotu. Dvě
stáda jalovic spásají zejména podmáčené a vlhké louky. Jedno třináctičlenné stádo
spásá v době od května až do října suchý poldr Čihadla a druhé stádo o deseti
kusech putuje přes louky v oblastech Milíčova, Šeberova, Lipenců a Obory
Hvězda. V letošním roce toto stádo začalo pražskou pastvu v Čimickém údolí. 
Množství
zvířat a délka pasení se přizpůsobuje spásané lokalitě i aktuálnímu vývoji
počasí. Stáda se každoročně pohybují na desítkách lokalit, především v
Prokopském a Šáreckém údolí a v Trojské kotlině. Umístěna jsou ale i na několika
místech v jiných částech Prahy, jako například v oblasti Radotínského údolí, na
Třešňovce v Hrdlořezech nebo na Vidouli. Tento
způsob je nejvhodnější možností, jak se o tyto lokality starat. Řada míst je
totiž technice nepřístupná a pro řadu chráněných společenstev a druhů rostlin i
živočichů vytváří tento způsob hospodaření příhodné podmínky, které lze jinak
jen velmi obtížně simulovat.
Pastva
na území dnešní Prahy patří mezi historické způsoby obhospodařování nejen
stepí, ale i vlhkých luk. Poté, co se po druhé světové válce přestaly dříve
pasené lokality vypásat, začaly degradovat ve smyslu ztráty druhové pestrosti. 
Aby
zvířata každoročně nespásala stejné druhy rostlin, mění se termíny pastvy na
jednotlivých lokalitách, případně je kombinována s ručním kosením. Pastva není
na celé ploše jednotlivých lokalit. Vždy zůstávají vybraná místa nespasená.
Pastva
ovcí a koz se uskutečňuje především ve zvláště chráněných územích v Praze
kontinuálně již od roku 2000. Pastva skotu od roku 2012. Vzhledem k tomu, že
zvířata umístěná ve stádech nejsou majetkem hlavního města, vrací se po
skončení pražské sezóny zpět do svých domovů.  Pastvu pro hlavní město zajišťují
soukromí zemědělci, kteří také obstarávají čtyřiadvacetihodinový dohled nad
stády. Pasáčci celý den stádo hlídají a také kontrolují, zda ovce spásají jen
území, která jsou k pastvě skutečně určená. Přestože se představa pasoucího se stáda v metropoli zdá být přinejmenším neobvyklá, na území Prahy má pastevectví neuvěřitelně dlouhou tradici - sahající až do mladší doby kamenné.
Všude tam, kde se pasou, jsou tato zvířátka velmi obdivována
pražskými dětmi. Jen není radno tam chodit s pejsky na volno…
d@niela
|
