|
 Lupina mnoholistá (Lupinus
polyphyllus), původem ze Severní Ameriky, roste od jižní Aljašky a
Britské Kolumbie až do jižního Utahu a Kalifornie, na východ do Alberty a na
západě do Wyomingu. Rozhodně na naše louky nepatří a vytlačuje
původní luční druhy. A hlavně je celá jedovatá – a nejen pro zvířata.
Ve všech částech rostliny jsou látky ze skupiny alkaloidů, konkrétně
lupinidin. Tyto látky významně poškozují jaterní tkáň, nervový
systém, srdce a ledviny. Při vážném zasažení člověka dochází k ochrnutí
dýchacích orgánů a následné smrti. Při slabším zasažení se projevují nepříjemné
halucinace. Do volné přírody se šíří hlavně od chalup a zahrádek,
jde totiž o oblíbenou okrasnou rostlinou. Když kvete, tak je nejčastěji
modrofialová. Není to však pravidlem. Na území České republiky je invazivním
druhem poškozujícím místní ekosystém. Stejně je klasifikována i na Novém
Zélandu, ve Švédsku, Norsku, Finsku, Litvě a Švýcarsku.
Pro naše
louky představuje lupina riziko, protože postupně vytlačuje původní luční
druhy. Pokud se nezabrání jejímu dalšímu šíření, na některých loukách neporoste
vedle lupiny nic jiného. A ty pak ztratí jak na výživové hodnotě, tak i na své
druhové rozmanitosti. Riziko představuje hlavně pro hospodářská zvířata,
zvláště pak ovce, které v rámci projektů na záchranu cenných horských enkláv od
jara do podzimu louky spásají.
Na krkonošských loukách se nesmírně rozšířila a
bohužel, není v možnostech správy národního parku lupinu včas na loukách
posekat a zabránit tak jejímu dalšímu šíření. Správa KRNAP proto prosí o pomoc
vlastníky luk a hospodáře. Včasná seč omezí další šíření lupiny. Je třeba ji
sekat nejpozději v době, kdy začne kvést, aby nemohla vytvořit semena.
Rovněž KRNAP žádá o jakékoli informace o výskytu
lupiny či dalších invazivních rostlin v Krkonoších. A když na svých túrách jako
návštěvníci hor uvidíte kvetoucí lupinu, klidně si ji utrhněte, pomůžete krkonošské
flóře. Pozor však na lupinu odkvetlou se zralými semeny, abyste naopak
nepřispěli k jejímu dalšímu šíření,“ apelují na návštěvníky hor.
Když totiž původně chudá horská louka zaroste lupinou, během
několika let ji lupina obohatí takovým množstvím dusíku, že už na ní pak neroste nic než kopřivy a další běžné nitrofilní
plevely známé z okolí hnojišť, kompostů a okrajů hnojených polí.
Pro původní organizmy, které tam rostly, je louka
definitivně ztracená. zdroj: KRNAP
|
