Dost možná, že se vám to někdy už stalo: bylo vám strašně, přímo pod psa, venku sychravo, nevlídno, jednoznačně hnusno. Když jste v posledních silách dolezli na středisko, pan doktor vám současně se sdělením diagnózy nějaký ten děsně nutný lék dal přímo do rukou a vy jste nemuseli přes celé město do lékárny.  Neříkám, že se to děje stále a že jsem to zažila už mockrát - ale párkrát jo a bylo to přesně v takové situaci, že bych mu snad i ruku za to políbila.

Na Jižáku jsou už delší dobu Farmářské trhy. Je to fajn, z původních několika stánků se časem vyvrbila docela dlouhá ulička a dají se tam koupit docela bezva věci. Rejstřík je víceméně stejný, jako kdekoliv jinde. Doposud jsem byla docela spokojená. Nejprve si trh projdu, teprve pak se rozhodnu co a u kterého stánkaře koupím.

Pro náš předposlední den v Římě jsme si naplánovaly pochod přes město s prohlídkou těch atrakcí, které jsme dosud neviděly. Začaly jsme na Náměstí lidu (Piazza del Popolo), kam jsme vešly skrz bránu Popolo, kterou po staletí vstupovali do města cestující přicházející ze severu po Via Flaminia.