Nevím jak vy, ale například moje kamarádka s ním zápasí v jednom kuse. Kdyby to šlo, tak by ho nejraději zahubila napořád. Jenže – ono tak jednoduché není… Sotva ho „vyzmizíkuje“ tuhle, objeví se tamhle. A tak to jde stále dokolečka. Přemýšlela, že by tu potvoru mohla otrávit nějakým jedem, ale to je zas riskantní – protože co kdyby….

Už asi víte, že se nejedná o nějakého mizerného chlapa - toho se (většinou) zbavit dá, pokud se dotyčná fakt rozhodne, odhodlá a provede, ale tentokrát se jedná o docela obyčejný plevel. Plevel, který se rozrůstá všude a dravě, proti kterému bojují zahradníci a zahrádkáři po celém světě.

A tak kamarádka za těch pár let, co má za domkem docela úhlednou zahrádku, vyzkoušela už všelicos. Natáhla netkanou černou textilii přes celou délku záhonu, do vystřižených křížů vysadila trvalky a keříky a nechala to být tak dva roky. Když netkanku sundala, byla půda pod ní čistá, kyprá a bez plevelů.

Taky dříve měla problémy se svlačci, ale i ty zmizely. Když se keříky a trvalky rozrostou, pak už není co plít, plevely si moc místa nenajdou.

Další radou je tam, kde si zoufáme z bršlice, zasít fazole! Ne, že by to bylo 100%, bršlice je hodně odolná bylinka, ale je to dvouletý plevel, takže v kombinaci s vytrvalým včasným odstraňováním květenství ji potlačíte i na těch hůře dostupných místech. Nevím už, které fazole by měly účinkovat nejlépe, kamarádka kombinovala fazol šarlatový a keříčkový, a bršlice docela fest polevila.

Zbytek holt mechanicky...

A tak poctivě a naštvaně zasedá k řádkům a trhá a hrabe, vybírá a uhrabuje – aby ten mrcha plevel alespoň pár dnů dal pokoj.

Jenže máloco je tak životaschopné, jako plevel…

Nejčastějšími druhy plevelů jsou z jednoletých rostlin lebedy, kokošky, svízele, rozrazily, merlíky, hluchavky, ptačinec, penízek a další, z vytrvalých pak pampeliška, jetel, jitrocel, řebříček, bršlice, mochna, šťovík, sedmikráska, pýr a pcháč.

Velký pozor na již vzrostlé plevelné rostliny. Ať už v samotném trávníku či kdekoliv na zahradě. Nikdy se nesmí nechat vykvést. Například jediná  pampeliška mívá až 5 000 semen, pcháč oset přes 30 000 a merlík bílý dokonce okolo 100 000 semen.

Co používáte vy?

Komentáře (6)

Zobrazit/Skrýt komentáře ... : doktor Dani máš pravdu.A některé druhy plevelů neodstraníš nikdy.U dcery na zahradě stále a dokola vytrháváme a zase vytrháváme. Zaliješ zeleninu a třikrát více se rozšíří plevel.Též si nevíme rady,zda vůbec nějaká existuje.Přeji hezké odpoledne. květen 06, 2020 12:38 ... : Inka Tam, kde ji nechceš, ji prostě sněz. Ptačinec žabinec je mimořádná léčivá rostlina. Ptačinec rozpouští hleny, podporuje krvetvorbu a hojí nemocnou kůži. Málo se ví, že dříve se používal jako zelenina. Tato bylina je bohatá na slizy, tanin, hořčiny, třísloviny, saponiny, organické kyseliny, kysličník draselný, kysličník křemičitý, vitamíny C, E, karotin a další. Z žabince sbíráme kvetoucí nať, ale i lístky. Na zimu si ho můžeme zamrazit. květen 06, 2020 12:47 ... : Inka Jak ze žabince, tak z pampelišky dělám salát. Ze žabince normální, někdy přidám trochu pokrájených ořechů, jindy česnek Z pampelišky je prýmovej nakrájet na kousky, rychle pražit na oliváči, osolit a opepřit a přidat malinový ocet. Navrch orestuješ kuřecí játra na oliváči, nakonec opepříš a osolíš (játra se solí až nakonec, jinak by ztvrdly) a také zakapeš malinovým octem, je to výtečné! květen 06, 2020 12:51 ... : *deeres* Inka to tu už řekla, spousta těch plevelů je jedlých a léčivých a některé jsou i chutné. Taková mrcha bršlice, strejda s ní krmil králíky, protože se dobře seká a já je nikdy nejedla, protože tou bršlicí smrděli. Jenže mám kamarádku, ta se s ní pořád cpe, dokonce z ní dělá pesto. Na netu, pokud máte zájem, lehko najdete, jak na to. Bršlice kozí noha obsahuje karoten, vitamín C železo, měď, mangan, bór..... Dneska je ta móda anglických trávníků, všichni trávu žižlaj´ na výšku dvou milimetrů, jenom, aby žádná kytička jim tam nevykvetla. Z ekologického hlediska to je kravina, takový trávník je pro hmyz jenom mrtvá vyprahlá planina a majitelé takového trávníku nejdříve hlučí a smrdí se sekačkou a pak plýtvají vodou, aby jim trávník neuschl. Nevím, co kdo má proti sedmikráskám, pampeličkám, kontryhelu, merlík má přízvisko všedobr, všechno to jsou léčivky. Merlík se dříve běžně používal v kuchyni, léčivá je svízel přítula (čistí ledviny, játra, slinivku břišní a slezinu od chorobných látek). Kdo trpí na poruchy lymfatického systému, měl by denně pít čaj ze svízele, léčivkou je i luční jetel, jitrocel kopinatý, také pcháč oset.Ten obyčejný bodlák není jenom krásný, ale umí se vypořádat s vaším revmatismem, artrózou i kožními plísněmi. květen 06, 2020 13:32 ... : Inka Chuť Bršlice se hodně podobá nati petržele nebo celeru, je jen trochu více “ořechová”, ale není zdaleka tak náročná na péči jako petržel. Ani slimáci jí nežerou. Roste prostě všude a nepotřebuje tě k tomu. To je mimochodem jedna z vlastností, která do tebe společně s ní vchází. Samostatnost Houževnatost i v nepříznivých podmínkách Komunitní myšlení, vytváření společenství Už ve starém Římě si bršlice vážili jako hodnotné zeleniny. Je výborná proti dně. Bršlice obsahuje 2 x více vitaminu C než kadeřávek, dále velké množství provitaminu A a bílkovin (vhodný zdroj pro vegany), výjímečně vysoký obsah minerálů a stopových prvků jako: železo, mangan, měď, titan a bór. Dále éterické oleje a kumariny, které podporují tvorbu antikoagulantů, látek snižujících srážlivost krve – dobrá prevence embolií. květen 06, 2020 13:58 ... : Inka Ještě měsíc budeme zavření doma a budeme žrát nejen bršlici ... květen 07, 2020 10:02

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment