Za poslední dva roky jsem se nesčetněkrát zamyslela nad možnostmi, jak se doma "opevnit" proti zlodějům. Musím ale přiznat, že zatím jsem toho moc nepodnikla. Tedy - to základní ano - mám opravdu dobré bezpečnostní dveře, které - i když nejsou zamčené - kartou neotevřete. Ale pro jen trošku zkušeného bytaře by to asi nebyl problém, což jsem na vlastní kůži a za mé osobní asistence, poznala už dvakrát.

Třete bídu s nouzí? Jste na dně a nevíte, jak se od něj odrazit? Nenacházíte u sebe žádnou perspektivu? Máte ploché nohy? Máte lupy? My vám pomůžeme. Stejně jako řady takzvaných life koučů, kteří vám za peníze poradí, jak máte žít, abyste se měli dobře jako oni, tak i my vám (zadarmo) poradíme, jak udělat váš život lepším.

Naplánujete si, co všechno musíte udělat a stihnout během dalšího dne. Takhle to vypadá všechno jednoduše a v pohodě. Zapíšete si to vše do diáře, rozplánujete si den na hodiny a minuty a máte na všechno dost času a vypadá to, že vám to nic nemůže pokazit. Začíná to krásně, máte to vše pevně v rukou.

Milá Danielo, tady Mirka. Hlásím se o pomoc, o radu. Užila jsem si krásný podzim a zimu, ale teď najednou začal můj vztah s přítelem trochu skřípat. Už jsem neměla tolik času, poslední dobou to bylo dost kritické. Prostě konec roku. Chodíme spolu přes rok a půl, ale nedávno se vyskytl problém. Můj přítel je věřící a jeho kněz mu řekl, že by vztah se mnou měl rozhodně ukončit.

U nás doma je fajn... Když se podívám večer (např. teď, kdy to píšu) z okna, ve světle luceren se blyští vlhký asfalt a už jen sporadicky jsou na zemi pevné zmrazky. Jupííí! I když - ještě i ta večerní procházka se konala ve stylu jednoho roztomilého vtipu. No, raději vám ho napíšu: jdou takhle dva starší páni doktoři, zvolna, parkem. Z boční cesty před ně vstoupí třetí muž a pokračuje cestou před nimi. Ti dva ho chvilku pozorují a jak už tak je v nich zalezlá profesionální deformace, začnou tu jeho chůzi komentovat:

Právě jsem se vrátila - tedy ne z hradu, ale z pokusu o ranní procházku sepesem. A výsledek prvních několika kroků? Mám naraženou kloaku, mozek mi v hlavě vibruje (do cesty jsem praštila nejen zadkem, ale i hlavou), koleno nekolení a jedinej bezbolestnej pohyb vyvíjí vztek, který mnou vibruje!!! To vám byla řacha... Ještě že šly kolem dvě celistvé (asi zatím) dámy, které mi pomohly znovu nabýt svislé polohy.

Zapnula jsem myčku, pračku a espresso. Sedím před televizí a vybírám si z nahraných filmů, co bych si pustila... Příjemné pohodlí na kanapíčku, a já si tak vzpomněla na své dětství, na maminčinu celodenní práci. Třeba na to, jak maminka právala. V suterénu domu jsme měli velkou prádelnu, kde byl kotel, který vyvářel prádlo... Myslím, že to bylo na plyn. Ale jednou se máma dost nadýchala unikajícího plynu a tak tak že to dopadlo dobře. Od té doby prala ze strachu doma.

Od dnešního rána až do oběda byla pařížská policie znovu v pohotovosti. Policisté následně zastřelili muže, který se snažil proniknout na policejní komisařství v 18. pařížském okrsku. V ruce svíral sekáček na maso, na hrudi měl atrapu sebevražedného pásu, od kterého vedly dráty; ovšem, že je to atrapa, se prokázalo až později, po jeho smrti. V druhé ruce měl papír s vytištěnou vlajkou teroristické organizace Islámský stát a celou dobu útoku vykřikoval Allahu Akbar.

Milá Kudlanko, dnes jsem dostala dva zcela odlišné e-maily a musím ti je přeposlat. Opravdu - nejde je nedat do kontextu. V prvním mne žádá pán na vozíku o příspěvek na základní péči. Je to hrozné, že u nás nejsou prostředky na nutné zdravotní pomůcky v potřebném množství. No a v druhém byla fotka valících se mladých mužů a s nimi bosá žena, ověšená dětmi. Tahle fotka je hodně známá. (Mj. to ukazuje také, jakou cenu u nich ženy mají.)

Kudlanko, četla jsem tady a i na jiných podobných webech, že vůbec nejsem první a asi ani poslední, která dostala do nového roku "kopačky". Nejhorší je na tom, že nás vztah byl opravdu úžasný, vyrovnaný. Žili jsme si partnersky, každý zvlášť a přeci spolu, nikdo nežárlil a byli jsme si věrní. Takhle jsem to tedy brala já. Byl to vztah už dlouholetý, tedy na mne určitě, byli jsme takhle spolu už čtvrtým rokem.

Letošní zima mi připomíná mého syna. Příklad: domluvíme se na středu odpoledne. Ve středu večer se taktně zeptám, v kolik tedy přibližně přjde? Před půlnocí mu napíšu, že ať to nehrotí, že klíďopíďo (prosím všechny tesatelky češtiny o toleranci) stačí, když někdy "později, do konce tejdna". A tak to zvolna pokračuje, až v neděli, nějakou tu minutku před - těsně před - pondělkem, se s úsměvem od ucha k uchu objeví.

Zase zkusíme olámat artrózu a jiné výrůstky ze svých mozkových závitků ... Dost možná, že to po Silvestru půjde ztěžka, ale - kdož ví? Ochladilo se, obláčky bíle pelichají, sníh panensky kryje všechnu špínu, a díky zimě vychcípala převážná většina bakterií a virečků. Je krásno, velebno, zdrávo. Tož to by v tom byl čert, aby vám hlavy nesloužily :-))).

Dobrý den, ráda bych se chtěla s vámi poradit. V roce 2009 jsme se s manželem rozvedli. Alimenty mu byly určeny na tehdy desetiletou dceru 2.600, které platí doposud. Já žiji 5 let ve společné domácnosti s přítelem v jeho bytě 3+1, který má plat cca 22 000,- a máme spolu dvouletou dceru, takže jsem nyní na mateřské a mám tedy mateřskou a ty alimenty. Přítel má ještě jednu dceru, sedmnáctiletou, na kterou platí 3 000,-. 

My matky to ráno máme těžké. Musíme se včas vzbudit, nachystat snídani, dostat citlivě a bez velkého křiku ostatní členy rodiny z postele, přimět je, aby se vzdali svých pyžam, rozcuchaných vlasů a ospalků v očích a vyměnili je za něco prezentovatelného světu. Mezitím si stihneme přelakovat nehty, udělat make-up, vypít ranní kávu, namazat a zabalit pár svačin do školy, políbit děti, upravit si make-up, políbit partnera, znovu políbit děti, znovu si upravit make-up, rychle sbalit něco do práce k obědu, v letu posbírat všechny ostatní nezbytné věci do kabelky, najít klíče a při tom všem doufat, že pro zdraví rodiny děláme už od samého rána, co se dá.

Při čtení sobotních Lidových novin jsem měl pocit, jako bych zažil něco dokonalého. Něco úžasného! Jako kdybych byl hvězdářem ve středověku a najednou bych uslyšel větu: „Přece se točí!“ Mně by se v hlavě srovnaly pochybnosti o tom, že Země není středem našeho vesmíru. A pochopil bych, co je heliocentrická soustava. Anebo kdybych byl svědkem toho, jak někdy ve třetím století před Kristem lítá po ulici Syrakus nahatý chlap, jistý Archimedes, a volá, že „Těleso ponořené do kapaliny je nadnášeno silou...“

„...práce matka pokroku...“ tak jsme to kdysi s nadšením zpívali. Byli jsme děti a netušili jsme, že je všechno jinak, že neporučíme větru, dešti, ani že práce rozhodně není matkou pokroku! Pravý opak je pravdou, lenost je matkou pokroku. Hned vám to vysvětlím. Lenost, nikoli ovšem toho Honzy za pecí, ale lenost tvořivá, která člověka žene k tomu, aby vymýšlel, jak udělat totéž, ale s menším vydáním energie - snáze, eventuálně rychleji, a pak si mohl na tu pec lehnout. Nebo na kanape. Nebo jinam, to už záleží na tom kterém líném.

Milá Kudlanko, potřebuju radu. Tři měsíce jsem chodila s přítelem, prožili jsme spolu i Vánoce a Silvestra, a na Nový rok odpoledne, když šel domů, tak jsem si všimla, že si bere i nějaké věci, co tu u mne měl. Když jsem se ho zeptala, tak říkal, že si to musí vyprat a tak nějak se divně tvářil. A já se už moc neptala, protože jsem cítila, že je to všechno nějak divně.

V následujícím velmi poutavém povídání Tomáše Houšky se tak trochu dostanete do středověku... Konkrétně do první poloviny třináctého století. Dozvíte se zajímavosti ze života muže, který byl válečníkem i literátem, zákonodárcem i přiznivcem filozofie a magie, křižákem i velkým obdivovatelem arabské kultury. Ještě za svého života se stal záhadnou legendou - stupor mundi, divem světa..

Protože se nejedná o státem uznaný svátek (z pohledu kalendáře jde o běžný "všední den") probíhají oslavy jen podle místních zvyklostí a dlouhodobě zažitých tradic často velice neformálním způsobem. K němu neodmyslitelně patří popíjení alkoholických nápojů. I když často máme ty nejlepší úmysly, ráno se stejně probouzíme s bolestí hlavy. Držte se proto následujících rad a první den roku 2016 si užijete v plné síle.