U nás doma je střídavo. Neveselo, truchlivo, spavo i nespavo. Jednoduše totálně na draka. Ale vezmu to popořádku: ve tři hodiny odpoledne jsme s Jirkou vlezli do auta, které nás odvezlo do New Jersey, na tamější letiště Newark. Protože Jiřík je zvyklý být všude raději o 5 hodin dřív, než o 5 minut později, protože přímo očekává všechny katastrofy, byli jsme tam téměř šest hodin před odletem...

Dobrý den, potřebuju poradit, protože tohle už opravdu nemůžu nikomu říct. Moje manželka se totiž totálně pobláznila do esoteriky a vyhazuje za to stále peníze. V noci volá na ty televizní linky, kde ty nejrůznější šarlatánky jí podle karet radějí, co má či nemá dělat a klidně se s nimi třeba deset minut baví. Je na tom závislá a nesmírně tomu věří. Zná snad všechny, studuje jejich webové stránky, píše jim.

Hotel Waldorf Astoria v New Yorku je znám ve světě pětihvězdičkových turistů dobrým jídlem a přepychově vybavenými pokoji už více než století. Je v samém centru New Yorku na slavné Park Avenue.

Každý jistě zažil situaci, kdy po rychlejší procházce či sportování v chladu a zimě, posléze doma zjistil, na kolika místech má doslova ledovou a mrazem zarudlou pokožku a přitom to ani během pohybu neregistroval.

A něco dokonce několikrát. Dnes bych vás ráda seznámila s jedním zajímavým Angličanem. Jak jsem se tak koukala po internetu, jeho osobní život za moc nestál. Věčně nemocné slabounké dítě, v sedmi mu zemřela maminka, táta ho dost sekýroval a nakonec mu zakázal i svatbu. Tedy s tou, kterou si sám vybral. Takže nakonec byl svobodný až do smrti. Přesto se stal jedním z nejvýznamnějších britských historiků...

Dnes pár slov a obrázků o zdejší dopravě. Zajímavé je, že na Manhattanu víc než polovina lidí nemá auto. Jednoduše se přepravují městskou hromadnou dopravou. Jednak je to pohodlnější, taky levnější a každopádně čistější. Však taky je Manhattan jedním z amerických měst s nejčistějším vzduchem. Autobusy tu jezdí křížem krážem, načas a často, tak proč ne?

Ze soukromí tohoto  katolického kněze toho moc nevíme; nevíme ani, kdy se narodil. Pocházel z Libočan u Žatce a zemřel 18.3. 1553 v Praze. Pocházel z drobné české šlechty. Původně byl kněz „husitský“ – utrakvistický, ale později, v roce 1521, přešel ke katolíkům. Díky tomu nebyl brán moc vážně. Utrakvisté jím pohrdali pro údajnou zradu, katolíci mu vyčítali, že přeběhl kvůli výhodám. Neměl to zkrátka lehké...  

Samozřejmě to není tak jednoduché, říct že tohle dělat nebudu - a přestat. Nejdřív musím najít něco jiného. Jak dlouho to trvalo, to se už nepamatuju, jezdil jsem na východ a na západ a zas na východ a zpátky. To už jsem věděl, že tohle nemá s romantikou nic společného, leda snad romanticky znějící jména míst podle dálnice.

To se nám toho v poslední době seběhlo... Jsme před kostelem svatého Michaela archanděla. V bezprostřední blízkosti Staroměstského náměstí. Před chrámem, v němž kázal Jan Hus a v jehož kryptě odpočívají rektoři pražské univerzity. Chrámem, který jiné pouliční letáky zároveň propagují jako „Nejlepší striptýzový klub v srdci Prahy – noční kabaret pro pány“.

Jedna místní babizna si mi při čekání na autobus začala stěžovat, jak je teď všechno drahý… Vo co šlo? Na hlavní ústecké třídě, naproti obchodnímu domu Labe, je kafírna. Baba tam vlezla a teď se strašně rozčiluje, že za kafe, sušenku a mattonku dala 48 korun. Že si kafe uvaří doma za tři koruny.

V jednom království žijí král a jeho dvorní šašek. Šašek nenávidí krále, král nenávidí šaška. Dohodnou se, že se jednoho dne otráví. V celém království existuje jen dvanáct flakónků jedů a tyto jsou zamčeny v komnatě v zámku. Jedy jsou očíslovány čísly od 1 do 12, se vzrůstajícím číslem roste i síla jedu. Funkce na lidský organismus je prostá – vypiješ jed, umřeš.

Dobrý večer. Potřebovala bych zrušit dceři trvalý pobyt. Je plnoletá a zde se nezdržuje více jak jeden rok a půl.. Byt vůbec neužívá, ani v něm nemá žádné věci - prostě tu nebydlí. Bydlí se svým přítelem a jeho otcem v jedné domácnosti.Tady ale ani přes mou žádost si trvalý pobyt odhlásit nechce. Nevycházíme spolu.

Dobrý den, potřebovala bych poradit... Můj současný manžel se rozvedl před pěti lety. Má dvě dcery, 26 letou, která již pracuje a 23 letou, která začala studovat magisterské studium na vysoké škole. My jsme se s manželem vzali letos v dubnu. Můj syn z prvního manželství bydlí s námi - je dvacetiletý a studuje VOŠ - rozvoj venkova. To pro seznámení, kdo jsme.

On to zas není špatný nápad, v dopravních prostředcích se seznámilo už hodně lidí, a určitě dodnes i seznamuje. Takže nabídnout lidem SOBOTNÍ SEZNAMKU V METRU - je docela fajn.

Dvě staré dámy byly dlouhá léta velmi blízkými přítelkyněmi. Ale protože byly obě věřící, ale každá v někoho jiného, šla taky každá do jiného domova důchodců - podle náboženství, které vyznávala. Za nějakou dobu se ale paní Tomáškové začalo po paní Cohenové stýskat, a tak se jednoho dne nechala odvézt do židovského domova, aby mohla svou přítelkyni navštívit.

Uplynulo už hodně let od ukončení druhé světové války... Nevím, ale asi neznáte ženu jménem Irena Sendler. Narodila se r. 1910 ve Varšavě v rodině lékaře St. Krzyzanowskeho. Mezi pacienty jejího otce bylo mnoho chudých Židů, s jejichž dětmi si hrála a získala k nim vztah. Vystudovala pedagogiku a stala se úřednicí na sociálním odboru varšavské radnice, kde se kromě jiného věnovala péči o chudé židovské rodiny.

Na jednu pražskou střední zdravotní školu se přihlásily dvě muslimky. Třiadvacetiletá Somálka a pětadvacetiletá Afghánka - a po nástupu do školy zjistily, že výuka v hidžábu není možná.  Studentky rovněž nesouhlasily s povinným tělocvikem a podmínkami povinné praxe.

 V dnešních toulkách Vás zvu do poklidné lokality Prahy – na Haštalské náměstí  (dříve Haštalský plácek), uprostřed něhož stojí kostel zasvěcený sv. Haštalovi.  Jméno Haštal vzniklo počeštěním latinského Castullus. Tento římský patricij žil ve 3. století, zastával významné funkce a posléze se stal nejvyšším hodnostářem císařského paláce. Byl však pronásledován, neboť tajně přešel na křesťanskou víru, kterou ilegálně šířil dále. Posléze byl prozrazen, umučen.

Nebylo mi zcela dobře po duši ani po těle, když jsem si četla některé vaše příspěvky... A proto bych se - než vám položím otázku, kvůli které tento článek píšu - chtěla vrátit k tématu, které vás tak nadzvedlo, k romské problematice. Psali jste mj., že nemám podobné články na Kudlance publikovat, protože to nic neřeší, protože to je pouze chyták na počet komentářů.