|
Zážitky
|
|
Úterý, 29 prosinec 2015 |
 I doma je dobře + bonusové vyprávění o jednom sáňkování. V předcházejících částech svého vyprávění jsem vzpomínala, jak mne vlak svezl v Čechách, na Slovensku (kromě již popisovaných cest to byla prázdninová cesta za krásami Nízkých Tater), Ukrajinou, Anglií a také musím připočítat Holandsko, i když zde jsme využily s Luckou vlak pouze k dopravě z letiště do Amsterdamu a zase obdobně na letiště při odletu. |
|
|
Fauna a flora
|
|
Úterý, 29 prosinec 2015 |
 Jsou sváteční dny, konec roku. Všude by měl být klid a mír a měli bychom zapomenout na vše zlé, obejmout se a užít si společně pohody. Bohužel, venku na řetězech, v kotcích či bednách, jsou psi, kteří trpí. Samotou, hlady, jsou smutní a nemocní. Stejně tak kočky a jiná zvířata. Vánoce nejsou jen dárky, opulentní hostiny, ale především láska a domov. |
|
|
Próza a poezie
|
|
Pondělí, 28 prosinec 2015 |
 „Haló, pane Poustka. Jste doma? Pošta!“ Kdyby si oslovený právě nedával dvacet po vydatné snídani, mohl by zaslechnout brumlání listonoše o tom, kde courá starý policajt, když nemusí do práce a za chvíli má být oběd. Ono těch dvacet minut není vždycky stejná doba a někdy se protáhne na dvě hodiny. |
|
|
Zážitky
|
|
Pondělí, 28 prosinec 2015 |
 Jsou okamžiky, kdy člověk pochopí, že je třeba začít novou práci s čistým stolem. Mně se to stalo včera večer, když se mi nepodařilo od pracovního stolu utrhnout šálek s kávou. Když jsem se pak od něj ještě marně pokusil oddělit zatuhlý krajíc s marmeládou, došlo mi, že dojde i na lámání chleba. Trávím u svého stolu velkou část života: pracuji u něj, jím, bavím se, čtu si, někdy na něm i usnu. |
|
|
Nejen duše
|
|
Pondělí, 28 prosinec 2015 |
 Chlebíčky a jednohubky si mě stejně našly, i když jsem se jim snažila uniknout. Po několika pokusech strávit silvestrovský večer ve stylu italském, řeckém a španělském mi konečně došlo, že není nad dobrý, poctivý, český obložený chlebíček. Vlastně raději nad pořádný chlebíčkový talíř, doplněný pár jednohubkami, salámovým a sýrovým talířem a dobrou společností přátel. |
|
|
Zážitky
|
|
Neděle, 27 prosinec 2015 |
|
 Trochu si budu sypat popel na hlavu, ale nakonec - dnes, pár dnů poté, se tomu už jen smějem... Na čtvrteční večeři jsme se my dvounozí domluvili, ve správnou hodinu i sešli a vypadalo to na bezva večer. Slečna borderka Ireska se kupodivu už chovala ke Kayovi vlídně (minule ho dost rafla, neb si chránila tu "svou", právě hárající), takže pohoda, a já zatím před Boba postavila mísu se salátem a jala se smažit "velkej říz".
|
|
|
Tady a tam
|
|
Neděle, 27 prosinec 2015 |
 Kalka, tedy město, kde podle železničního úředníka nikdo nezůstává přes noc, nás příjemně překvapila. Ulice od nádraží do města byla poměrně ticha a bylo na ní několik příjemně vyhlížejících hotýlků i restaurací. Ubytovali jsme se lépe a za poloviční cenu než v Delhi a vyrazili na obhlídku města. |
|
|
:-)))
|
|
Středa, 23 prosinec 2015 |
Jdu zdejšími ulicemi, tmou, s Kayem, který se mi blaženě motá kolem nohou. Snažím se nezakopnout a současně se dívat do okolních oken ... Svítí za nimi hodně stromečků. Není jich sice tolik, jako dejme tomu před deseti léty, ale stále dost, aby mne obklopila vánoční nálada. Vzpomínám na dobu dávno minulou, kdy jsme se přistěhovali na nedostavěné sídliště. Jak jiná byla tehdy vánoční atmosféra... |
|
|
Zážitky
|
|
Úterý, 22 prosinec 2015 |
Aneb zážitky z Anglie. O studiích jsem si vlaku moc neužila. Nastoupila jsem do práce, na nejbližší železniční zastávku to bylo 8 km, takže logicky dostalo přednost autobusové spojení. V podstatě jsem, dokud jsme měli na starosti dojené krávy, měla s výlety skoro utrum. Jednou z výjimek byla cesta s holčičkami na výstavu do Lysé.
|
|
|
Zážitky
|
|
Úterý, 22 prosinec 2015 |
|
 Tohle přísloví si říkám, když se dívám na svého pejská a sleduju, jestli je fit. K večeru trochu kašlal - tedy, jestli to byl kašel. Prostě jen tak u mne ležel, díval se na mne a "vydával zvuky". Strašné zvuky (pro moje hysterické "já") a škubalo mu to celým Kayou. A tak jsem si uvědomila, jak obrovský rozdíl je, když je něco vám, nebo když je něco vašemu zvířeti...
|
|
|
Zážitky
|
|
Pondělí, 21 prosinec 2015 |
 "A budu moct vypráskat fakt všechny holky, mami?" "No budeš, ale Velikonoce jsou až za půl roku," nechápala jsem synovu umanutost pomlázkou a kraslicemi na začátku zimy. Až když mi připomněl, že se přeci budeme učit ty koledy, a že jsem to já sama tvrdila, došlo mi, že moje vysvětlování českých lidových tradic má jisté nedostatky. |
|
|
Zážitky
|
|
Pondělí, 21 prosinec 2015 |
 Prolítáváte si vztahy jako squashový míček, občas se odrazíte ode zdi ke zdi, odskočíte od rakety a jenom se zachechtáte. Ale čím víc se smějete, nevěřícně kroutíte hlavou nad tím, že vaše nejlepší kamarádka se bláznivě zamilovala do ženáče, navíc kolegy a říkáte si to své ‚tohle se mi nikdy stát nemůže,‘ tím rychleji se blížíte okamžiku, kdy pochopíte, že nikdy se nemá říkat nikdy. |
|
|
Nejen duše
|
|
Pondělí, 21 prosinec 2015 |
Až do svých zhruba 30 let jsem v podstatě nevěděla, že něco jako vinná klobása existuje. Celý svět ji přede mnou tajil jako vřeteno kolovrátku před Šípkovou Růženkou. Ale i ta se jednou nechala nachytat zlou babiznou, která na sebe vzala podobu líbezné stařenky. K vyzkoušení vinné klobásy mě přemluvil můj drahý muž, když na sebe vzal podobu líbezného mladíka s balíčkem z řeznictví v ruce. |
|
|
Fauna a flora
|
|
Pondělí, 21 prosinec 2015 |
 Jsou to snad tři roky, co jsem si přivezla z New Yorku dva malé zelené šmrcásky, které mi přišly v obálce od dcery z Boise. Propašovala jsem je zdárně až domů a protože už v NY zdatně zapustily kořínky, začala malá "záhada" na pražském balkóně růst. Ze šmrcásků se postupem času stala obrovská zelená záplava, pokrývající celou boční stěnu. |
|
|
Fauna a flora
|
|
Neděle, 20 prosinec 2015 |
 Máme pár veverek, které bydlí u nás na zahradě. Naše veverky se všechny jmenujou Pepa. Za zahradou žije plno dalších, ale ty naše jsou všechny jen Pepové. Pepa Jedna, Pepa Dvě, Pepa Tři.. Jednou jsme měli na zahradě dokonce Pepů pět! |
|
|
Zážitky
|
|
Neděle, 20 prosinec 2015 |
Aneb tu a tam jsem černým pasažérem… Po střední škole následovala vysoká, první ročník v Českých Budějovicích. Vlakem tedy docela slušná štreka – buď okolo přes Cheb, nebo příměji přes Mariánské lázně a Plzeň; ano, nakonec jsem tu „prokletou“ trasu přes Protivín jezdila tam a zpátky 2x za měsíc.
|
|
|
:-)))
|
|
Čtvrtek, 17 prosinec 2015 |
 Máte rádi hádanky. (Já vím, že také hádanice, ale dnes zůstaneme raději u hádanek.) Jedna je docela rafinovaná, druhá je lehčí a to třetí - to vlastně ani hádanka není. To je jen takový bonus a spíš pobídka, abyste také něco přidali - vzpomenete-li si... A závěrem - dvě logické. Ty jsou ale lehounké jak sněhová pusinka - abych zůstala u Vánoc. |
|
|
Próza a poezie
|
|
Čtvrtek, 17 prosinec 2015 |
 Dokud ještě žila moje máma, tak celá naše rodina se scházela na štědrovečerní večeři u ní na Vinohradech. Vlastně to nebyla večeře, máma měla cukrovku, musela jíst pravidelně, menší dávky a tak se nakonec z večeře stal oběd. Po obědě, aby nám slehlo, jsme se chvíli dívali na pohádku, tehdy ještě černobílou, a teprve když začala videa, stal se tradicí vánoční Pan Tau. |
|
|
:-)))
|
|
Čtvrtek, 17 prosinec 2015 |
 Je konec týdne, milé děti, a protože jste byly hodné, hezky klikaly, zas tak moc sprostě se nahádaly, takže vše proběhlo téměř předpisově, dávám vám sem pro zvýšení kulturní úrovně jednu půvabnou pohádku. Nevím sice, kdo ji tak zprznil, ale pevně doufám, že něco vyloudí: váš úsměv na rtech, příšerný komentář, blokování rubriky... A nebo přeposlání dál? |
|
|
Úkol pro vás
|
|
Středa, 16 prosinec 2015 |
Jak začít… no, zkusím to bez zbytečných „omáček“. Dnes jsme byly na výjezdu k podnětu, který nám byl zaslán v listopadu. Dle popisu - zavřený pes ve zděné králíkárně/chlívě bez venčení, bez denního světla a jen s minimem potravy. Od štěněte, kříženec NO, dříve uvázaný u boudy, nyní - minimálně ¾ roku - psa nikdo neviděl. Bylo podezření, že už nežije, protože dříve slyšeli tlumený štěkot, dnes už ne... Majitelé: problémová rodina na hranici svéprávnosti... |
|
|
Tak právě sloužím druhou noční v jednom hotelu v Praze - a domů se dostanu až zítra. Autobusové spojení je o víkendech skutečně mizerné a tak jsem spala v Praze u svého syna. Takže mohu sdělit pouze to, že v hlavním městě se ochladilo - a to dost citelně. Venku střídavě svítilo sluníčko, nebo lilo, fučelo a dokonce byly i bouřky. 
