Vatikánská muzea jsme původně měly v plánu navštívit až někdy později, ale protože jsem byla líná se namazat, spálila jsem si předchozí den docela fest ruce. Takže program na další den byl ložený – kamkoli do stínu a chládku. Do Vatikánu jsme se dopravily výhodně metrem.

Je čas lipových květů. Květy sbíráme nejlépe odpoledne, celé i se světlými listeny. Sušíme je rychle v průvanu ve stínu nebo při umělé teplotě do 35 ° C, v načechrané vrstvě do 5 cm. Předsušení na slunci je nevhodné, protože sluníčko a vyšší teplota nepříznivě působí na účinnost. Dobře usušené květy a listeny si mají uchovat svou původní barvu a charakteristickou vůni.

„Mille viae ducunt hominem per saecula Roman“ praví známé pořekadlo. A je pravdivé. Dva roky jsme si s mámou plánovaly cestu po Toskánsku, abychom letos začátkem května dorazily do Říma. Odjezd byl mírně dramatický, neb na pražském letišti nás uvítala cedule „odlet zrušen“. Předchozí den na letišti Fiumicino totiž trošku hořelo.

Milá Danielo, ocitla jsem se v poměrně krizové situaci, alespoň já to tak vnímám. Všichni kolem si myslí, že je vše ok a já rozhodně že nemám žádný problém. Jsem vdaná přes třicet let, je mi 55. Mám dvě dospělé děti a už i vnoučata. Moje manželství bylo spíš těžší. Manžel pil, ne že by byl alkoholik, ale spíš pijan, a rád se bavil.